Velký japonský fail. Téměř polovina dat může být chybná


16:28 • 12. února 2019

Tagy: Japonsko, Bank of Japan, inflace, Mzdy, zaměstnanost, QE

Japonsko je zemí jednoho z největších měnových experimentů moderní doby. Kvantitativní uvolňování (QE) rozjela Bank of Japan (BoJ) poprvé už v roce 2001. Do mediálního světa však nedávno pronikla překvapivá fakta o chybovosti dat japonského ministerstva práce. Právě tato „nepřesná“ čísla přitom používala japonská centrální banka při určování monetární politiky řadu let. 

Japonsko je jedním z průkopníků QE. A není třeba zdůrazňovat, jak velkou roli pro Bank of Japan hrála při nastavení parametrů tohoto programu makroekonomická data. Ve zkratce je potřebuje minimálně při celkovém vyhodnocení inflačního cílení a zhodnocení růstu mezd a inflace v zemi.

Japonské ministerstvo práce se však na konci ledna postaralo pro mnohé až o šok. Při revizi měsíčních zpráv o zaměstnanosti mezi roky 2012 a 2018 totiž přiznalo, že na základě špatného sběru dat přehnalo vyhodnocení růstu nominálních mezd v roce 2018 meziročně až o 0,76 procentního bodu. Stejná datová chyba se podle agentury Reuters může vyskytovat i ve výsledcích ministerstva práce až 15 let nazpět. Odhad o odchylce mezd z roku 2018 je jeden z mnoha makroekonomických ukazatelů, které mohly být ovlivněné. Podle japonského ministerstva vnitra může být zhruba 40 procent vládních ekonomických statistik nesprávných.

Jak číst výroční zprávy velkých korporátů a vydělat na tom

Prohlášení ministerstva práce tak vzbudilo obavy o přesnosti analýz BoJ a pošramotilo celkovou důvěru investorů v japonská data. A jak konkrétně nesprávná čísla ovlivňovala japonskou centrální banku a její měnovou politiku?

První z klíčových ukazatelů, kde jsou data o mzdách využívána, je čtvrtletní zpráva o produkční mezeře japonské ekonomiky. Ukazatel, srovnávající nabídku výrobních kapacit s celkovou poptávkou, využívá data ministerstva práce na nabídkové straně (například odpracované hodiny pracovní síly). Produkční mezera se v posledních letech posunovala do pozitivních čísel, a říkala tak zástupcům Bank of Japan, že ekonomika mírně expanduje. Druhý z ukazatelů, kde centrální banka spoléhá na data ministerstva práce, je cenový index výrobců (PPI) ve službách.

Pokud bude Bank of Japan nucena výrazně revidovat oba ukazatele, dostane se pod tlak, zda rozhodnutí koupit určité objemy dluhopisů nebylo chybné. „Vzhledem k dopadu, jaký by mohla falešná data mít, budeme pečlivě vyšetřovat výsledky nadcházejících vládních dat,“ uvedl pro Nikkei mluvčí Bank of Japan.

To dokazuje i anketa z posledního lednového víkendu, kterou provedl Nikkei. Celkem 79 procent respondentů odpovědělo, že nemohou věřit vládním statistikám, a pouze 14 procent z nich uvedlo, že jim nadále věří. Na druhou stranu je podivuhodné, že důvěra v japonského premiéra zůstává silná.  Oproti prosinci 2018 vrostla důvěra v Shinza Abeho o šest procent. Po posledním "fake news" z japonských úřadů je ale otázkou, čemu lze věřit a čemu ne.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.