Efekt rozbitého okna aneb květinami a zelení proti násilí a kriminalitě


10:09 • 29. května 2018

Tagy: kriminalita, Behaviorální ekonomie, bydlení

I když slovo revoluce nám obvykle asociuje násilné svržení dosavadní garnitury, rozhodně to neplatí o tzv. karafiátové revoluci, která v 70. letech minulého století proběhla v Portugalsku. Tehdy se demonstrantům podařilo svrhnout někdejšího fašistického diktátora Antónia Salazara na tehdejší dobu poněkud netradičním způsobem, a to tak, že na zbraně vojáků a po ulicích pokládali červené karafiáty.

Tyto květiny se tehdy staly symbolem neužívání násilí k dosažení cílů. Ovšem podle řady studií nejde jen o nějaký symbol, nýbrž o reálně fungující nástroj, který dokáže násilí když ne úplně zabránit, tak jej alespoň omezit. Jak naznačuje článek na serveru The Conversation, malé změny v městském prostředí – jako je vysazování květin či umístění laviček –  redukují nežádoucí chování, jako je vandalství, násilí či jiná pouliční kriminalita.

Tato myšlenka má základ v efektu tzv. rozbitého okna. Zastánci této populární kriminologické teorie tvrdí, že rozbitá okna, ale také poházené odpadky po ulicích či domy počmárané graffiti či jinak špinavě a poškozeně vyhlížející obrázek města, motivuje potenciální pachatele k tomu, aby přidali také svůj kousek k dobru. Jinými slovy, vlivem nevzhledného prostředí se z běžných občanů a náhodných chodců snadno stávají vandalové.

Ačkoliv si lidé často myslí, že většina společnosti jsou slušní občané a špatné věci má na svědomí pouhá hrstka zvrácených jedinců, ve skutečnosti je to spíše tak, že průměrný člověk se pohybuje někde mezi dobrem a zlem. A jedním z faktorů, který ovlivňuje jeho pozici na pomyslné linii mezi těmito dvěma extrémy, je podle teorie rozbitého okna vzhled prostředí, ve kterém se nachází. 

 

Příkladem empirického potvrzení efektu rozbitého okna je experiment, který provedl Charles C. Branas, předseda epidemiologického oddělení na Mailman School of Public Health na Columbijské univerzitě spolu s kolegy z Pensylvánské univerzity. Práce výzkumníků se soustředila na vyčištění a ekologizaci volných ploch ve vybrané části města Filadelfie (celkem bylo „vylepšeno“ 541 volných parcel). V dalších letech byl pak monitorován dopad na kriminalitu a další proměnné.

O 18 měsíců později byly vyhodnoceny výsledky. Na základě dat místní policie se zjistilo, že oproti situaci před „ekologickou intervencí“ došlo ke snížení počtu násilných zločinů o 30 %. Jak dále závěry experimentu shrnuje PHS blog, došlo k 58% poklesu strachu lidí a k 78% nárůstu využívání venkovních prostor. A jak přitom dodávají autoři, jsou to právě lokality podobné této, které sice na první pohled působí bezútěšným dojmem, avšak právě proto zde může mít i malá „zelená akce" velký efekt.

Z amerických statistik přitom vyplývá, že v místech, kde je v blízkosti budov relativně hodně zeleně, je o 52 % méně trestných činů obecně, o 48 % méně majetkových trestných činů a o 56 % méně násilných trestných činů oproti místům, kde je přírody relativně málo či zde není vůbec. Rovněž obyvatelé domů umístěných v zelenějších lokalitách reportují v menší míře domácí násilí, a to o 25 %.

„Zelení“ ve skutečnosti znečišťují více. Může za to luxus

 

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.