Proč mají děti náctiletých (nejen v mládí) těžší život?


17:02 • 23. ledna 2019

Tagy: Sociální systém, výzkum, životní prostředí

Jak uvádí některé studie, zdravotně, finančně a i z hlediska vzdělání jsou na tom hůře děti matek, kterým bylo před porodem méně než 20 let. V rámci financí to často vysvětluje (ne)kvalita otce, který nemůže rodinu řádně podporovat. Co však stojí za tím, proč mají děti velmi mladých rodičů těžší nejen dětství, ale i dospělost? Je to právě věk jejich rodičů?

Sociální politika státu, která v podpoře nedospělého a nezajištěného rodiče uvažuje i roli otce, může být o něco efektivnější než ta, která podporuje pouze roli matky, píše ve svém výzkumu zveřejněném na serveru VoxEU dvojice akademiků z univerzity v Dublinu a Bergenu Anna Aizerová a Kjell Salvanes. Léta výzkumu podle autorů prokázala, že děti náctiletých matek mají horší zdraví i vzdělání a menší příjem v dospělosti.

Podle dřívějších šetření lze předpokládat, že typ matky hraje dominantní roli. U matek v pubertálním věku je však větší pravděpodobnost, že samy pochází ze znevýhodněných poměrů. Podle dat amerického PSID (Panel Study of Income Dynamics) rodí 20 procent amerických žen před 20. rokem věku. U žen žijících pod oficiální hranicí chudoby je tato cifra navýšená téměř na polovinu, konkrétně na 49 procent žen. Podobný trend ukazují i data ze sociálně odlišného Norska. I v této severské zemi, která je známá vyšším sociálním zabezpečením než Spojené státy, je dvakrát pravděpodobnější, že bude mít žena potomka před 20. rokem věku, a to pokud pochází z prostředí s nižším sociálním statusem a nižším příjmem.

Jaký má vliv mateřství mladých matek v krátkém období a jak se naopak mění v dlouhém, se pokusila ve svém výzkumu popsat dvojice Aizerová a Salvanes. Mezi primární nevýhody mladých matek patří nižší „vyspělost“, frekventovanější stavy deprese a s tím i zvýšená míra stresu v domácnosti. Mladé matky jsou navíc často v kritickém finančním stavu přesně v období, kdy dítě finanční podporu nejvíce potřebuje, a to je rané dětství. V dlouhém období jsou na tom často finančně lépe, ale spíše v době, kdy už jejich potomek dospívá. Dalším špatným „odrazovým můstkem“ je nižší kvalita otce. Ten může předat svoje horší geny dítěti nebo jde o situaci, kdy při výchově chybí otcovský přístup.

Misogynie na Twitteru. Urážky novinářek a političek každých 30 sekund

Autoři výzkumu se snažili krátkodobé a dlouhodobé důsledky mateřství náctiletých dívek popsat na základě analýzy množství dat norských statistických úřadů, které, jak uvádí, považují za velice přesné. Použili však jen data v případě sester, tedy v případě, že jedna ze sester se stala matkou v pubertálním věku a druhá v dospělosti. Zkoumali tedy život bratranců a sestřenic, kteří pocházeli ze stejné rodiny. Tím autoři eliminovali vliv prostředí, ze kterého pochází jejich matky.

 

Z výzkumu vyplynulo, že u náctiletých matek je o 15 procentních bodů (p. b.) pravděpodobnější původ z domácnosti, kde otec neukončil střední školu. Výsledky zároveň prokázaly mnohem menší spojení mezi kvalitou života dítěte a tím, že jej matka začala vychovávat před 20. rokem věku, než tomu bylo u předešlých výzkumů na stejné téma. Autoři si to vysvětlují tím, že socioekonomické prostředí sledovaných dvojic dětí a matek bylo stejné, jelikož původně pochází ze stejné rodiny.

Další pozorování ukázala, že děti, které se narodily náctiletým, mají skóre z kognitivních testů o 13 procent nižší, stejně tak mají o čtyři procenta menší příjem ve věku třiceti let. Výzkum také potvrdil, že tyto efekty jsou prohloubeny u dětí, které byly narozeny, když měla jejich matka 15 až 17 let než u intervalu 18 až 19 let.

Více přátel jako záruka šťastného života? U inteligentů to neplatí

A co jiného než věk vysvětluje negativní vztah mezi mladou matkou a znevýhodněným dítětem? Autoři udali tři důvody. První je chování matky, typicky třeba kouření v těhotenství. Druhým jsou finanční prostředky v domácnosti a třetím je výchova ze strany otce. Všechny tyto faktory měly výrazný vliv. Autoři však zdůrazňují, že věk hraje u matek mnohem menší roli, než bylo doposud známé. Mnohem větší roli hraje socioekonomické prostředí rodičů.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.