Záškodníci z národní banky


22:30 • 18. ledna 2016

Tagy: centrální banka

Je tomu rok, co Švýcarsko šokovalo svět. Tamní centrální banka zničehonic ukončila intervenční režim, v jehož rámci bránila zhodnocení franku pod úroveň 1,20 za euro. Švýcarská měna v reakci skokově posílila a mnozí ekonomové věštili alpské zemi období temna. Mýlili se. Ne že by za sebou třeba švýcarští vývozci neměli obtížný krok, ale temno zemi nezahalilo. Mnohé naopak nasvědčuje tomu, že má před sebou celkem zářné zítřky.

Míra nezaměstnanosti tam za poslední rok stoupla. Ale růst z 3,2 na 3,4 procenta ani v nejmenším nelze brát jako příznak doby temna. Švýcarsko stále vykazuje – a vykazovat bude i v roce 2016 – podstatně nižší míru nezaměstnanosti než ČR, která přitom má za sebou ekonomicky velevydařený rok. Švýcarsko loni podle všeho vykázalo růst těsně pod jedním procentem, který letos zrychlí na půldruhé procento, takže ani žádná recese se nakoná. Dokonce ani švýcarská burza nepadla. Naopak, v srpnu vyšplhala na osmileté maximum. To vše při nejhlubší deflaci od roku 1950.

S ročním odstupem se stále zřetelněji zdá, že švýcarská zkušenost odhaluje zásadní trhliny v uplatňované měnové politice centrálních bank řady jiných zemí, Českou republiku nevyjímaje. Ty v rámci stimulujících opatření znehodnocují příslušné měny. Frank v posledním roce naopak posílil – z 1,20 na 1,09 za euro –, a alpská ekonomika si s tím poradila. Co víc, do budoucna jí má silná měna vyloženě prospět. Ve svém pár dní starém projevu na to upozorňuje Fritz Zurbrügg, viceguvernér švýcarské centrální banky.

Vychází kromě jiného z loňské studie Borise Kaisera a Michaela Siegenthalera, publikované pod hlavičkou Švýcarského ekonomického institutu, a konstatuje, že silný frank nejprve opravdu vede k růstu nezaměstnanosti, zejména mezi pracovníky s nízkou kvalifikací. Ostatně letos má míra nezaměstnanosti vystoupat na 3,6 procenta. Po nějaké době se ovšem dle Zurbrügga začnou projevovat příznivé efekty silné měny. Firmy budou více investovat do výzkumu a vývoje, zvýší jakost svých výrobků a početní stav zaměstnávaných pracovníků s vysokou kvalifikací. Kaiser se Siegenthalerem totiž doložili, že posílení měny vede ve švýcarském průmyslnictví k nárůstu zaměstnanosti pracovníků s vysokou kvalifikací při současném poklesu zaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací. Celková zaměstnanost zůstává víceméně stejná, přičemž produktivita se zvyšuje – to je výsledný efekt silné měny.

Vyšší produktivitu bychom jistě uvítali i u nás. ČR podle loňské studie OECD vykazuje nejvyšší překvalifikovanost pracovní síly v hospodářsky vyspělém světě. Zjevně třeba proto, že podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí u nás sice roste, ale ti nenacházejí adekvátní uplatnění. Zůstáváme „montovnou“ a není tedy u nás kladen důraz na odbornou práci, inovace a produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Právě při takovýchto činnostech by se vysokoškolští absolventi v širším měřítku adekvátně uplatnili.

Již čtvrtým rokem oslabovaná koruna zásadním způsobem přispívá ke konzervaci stavu, kdy – například – celé zástupy mladých lidí musí vykonávat pracovní náplň, jejíž úroveň hluboko zaostává za jejich dosaženým vzděláním. Tito mladí lidé tak mnohdy žijí nenaplněné životy plné zmaru. Jsou sice zaměstnáni, ale ne adekvátním způsobem. Jejich frustraci statistika neodhalí. Při silnější koruně by vznikalo mnohem více pracovních míst s vyšší kvalifikací, a rostlo by tak životní naplnění mnoha z nich a konec konců i samotná produktivita ekonomiky, tedy zásadní zdroj jejího bohatství – bohatství každého z nás. Je pikantní, že tomuto zdárnému vývoji brání ČNB s poukazem na deflační hrozbu či s poukazem na zaostávání za inflačním cílem. Protože právě to jsou jevy, které nyní Švýcarsko doprovázejí na jeho cestě za ještě vyšší produktivitou a bohatstvím.

Vyšlo v Euru.

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.