Evropská krize bydlení. Předražené byty a boom bezdomovectví


10:02 • 31. října 2018

Tagy: bydlení, Krize, chudoba

Snad největší potíží střední třídy v Praze je momentálně příliš drahé bydlení, a to ať už jde o nájemní, či o vlastní. O bytech v našem hlavním městě se hovoří jako o nejhůře dostupných v celé Evropě. O něco palčivějším problémem však je, že i přes slibný ekonomický růst a rekordně nízkou nezaměstnanost, které Česká republika zažívá v posledních letech, se zde stále pohybují tisíce lidí, kteří nejen nepracují, ale především nebydlí vůbec nikde.

Podle údajů OECD žilo v roce 2015 v České republice 68 500 bezdomovců, což tehdy představovalo 0,65 % celkové populace. Žebříček sestavený Wikipedií z mnoha datových zdrojů pak říká, že s těmito čísly má Česko největší bezdomovecký problém v Evropě. Ve Velké Británii je to pak 0,46 % a ve Švédsku 0,36 %. Čtvrtou nejhorší evropskou zemí je podle tohoto srovnání bohaté Lucembursko, kde je podle odhadů bez domova 0,28 % obyvatel, na pátém místě je Francie s číslem 0,21 %. Ve Spojených státech jde naproti tomu o 0,17 % obyvatel.

Bydlení ve vlastním. Jak ale sehnat peníze?

Nicméně ostatní evropské státy na tom také nejsou nijak růžově. Podle nové zprávy s názvem "Třetí přehled bytového vyloučení v Evopě" (Third Overview of Housing Exclusion in Europe), kterou letos vydala organizace Feantsa (European Federation of National Organisations Working with the Homeless), která se zaměřuje na práci s bezdomovci, je totiž bezdomovectví na vzestupu ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Finska. Tomu se daří tento problém řešit, a to zejména díky programu Housing First.

I když data ohledně míry bezdomovectví považuje Feantsa vzhledem k rozdílným způsobům výpočtu za neporovnatelná, její report sleduje řadu dalších zajímavých ukazatelů, které naznačují, že bydlení je v Evropě skutečně problémem především pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Následující tabulka například ukazuje, jakou část svého disponibilního příjmu musí domácnosti v jednotlivých zemích vydávat na bydlení.

Nejvyšší je tento poměr v Řecku, kde jde o téměř 42 %. Průměr EU je přitom 22 %, Česká republika jej s 23 % mírně převyšuje. Větším problémem jsou však náklady na bydlení pro chudé domácnosti, kde činí průměr EU přes 42 %. Mezi pěticí zemí, u kterých je poměr nákladů na bydlení a disponibilního příjmu pro chudou populaci nejvyšší, přitom najdeme i Českou republiku, kde činí 48 %, stejně jako v Bulharsku. Vyšší procento příjmů vydávají chudé domácnosti na bydlení už jen v Německu (51 %), Dánsku (58 %) a nejvíce pak v Řecku (75 %).

Investiční bydlení již v Česku levnější nebude

Další tabulka pak říká, jaké procento populace je v jednotlivých zemích přetíženo náklady na bydlení. A znovu jde o problém především pro chudé domácnosti; zatímco agregátní průměr pro všechny skupiny obyvatelstva je pro EU 11 %, u chudého obyvatelstva je to 39 %.

Nejhorší čísla přitom opět najdeme v Řecku, kde je náklady na bydlení přetíženo téměř 92 % chudé populace. Alarmující hodnoty pro chudou populaci však vykazují i země, jako je Dánsko (74 %), Bulharsko (55 %), Německo (50 %), Nizozemsko a Velká Británie (téměř 43 %). Dobře na tom však není ani Česká republika, v rámci které výdaje na bydlení přetěžují přes 45 % chudých domácností. Poslední tabulka pak ilustruje, že tento problém má ještě o něco větší výskyt mezi mladou populací mezi 18 a 24 roky.

Staví si mileniálové při výběru vlastního bydlení vzdušné zámky?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.