Sebevrazi z Wall Street. Když burzy padají, pohřebáci jásají


14:21 • 9. dubna 2019

Tagy: trh, Akcie, zdraví, Behaviorální ekonomie

Když hrubý domácí produkt ekonomik dlouhodobě klesá o jednotky procent, znamená to hlubokou recesi. Akciové trhy však v těchto nehostinných časech ztrácí klidně i desítky procent. A když jsou hysterické trhy, jsou hysteričtí také lidé. Koneckonců trhy mohou být hysterické jen tehdy, když na nich obchodují hysteričtí obchodníci. 

O tomto tvrzení ostatně existuje i statistický důkaz. V roce 2014 ho přinesli Joseph Engelberg a Christopher Parsons, kteří se zaměřili na souvislost mezi počtem hospitalizovaných lidí z titulu psychických potíží, jako jsou panické poruchy, úzkosti a deprese, a tím, jak si zrovna vedou právě akciové trhy. A mezi těmito veličinami přitom odhalili výrazně negativní vztah; když padají burzy, psychiatrická oddělení se plní závratnou rychlostí.

Chce nás kapitalismus zabít? Nerovnost jako prediktor sebevražd

A všechno je přitom ještě mnohem horší, než naznačují zjištění profesorů z University of California v San Diegu. Alespoň to vyplývá ze závěrů podobné práce, které na stránkách The Conversation prezentují Brendan John Lambe z De Montfort University a Tomasz Piotr Wisniewski z The Open University.

Jak se totiž zdá, padající burzy z nás nedělají jen uzlíčky nervů a případy pro psychology a psychiatry, ale dokonce i případy pro pohřební službu. Podobně jako Engelberg a Parsons, i Lambe a Wisniewski pracovali s výnosy akciových trhů, avšak zkoumali je nikoli ve vztahu k vývoji počtu hospitalizovaných s duševní nemocí, ale rovnou v souvislosti s mírou sebevražd.

Na mezinárodních datech přitom finanční ekonomové objevili nejen statisticky významný, ale poměrně silný inverzní vztah mezi vývojem těchto dvou proměnných. Znamená to tedy, že když výnosy akciových trhů klesají, či přesněji, když se dostanou do záporných hodnot, míra sebevražd se zvyšuje. A to nejen v tom roce, kdy akciový index zaznamená výrazný pokles, ale i v roce po něm následujícím.

 

Tyto závěry, které vycházejí z dat za vzorek 36 zemí pokrývajících několik desetiletí, jsou platné pro muže i ženy. Aby mohl být očištěn efekt pouze propadu akciových trhů, přidali Lambe a Wisniewski do svého modelu řadu dalších kontrolních proměnných, které by mohly rozsah sebevražd rovněž potenciálně vysvětlovat.

Přesto však byl detekovaný efekt významný. Když se ekonomové pokusili odhadnout, kolik životů stála finanční krize 2008, došli k závěru, že vlivem tehdejšího prudkého poklesu hodnot akciových indexů bylo podníceno 6 566 sebevražd. Autoři tak věří, že pokud jsme toto schopni předvídat, mohly by pro příští krizi být učiněna určitá preventivní opatření. Problémem nicméně zůstává, že patrně nejsme schopni dopředu předvídat propady oněch akciových trhů.

Hospodářský cyklus a sebevrazi. Recese nás stojí životy

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.