Boj proti kouření? Zvyšte minimální mzdu, radí studie


10:53 • 11. února 2019

Tagy: mzda, trh práce, zdraví, Behaviorální ekonomie

V základních učebnicích ekonomie je ustanovení minimální mzdy standardně vykreslováno jako svrchu dané zlo, které omezuje svobodu zaměstnavatele a zaměstnance uzavřít smlouvu za podmínek, s kterými souhlasí obě strany, což by také mělo znamenat, že je pro obě strany výhodná. V konečném důsledku tak minimální mzda bere práci těm nejslabším článkům na trhu práce, které se zaměstnavateli za požadovanou výši mzdy zaměstnat nevyplatí.

Čím je úroveň minimální mzdy vyšší, tím větší problémy by pak na trhu práce měly vznikat. Proti tomu ovšem existuje několik různě silných argumentů. Například jde o to, že v některých profesích zaměstnanci běžně formálně pracují za minimální mzdu kvůli minimalizaci odvodů, avšak realita je ve skutečnosti někde jinde. Vyšší minimální mzda tak zajistí alespoň částečnou nápravu této základny.

S ohledem na vyšší vyjednávací sílu zaměstnavatelů oproti zaměstnancům, což platí zejména v případě pozic vyžadujících nízkou kvalifikaci, lze také úspěšně pochybovat o tom, že mezi mzdou, za kterou by se zaměstnance ještě vyplatilo zaměstnávat, a mezi mzdou, která je skutečně vyplácena, neexistuje velký polštář. Vyšší minimální mzda také může rozbourat past nezaměstnanosti; učinit práci atraktivnější pro ty, kteří dosud raději žili ze sociálních dávek.

Rada pro zaměstnavatele. Proč platit podřízeným víc, než jim chcete dát

Jak však hlásá titulek Huffington Post, "zvýšení minimální mzdy může zachránit životy Američanů". Zejména z prostředí Spojených států totiž existuje několik výzkumů, které poukazují na zdravotní benefity byť malého zvýšení minimální mzdy či obecně mzdové úrovně u nízko kvalifikovaných pracovníků.

Například vědci z University of California tvrdí, že zvýšení minimální mzdy může pomoci omezit počet kuřáků. Článek, který byl publikován v odborném časopise Annals of Epidemiology, konkrétně uvádí, že v případě mužů, kteří mají maximálně střední školu nebo nižší vzdělání, vede zvýšení mzdy o 10 % k poklesu výskytu kuřáctví o 5 %. Jejich šance přestat kouřit se pak zvyšuje o 17 až 20 %.

"Naše zjištění jsou obzvláště důležitá, protože mzdy očištěné o inflaci u nízko příjmových skupin pracovníků klesaly po celá desetiletí a procento pracujících na nízko příjmových pozicích naopak celonárodně rostlo," zdůraznil Paul Leigh, spoluautor studie, která tak uzavírá, že zvýšení minimální mzdy může snížit výskyt kouření u mužů. V souladu s tím dle zjištění studie také platí, že ve státech, kde je minimální mzda obecně vyšší, je výskyt kouření obecně nižší.

 

Naproti tomu se však tento efekt neprokázal u dodatečného příjmu pro domácnost v případě, že pocházel z jiného zdroje než ze mzdy, stejně tak výše zmíněný vztah není příliš silný u žen. To autoři vysvětlují tím, že výše mzdy je u mužů značně svázána s vnímáním vlastní hodnoty, která pak determinuje rozsah zdravotně rizikového chování. Analýza 15 studií z USA, Kanady a Evropy, kterou cituje Huffington Post, pak uzavírá, že zvýšení mzdy o 1 dolar je spojeno s poklesem míry kouření o 1,4 %.

I novější studie Paula Leigha a jeho spolupracovnice Juan Du, tentokrát publikovaná v časopise B.E. Journal of Economic Analysis & Policy, identifikovala potenciální (nejen) zdravotní benefity vyplývající z růstu mzdové úrovně u zaměstnanců s nízkými mzdami. Díky zvýšení minimální mzdy se zlepšilo subjektivně reportované zdraví pracovníků a také klesl absentismus v práci.

"Naše výsledky podporují zvyšování minimálních mezd, protože to může vést k omezení absencí v zaměstnání a ke zlepšení zdraví pracovníků," shrnul Leigh. Konkrétně studie uzavírá, že vyšší minimální mzda o jeden dolar znamená nižší míru nepřítomnosti v práci v souvislosti s nemocemi o 19 až 32 %. Další studie, které zmiňuje Huffington Post, pak dávají zvýšení minimální mzdy do souvislosti s poklesem kojenecké úmrtnosti a růstem naděje dožití u chudé populace.

Když minimální mzdy rostou, výsledek nemusí být stejný

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.