Žijeme ve světě, kdy se počet uživatelů internetu každým dnem zvyšuje a společně s ním roste i počet nových možností jeho využívání. Na jedné straně stojí konzumenti obsahu, na té druhé zase organizace a firmy, které chtějí tyto možnosti maximálně využívat. Klasický příklad takové rozšířené funkce internetu, která slouží k dosahování podnikatelských záměrů, je crowdsourcing. Že o něm slyšíte poprvé? Pojďme si vysvětlit, o co že tu vlastně kráčí!
Crowdsourcing a jeho definice
Abychom si mohli vysvětlit mechanismus crowdsourcingu v oblasti lidských zdrojů, je nutné si samotný crowdsourcing nejprve definovat. V posledních letech byl tento fenomén předmětem mnoha studií, proto existuje více definic, které sepsali vědci napříč obory. Společným znakem těchto definic je to, že se jedná o proces, kdy žadatel poptává na on-line platformě určitou službu nebo řešení problému. Registrovaný člen, takzvaný crowd-worker, mu může poskytnout řešení nebo nabídnout požadovanou službu. Tímto způsobem se platforma crowdsourcingu stává jakýmsi prostředníkem mezi poptávkou po službě a dodávkou služby nebo řešení. Crowdsourcing je hojně používán například na podporu náborů zaměstnanců ke správě specifických, časově vázaných úkolů, tj. vývojáři, copywriteři apod.
Čas jsou peníze
Crowdsourcing je skvělým způsobem, jak šetřit čas i peníze. Díky crowdsourcingu nemusí firma vynakládat úsilí na přijímací pohovory a jako bonus se zbavuje veškerých fixních výdajů týkajících se zaměstnanců. V rámci flexibilních plateb pak hradí jen to, co skutečně potřebuje.
Crowdsourcing jako konkurenční výhoda
Skrze využívání crowdsourcingu získá firma hned několika benefitů. Patří mezi ně například:
- snížení provozních nákladů
- lepší využití pracovní síly
- lepší pověst na trhu a veřejné mínění díky otevřenému vztahu, který společnost buduje s vnějším prostředím
Expanze crowdsourcingu by mohla mimo jiné vytvořit nulové vzdálenosti mezi zaměstnancem a společností, zajistit, aby se zaměstnanci cítili součástí osudu společnosti a v neposlední řadě využít každý potenciál naplno. Budovat silnou kulturu orientovanou na lidi je zkrátka zaručený recept na úspěch. Celá koncepce vysílá signál, že společnost bere vážně v úvahu názory svých zaměstnanců a dává jim možnost přispívat ke zlepšování pracovního prostředí.
Nejistota?
Stejně jako vše, i crowdsourcing může mít své nevýhody. Jednou z nich je například částečná nejistota, jak bude výsledek práce vypadat. Oproti stálým zaměstnancům zde firma pracuje s lidmi, které nezná a nemusí tak vždy vědět, co od nich čekat. Důležitý je proto článek quality assurance (pozn.: zajištění kvality) ze strany crowdsourcingového projektu, který zajišťuje člověk orientující se v dané oblasti. Nestane se tak, že by klient dostal nekvalitně odvedenou práci, protože všechny výstupy jsou důkladně kontrolovány.
Firemní udavač trendů
Crowdsourcing může být v oblasti řízení lidských zdrojů využíván ale i úplně jinak. Jedním z mechanismů může být třeba zapojení zaměstnanců do inovací. Může se jednat o inovační soutěž, která zajistí kombinaci konkurence mezi zaměstnanci a spravedlivého hodnocení nových nápadů nebo třeba o implementaci sociální sítě v rámci firmy, jež umožní vzájemnou socializaci. „Stejně jako tradiční e-mail a intranet máme platformu crowdsourcingu, Better Together, kde jsou naši lidé povzbuzováni, aby se podělili o své nápady, jak můžeme být jednodušší, osobnější a spravedlivější,“ říká pro The Guardian Paula Dunne, zaměstnankyně banky Santander. Také dodává, že implementace nové technologie může být zprvu náročná, ale po chvíli se dostaví nápady, které jsou užitečné, soustředěné a jsou skvělou demonstrací toho, do jaké míry jsou zaměstnanci odhodláni být prospěšní společnosti.
