Vždycky drží spolu? Staropramen, pivní „machrovství“ a technologie

,
11:23 • 20. května 2019

Tagy: ČR, pivo, gastro, Staropramen, Japonsko, sport, fotbal, Polsko

Mým dlouhodobým cílem je propojit "machrovství" klasického přístupu k pivu s tím, co nabízí moderní svět. Tak, abychom ve Staropramenu dodrželi špičkovou kvalitu, ale abychom výrobu zefektivnili ve smyslu našich procesů a technologií. A abychom to zatraktivnili z pohledu profesního. Image, pivovar, pivo, hrdost, to už tady je. O to nemám strach, říká v rozhovoru pro server Roklen24 Milan Jeřábek, ředitel výroby a logistiky pro ČR a SR v Pivovarech Staropramen. 

Jak je to ve Staropramenu se sládky? Kolik má pivovar vrchních sládků?

Vrchní sládek je vždy jeden. Je to v podstatě šéf závodu. Ta práce má vlastně dvě roviny. Jedna je sládkování. To znamená: „Já jsem garantem piva, já držím tradici smíchovských sládků, já jsem pokračovatelem linie.“ Ono to tak opravdu je, pět let jsem tu sládkoval, tak vím, o čem mluvím.

Druhá část je pak manažerská, je to šéf podniku. Pivovarství je v tomto přitažlivé a náročné zároveň. Musíte být vynikající plant manager. To znamená zvládat to technicky, ekonomicky, musíte znát finance, musíte být personalista, lídr, ale ještě musíte rozumět pivu a pokrývat sociální rozměr pozice.

Role sládka ochutnávat pivo je pořád zachovaná, ale je to jen malá část. Mentálně a kapacitně vás to docela vyčerpá. Je to "no-miss zone", nedá se to ošidit. Ať už to děláte v malém nebo velkém pivovaru.

Je to pořád stěžejní? To znamená generální ředitel a sládek je tedy hned muž číslo dvě?

Ano. Sládek jde na trh se svojí kůží a musí držet kredibilitu navenek i dovnitř. Jak začne dělat kompromisy v kvalitě, tak se to okamžitě projeví na obou stranách. Mám srovnání z jiného potravinářského odvětví. Obecně když se podíváte na více komoditní odvětví, tak tam trošku chybí taková ta hrdost a zapálenost. Tady lidi uvažují takto: „Já dělám to svoje pivo.“ Jsou na to strašně hrdí. Je to i motivace, nepustí ven produkt, za kterým si nestojí. Když jdete do více komoditních firem, tak to svázání není takové.

Takže je tam specifikum. Pivo jako takové nebo i Češi, tedy v kombinaci s pivem? Je to ještě více multiplikované?

Když vezmu továrnu, která dělá šroubky. Pořád jsou tam lidé, kteří ty šroubky dělají a zachovávají standardy. Když to vezmu do potravinářství, tak je to nějaký produkt, kdy přímo oslovujete zákazníka, vidíte spotřebitele nebo i děti. To vám dává motivaci i další přísnější normy. Když se podíváte na pivo, tak se k tomu ještě nabaluje hrdost. Pivo je český národní nápoj. Je to něco, co definuje naši kulturu, ať to máte rád nebo ne. Že se jedná o pivo a ještě v Čechách, to sládkovi dává určitý sociální a mediální rozměr. Když jsem změnil odvětví, měl jsem najednou daleko víc času, protože tohle tam prostě nebylo.

Pamatujete si své první točené pivo?

V Molson Coors máme politiku zodpovědné konzumace, ale v té době jsem nebyl jejím zaměstnancem, takže mohu říci, že jako každý student jsem si ho dal na střední škole. Desítka byla za 1,70 Kčs a dvanáctka za 2,10 Kčs. Moje první mzda v pivovaru ale byla 1200 Kčs asi v roce 1988.

Můžete představit vaše portfolio. Jaká všechna piva máte?

Základní součást portfolia je Staropramen. Dneska se to jmenuje Smíchov, dříve se říkalo desítka a pak je to Ležák. Ten je oblíbený nejen u nás, ale i v zahraničí. Vypadá to, že letos pokoříme hranici dvou milionů hektolitrů prodaných právě v zahraničí. Smíchovský výběr jsou prémiová speciální piva jako Granát, Nefiltrovaný, Velvet či Extrachmelená, která najdete pouze na čepu, tedy v hospodách a restauracích. Nedílnou součástí portfolia je pak značka Braník. V současnosti jedno z nejprodávanějších balených piv v maloobchodu. Braník jsme ale začali vracet i do hospod prostřednictvím Sládka, který je určený pouze pro tuto oblast. A nesmíme zapomenout na náš druhý pivovar - regionálně ukotvený Ostravar. Tam jsme provedli revitalizaci dvanáctky, začali vařit Speciály ze spilky a Mustanga, které v současné době naleznete v celé České republice.

Důležitou část našeho portfolia tvoří alko i nealko pivní mixy a také Sládkova limonáda. V naší nabídce naleznete i zahraniční značky jako Stella Artois, Corona, belgické speciály, apod.

Kolik je to v poměru k domácímu?

Tvrdé číslo je, že jsme druhá nejprodávanější značka českého piva v zahraničí.

Po Plzni?

Ne, to je jeden z mýtů. A není do dokonce ani Budvar. V celkovém objemu je to Plzeňský Prazdroj, tedy skupina Asahi, ale ze značek to tak není. Nejprodávanější je Kozel.

Zajímavé je, že Staropramen je v Čechách v segmentu core plus. V zahraničí je Staropramen prémiová, někde dokonce superprémiová značka.

Češi jsou stále na čele ve spotřebě piva na osobu. Mohl byste okomentovat poměr lahvového a točeného? I u vás v rámci skupiny.

Nůžky se rozevírají pořád. Český svaz pivovarů a sladoven nedávno zveřejnil výsledky za loňský rok. Ten poměr je 36:64. ve prospěch baleného piva. My tento trend musíme v našem byznys plánu zohlednit, ale zároveň jsme se nevzdali a snažíme se jej alespoň trochu zvrátit. Obecně ubývá palíren, kam přišli chlapi a dali si tam 15 kousků. Když jde člověk dneska do hospody, chce i něco zažít, dobře se najíst. Nejen do sebe vyklopit deset piv. Trend tu je a odpovědí je nabídnout, co si myslíme, že je správné. Zákazníkovi neříkáme, ber to nebo tohle. Na to nemáme ani pozici a nechceme to dělat. Jak jsem říkal, je potřeba mít takové portfolio, abychom hospodské uspokojili v co v nejširší míře. Mít nějakou vlajkovou loď, která pasuje do konceptu a pak do toho něco přidat. Hospoda, kde mám Smíchov, kde mám Ležák, to jsou ty vlajkové lodě. Plus nějaký speciál ze Smíchova či Ostravy, když člověk chce craft piva.

Co boom malých pivovarů?

Jestli můžu navázat na ty trendy, tak s tím dost malé pivovary souvisí. Já to vidím z toho pohledu, že paradoxně tento boom nastal ve Spojených státech. Tam začali první craft breweries v San Franciscu a podobně. Teď je to všude. I v Japonsku, kde jsem pracoval. Tam i ty velké pivovary dělají á la crafted. Mají Kirin Brewers Choice a má to jinou lahvičku, jinou etiketu a dělá to Kirin. U nás je role malých pivovarů nezastupitelná. Myslím si, že hrají  velkou roli v revitalizaci pivní kultury. Samozřejmě jsou tam dobré a špatné aspekty, jako všude. Někdy ale mohou prošlapávat cesty, které my velcí ani nevidíme. Kultivuje to odvětví. Znovu ale platí, že můžete udělat dobré pivo ve velkém pivovaru a špatné pivo v malém.

Dneska se v tom nelze ani orientovat, chce to jít a zkusit. Jeden z našich technologických guru, inženýr Ťopka ten vždycky říkal, dobré pivo vybízí k dalšímu napití. Dáte si pivo a máte chuť si dát další. Když máte ale nějakou devatenáctku…

Jak důležitým segmentem jsou pro vás pivní mixy a cidery? Jaký čekáte vývoj? Chystáte inovovat? Je ještě možné něco nového vymyslet?

Tohle je zrovna segment, který volá po inovacích. Z hlediska profilu zákazníka i z hlediska proveditelnosti inovací, a to dělá značku zajímavou. Připravujeme novou chuť, ale nesmíme to ještě prozradit. Inovace jsou jeden z nástrojů, jakým způsobem značku udržovat a rozvíjet. Jsem tu jen několik měsíců a nejsem generální ředitel, ale můj osobní názor je, že i dřív pivovary vyráběly například limonády. Podle mého názoru je to zdravé doplnění portfolia. Někdy je to "nice-to-have". Někdy to může být i beranidlo do nějakého obchodu. Celkově si myslím, že je to dobrý doplněk, který ne nutně konkuruje pivu.

Co trendy v obalech? Třeba Sládkova limonáda a lahve, plechovky. Co podle vás bude převažovat?

To je výrobek, který potřebuje nový impulz. Tady se trošku dostáváte do trhu, který má nižší loajalitu zákazníků. U piva je to dost jiné. Pokud si někdo řekne, že chodí na svůj Staropramen, tak prostě na něj chodí a hotovo. Překlopit člověka v hospodě, aby si dal něco jiného, to je složitější. Tady není loajalita velká, protože tam nemáte jako Čech ten emoční náboj, tady jsou inovace nezastupitelné.

Myslíme si, že plechovkový trh obecně neřekl poslední slovo. Proti tomu jdou samozřejmě trendy eliminovat jednocestné obaly. Je tu určitý trend k nejednorázovým obalům. Plechovky jsou někde na pomezí, nejsou vnímány tak negativně. Osobně si myslím, že jsme povinni k tomu trendu, pokud je zdravý a legální, směřovat. Trh netvoříme. Ale tohle je přesně výrobek, který po plechovce volá. Můžete to mít v PET láhvi nebo ve skle, ale plechovka je nejpohodlnější.

Co se výroby týče. Upravujete ji s ohledem na zahraniční chutě?

Vůbec. Držíme se naší receptury. Nejvíc se prodává Ležák. Trh je tam více prémiový. U nás jsou stále významná výčepní piva, ale v zahraničí jsou to jednoznačně ležáky.

 Jak se podle Vás změnila "pivní" logistika?

Přizpůsobuje se způsobu konzumace a struktuře trhu. Zajímavá věc jsou tanky. Původně vznikly jako ekonomické řešení do velkých hospod; zavést co nejlevnější a nejefektivněji pivo. Dnes ty tanky všichni komunikujeme jako čerstvost. Dnes máte běžně pětihektolitrové tanky a uvažuje se i o menších. Tankové pivo je pozvánka spotřebitele typu: „Máme tu čerstvé pivo z pivovaru.“ Když vidíte naší cisternu, která jede do té hospody, tak tam píšeme: „Vezeme vám 6000 litrů čerstvého Staropramenu.“

Koncept zůstává, ale důležité je, že se to posunulo od ekonomiky ke kvalitě. Druhá věc jsou sudy. Když jsem nastoupil do pivovaru, tak byly hliníkové 50litrové tupláky. Dnes je ten trend trošku jiný. Padesátilitrové sudy převažují, ale stále více se využívají i 30 a 20litrové právě u speciálních piv, která mají menší výtoč. Mění se portfolio obalů. Hodně s tím začaly menší pivovary, a to jsou jednocestné sudy. Pak je to i otázka ekologie, protože jsou z PETu. Ten trend je prostě malý obal, který zajistí po celou dobu výtoče standardní kvalitu piva. To je imperativ.

Co vám daly zkušenosti z Japonska, kde jste pracoval pro Danone? Zužitkuje to nějak ve Staropramenu? Vše co jste viděl a naučil se?

Naučilo mě to vést lidi. To je část práce, která mě naplňuje. Pomáhat organizaci, nějak profesně růst. Naučil jsem se obecné principy vedení a autentického managementu, které fungují napříč kulturami. Otázka je, jak to udělat tak, aby vám lidi v dané kultuře rozuměli. A to si myslím je věc, kterou potřebuje každý manažer, který je trošku úspěšný. Potřebujete jistou, až vysokou, míru emoční a sociální inteligence.

Třeba v Japonsku je síla poslouchat. Tam jako šéf nemluvíte, tam posloucháte. Když ostatní mlčí, mlčíte taky a mlčíte do doby, než vám něco řeknou. Měl jsem tam podřízeného Japonce. Věděl jsem, že ten člověk ví víc než já. Jeden chlap mi tam poradil, abych si s ním sedl, prostě ho vzal na zápraží fabriky a zeptal se ho. „Když ti neodpoví, tak mlč,“ poradil mi. Tak jsem se zeptal a mlčeli jsme dvě minuty. A za ty dvě minuty se rozpovídal na deset minut. A za těch deset minut jsem se dozvěděl víc, než jsem se dozvěděl sám za tři měsíce předtím. Obecně ty výzvy v průmyslu, ať už jogurt nebo pivo, jsou stejné. Jakým způsobem udržet kvalitu a řekl bych i tradiční postupy v industrializovaných provozech a jak do toho zakomponovat ty „moderní“ technologie. Jakým způsobem tohle použít, aby nám to sloužilo co nejlépe a zároveň, aby se to naše odvětví zatraktivnilo pro lidi z pracovního trhu.  Musíme vybudovat budoucnost průmyslu. Nevybudujete ji na tom, že děláte skvělé pivo. Jsme výrobci, takže musíme mít atraktivní nabídku pro technické typy. A ještě zpět k Japonsku, naučil jsem se, co je to stoprocentní servis pro zákazníka. Tam je zákazník Bůh.

Staropramen slaví 150 let. Zmínit je možné kampaň, co běží s hercem Hynkem Čermákem. Jak se vám osobně kampaň libí?

Mně se na tom líbí dvě věci. Jde to ke kořenům, cítím z toho tu tradici, kterou se snažíme dát najevo. „Tohle není nějaký pivovar, tohle není nějaké firma, kterou vlastní nadnárodní společnost. Ne. To je pivovar, který tu existoval, existuje a bude existovat.“ To, co říkáme, že Smíchov si stojí za svým a že to vždy dělali čeští sládci, to je prostě pravda. Já jsem neskutečně hrdý, že jsem byl jedním z nich. A taky mě těší, že se na ní z velké míry podíleli naši zaměstnanci. Je to jeden z důležitých kamínků v celé mozaice. Jsme prostě na Smíchově a děláme to nejlepší pivo podle tradice našich sládků. To je to, co by mělo vyznít, a já to vidím.

Co si slibujete od partnerství s českou fotbalovou reprezentací. Vystřídali jste konkurenční značku.

Zúčastnil jsem se výročního setkání s partnery fotbalové reprezentace a slibuji si od toho, že je to způsob, jak dát najevo, že Staropramen je významnou pivní značkou ve světě. To, že je partnerem reprezentace, nám dá jistou kredibilitu vůči všem zákazníkům, že jsme silní a že na to máme. Ano, kredibilita značky a firmy. A jestli se bude reprezentaci dařit nebo jestli dostane 0:5 v Anglii, nebo ne, tak to je druhá věc. My si za tím stojíme, Staropramen si stojí za svým, a tak si stojí i za reprezentací. V dobrém i zlém.

Kdybyste měl uvést nějaký krátkodobý cíl a pak nějakou vizi do příštích let. Co byste na závěr zmínil?

Jsem tu od toho, abych realizoval strategii firmy v mém úseku. Samozřejmě mám osobní cíle svého oddělení, které je velké a důležité. Já začnu od těch dlouhodobějších. To, že tu máme profíky, kteří dělají výborné pivo, tak to už jsem si odškrtl. Co bych k tomu chtěl přinést, je zajistit budoucnost ve smyslu mít ty nejlepší lidi, aby pracovali pro nás, aby je to bavilo a profesně se tu rozvíjeli. Aby to nejlepší z nich odevzdali naší firmě. Můj dlouhodobý cíl je propojit to "machrovství" klasického přístupu k pivu s tím, co nám nabízí moderní svět. Tak, abychom dodrželi špičkovou kvalitu, ale abychom tu výrobu zefektivnili ve smyslu našich procesů a technologií. A abychom vše zatraktivnili z pohledu profesního. Z toho pohledu image, pivovar, pivo, hrdost, to už tady je. O to nemám strach, chci k tomu přidat toto.

Z krátkodobého hlediska pak to, co jsem se naučil v jiných kulturách, kdy jsem dělal čtyři roky v Polsku, dva a půl roku v Japonsku a pro globální korporaci, tedy přinést „proximity leadership“. Ještě lépe do firmy dodat ten pocit sounáležitosti, týmovosti a toho: „Dělám to proto, protože miluji tu firmu, značku a tuto práci, ale také proto, že dělám v tomto týmu a nikdy nenechám ten tým padnout a dělám to pro tebe, protože jsi můj dobrý šéf. Tohle bych tam chtěl ještě víc vnést a akcentovat to.

Milan Jeřábek (53) je ředitelem výroby a logistiky společnosti Pivovary Staropramen. Manažer s mezinárodní zkušeností, kterou získal během svého působení ve společnosti Danone Group. V jeho rámci působil na ředitelských pozicích v odděleních Supply a byl součástí vedení této nadnárodní společnosti v Česku, Polsku a poslední dva roky také v Japonsku. Zajímavostí je, že ve společnosti Pivovary Staropramen Milan Jeřábek začínal svou více než třicetiletou úspěšnou kariéru ve výrobě a logistice. Ve smíchovském pivovaru byl téměř dvacet let až do roku 2004, kdy v té době pátým rokem působil na pozici vrchního sládka pivovaru Staropramen. Milan je ženatý a má dceru a syna.


Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.