Všichni o něm mluví, málokdo mu rozumí. Podle řady žebříčků šlo o nejchytlavější slovo roku 2017. Blockchain. Bájná technologie, která nás zbaví okovů, decentralizuje svět a zefektivní vše neefektivní. Není to ale tak jednoduché.
Blockchain je skutečně geniální. Satoshi Nakamoto vymyslel způsob, jakým lze dosáhnout shody mezi obrovským množstvím lidí, kteří se navzájem neznají a dokonce si často nevěří. A to bez centrální autority, která by je k tomu donutila.
Ale jako obvykle, ani zde to není zadarmo a nehodí se to úplně všude. Po kryptoměnách začali chtít využívat blockchain banky, kadeřníci, řemeslníci, hráči her a dokonce celé státy. Naneštěstí to ale v drtivé většině případů nedává žádný smysl. Anebo nejde o blockchain.
Blockchain je rychlý a levný
Není. Blockchain je pomalý a drahý. Musíte rozeslat informaci do celého internetu na velké množství počítačů. To nejde udělat za zlomek sekundy a nemůžete poslat velké množství dat. Centralizované systémy jsou rychlejší a levnější než blockchain.
Blockchain je anonymní šifrované úložiště informací
Kdyby byl, byl by ještě pomalejší a dražší. Počínaje bitcoinovým blockchainem je většina blockchainů jen obyčejný text nevhodný pro citlivé údaje, protože se k nim může kdokoliv dostat. Neexistuje také žádný zázrak, který by zapsáním údajů do „blockchainu“ učinil tyto údaje bezpečně uložené a nezměnitelné. Všechno to jsou specifické úlohy, které něco stojí.
Těžaři řeší komplexní úlohy. Proto je potřeba specializovaný hardware, který je drahý
Je to přesně naopak. Těžaři bojují o odměnu řešením primitivní úlohy. Musí uhádnout náhodné číslo. U bitcoinu je to náhodné číslo mezi nulou a 4 294 967 296, přičemž správné řešení se po každém neúspěšném hádání mění. Celá úloha je tedy jen jednoduché náhodné hádání čísla. Samozřejmě ale čím výkonnější stroj, tím větší máte šanci soutěž vyhrát. Drahý těžební hardware umí pouze toto, na rozdíl například od počítačových procesorů, které umí vedle hádání čísel i mnohem komplexnější úlohy. Vy, tužka a papír umíte více než těžaři.
Vymysleli ale lepší blockchainy, které jsou rychlé a levné!
Bohužel to není tak jednoduché. Vždy je to na úkor něčeho jiného, nejčastěji decentralizace, tedy bezpečnosti. Poslat 1MB dat po internetu je pomalé a dostat svou informaci do takto malého bloku dat je drahé. S trochou zjednodušení mají třeba dnešní banky také svůj „blockchain“, který umí zapsat klidně 100MB každou sekundu, protože ho nikam neposílají. Říkali bychom tomu blockchain?
Víme, co je to blockchain
Hlavním kamenem úrazu totiž je, že nevíme, co to vlastně ten blockchain je. Hádáme se o tom. Většina kryptoměnové komunity se po dlouhá léta shodla, ale s nástupem alternativních kryptoměn a soukromých firemních tokenů se blockchainem stalo prakticky cokoliv, co obsahuje nějaké „bloky“.
Původní význam patřil bitcoinovému blockchainu a měl několik základních charakteristik. Zaprvé byl distribuovaný, což si dodnes i ostatní „blockchainy“ drží, často se jim dohromady říká DLT (distributed ledger technologies, tedy technologie založené na distribuované účetní knize). Další vlastnosti už se blockchain od „blockchainu“ liší. Nevratnost transakcí v bitcoinové síti se u centralizovaných měn často vytrácí. Auditovatelnost veřejného bitcoinového blockchainu byla nahrazena neveřejnými. Neomezený přístup kohokoliv z veřejnosti, kdo by se chtěl stát uzlem a pomáhat síť spravovat, byl nahrazen omezeným přístupem.
Když si potom banka, kamionový dopravce nebo celý stát vymyslí vlastní „blockchain“, který ale leží na jednom či dvou počítačích, spravovaných jedním či dvěma institucemi, které můžou rozhodnout o tom, zda je vaše transakce platná či ne, je to skutečně blockchain? Nevytvořili jsme potom něco, co už dávno známe, pouze s novým „cool“ názvem?
Sedm důvodů, proč Bitcoin není mrtvý – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/G3Xg73g53F prostřednictvím @roklen24 @Stroukal #bitcoin #cryptocurrency pic.twitter.com/hIQNHuG6NG
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. dubna 2018
Blockchain je tedy k ničemu
Není to naštěstí pravda. Blockchain je geniální. Blockchain má využití, akorát se musíme smířit s tím, že zatím je velmi omezené, a to zejména na kryptoměny a s nimi spojené projekty. Drahý a pomalý blockchain musí být vyvážen nějakou výhodou. U kryptoměn je to ochrana před centrálními bankami, kterým řada lidí nevěří. Proč bychom se ale měli bránit před centralizovanými kadeřníky?
Určitě stojí za to sledovat i projekty, které se nechaly blockchainem inspirovat a snaží se vylepšit současné systémy. R3 Corda, Hyperledger nebo HashGraph jsou zajímavé projekty, které se snaží inovovat a nelze jim mít za zlé, že k tomu používají dobrého jména „blockchainu“, i když se od původního významu vzdalují. Hledají využití.
Když se ale vezme blockchain a oddělí se od něj Bitcoin či jiná kryptoměna, zůstane vám zajímavá databáze, kterou však nelze napasovat na cokoliv a způsobit revoluci.
Život kuřete. Z dvorku nejprve na blockchain, až pak na pekáč
Dnešní honba za blockchainovými aplikacemi trochu připomíná situaci, kdy by se vám líbilo letadlo, které lítá pomocí křídel, ale přeprava osob vám přišla nudná. Určitě se dají vzít křídla a přidělat je na řadu věcí. Okřídlené boty, notebooky a křídla, která přinesou revoluci do kadeřnictví. Zní to úsměvně, ale možná protože si křídla dokážeme představit, zatímco blockchain je pro nás zatím jen tajemnou neznámou.
A tak stejně jako byste byli opatrní, kdyby vám někdo řekl, že k něčemu přidá křídla a bude to lítat, buďte stejně obezřetní, když vám někdo bude tvrdit, že k tomu přidá blockchain a bude to rychlé, levné a bezpečné.
Kryptoměny vs. centrální banky. Dva pohledy na měnovou politiku – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/vwnkiim4wS prostřednictvím @roklen24 #cryptocurrency #fiatmoney #centralbank pic.twitter.com/CHsvfESfTX
— Roklen24.cz (@roklen24) 17. dubna 2018
