Smršťující se Wall Street: Proč na americkém trhu rapidně ubývá firem?


21:45 • 9. srpna 2017

Tagy: americké akcie, Wall Street, private equity, dluhopisy, Startup, Akcie, Kapitál, investice

Wall Street se smršťuje – alespoň pokud jde o počet firem kotovaných na burzách – a to dost výrazně. Proč společností na nejslavnějším obchodním místě světa ubývá a jaký vliv to má na investory?

„Nedobrý vývoj“ na Wall Street

Americký akciový trh prochází pozoruhodným strukturálním vývojem. Počet veřejně obchodovaných firem na Wall Street totiž rapidně klesá. Za poslední dvě dekády se na americkém trhu snížil počet kotovaných společností z 8100 v roce 1996 na současných zhruba 4300. Upozornil na to podle švýcarského serveru Neue Zürcher Zeitung Jay Clayton, šéf amerického regulátora finančních trhů SEC (Securities and Exchange Commission), který se po svém jmenování prezidentem Donaldem Trumpem ujal vedení úřadu letos v květnu.  

Tento vývoj „není dobrý“ a je třeba jej brát vážně, především s ohledem na možnosti soukromých investorů podílet se na růstu korporátní Ameriky, uvedl Clayton v polovině července v projevu v Economic Club v New Yorku.

Na jednu stranu je třeba upozornit na to, že čísla, kterými Clayton situaci ilustroval, jsou do jisté míry relativní. Srovnání s rokem 1996 je třeba brát s rezervou, jelikož jde o rok, kdy byla značně nafouklá tzv. dot-com bublina a akciový trh byl zaplaven novými IPO. Navíc, pokud se podíváme na poměr tržní kapitalizace k HDP, je v současné době akciový trh s cca 130 % skutečně obrovský.

Současná technologická bublina předčila dot-com bubble. Nebo ne?

Méně firem, za to větší

Na druhou stranu je však nesporným faktem, že počet firem kotovaných na americkém trhu se od začátku devadesátých let značně snížil. A to, že i přes tento fakt celková tržní kapitalizace vzrostla, naznačuje významnou změnu struktury – kotované firmy jsou totiž dnes výrazně větší, než tomu bylo dříve.

Průměrná tržní hodnota firem dnes činí kolem 7,3 miliardy USD, což je sedmkrát více než na začátku devadesátých let. Navíc se zde vyvinuly megakoncerny typu Apple či Google – tito akcioví giganti dosahují v souhrnu kolem jedné třetiny hodnoty celého amerického akciového trhu.

Google, Facebook a spol.: Neohrožená technologická pětka. Nebo ne?

Proč je firem méně?

A co je příčinou poklesu počtu kotovaných firem na americkém trhu? Část úbytku je možné vysvětlit přirozenou fluktuací. Dalším důvodem je podle serveru fakt, že si nové firmy se vstupem na burzu dávají stále více na čas. Společnosti, které v IPO získají méně než 50 milionů USD, jsou dnes spíše výjimkou, zatímco v roce 1996 jich však bylo téměř 600.

Další část odlivu firem je možné přičíst bující regulaci, která vstup na burzu, ale také následnou existenci již kotovaných subjektů, zejména právě těch menších, značně ztěžuje. Clayton ve svém projevu poukázal na studii, podle které se v letech 1996-2013 počet slov (medián) ve směrnicích SEC zdvojnásobil, zatímco srozumitelnost dokumentů je na nejnižší úrovni vůbec.

Řada firem se burze možná vyhýbá i proto, že se obává ztráty části vlivu a zanedbávání dlouhodobého uvažování kvůli nutnosti vykazovat výsledky své činnosti každé čtvrtletí.

Existuje však také teorie, která vysvětluje, proč se zvláště menší firmy dnes na akciový trh zrovna nehrnou – obávají se totiž toho, že by se dostaly do prostředí, ve kterém se pohybuje mnohem více velkých společností než dříve, a že by z dlouhodobého hlediska v této konkurenci prostě neobstály. Mnohé se proto raději nechají nakoupit od větších společností, v rámci nichž mohou profitovat na úsporách z rozsahu.

Daniel Gladiš: Lekce pro investory z naší vlastní zkušenosti

Pravdou je, že v loňském roce bylo v USA nakoupeno 4800 soukromých, tedy nikoli veřejně obchodovaných, firem, zatímco v roce 1996 to bylo jen 2000. Zda je tento trend v konečném důsledku pro ekonomiku přínosný, zatím není zcela jednoznačné. K nárůstu nákupů menších firem v poslední době dochází především v technologickém sektoru, a to mimo jiné i s cílem zbavit se konkurence.

Možná důležitějším důvodem úbytku kotovaných firem, potažmo IPO, je strukturální změna kapitálového trhu – v posledních letech totiž roste trh podnikových dluhopisů a zároveň také trh podílů v soukromých – nikoli veřejně obchodovaných – společnostech (private equity) a především pak i trh rizikového kapitálu pro mladé firmy (venture capital). V roce 2006 bylo financováno 2900 mladých firem rizikovým kapitálem v celkové výši 31,2 miliardy USD, v roce 2015 to bylo již 4200 firem a kapitál dosahoval hodnoty 77,3 miliardy dolarů.

Tento příliv kapitálu jistě souvisí také s tím, že se nacházíme v období nízkých úrokových sazeb, kdy se investoři ve snaze zhodnotit své peníze spíše pouští právě i do private equity investic. To, že se mladé firmy vyhýbají burzám, i když by na to mnohé z nich potřebnou zralost i velikost měly, má navíc spojitost s výhodami nekotované společnosti, jako je méně byrokracie a oznamovacích povinností. Dluhopisy navíc nerozřeďují vlastnické podíly zakladatelů firem a jsou zajímavější i z finančně-technického hlediska.

Multimiliardový byznys, kterého se Wall Street štítí

Důsledky poklesu zájmu firem o Wall Street

A jaké jsou důsledky těchto změn na americkém kapitálovém trhu? Pro firmy jsou zřejmě spíše pozitivní. S rostoucím trhem private equity kapitálu a dluhopisů se jim tak otevírají další a v poslední době poměrně bohaté zdroje pro financování růstu.

To, zda je trh soukromého kapitálu dostatečně efektivní a zda nebude mít tendenci k vytváření bublin kvůli nízké transparentnosti firem, je otázka, kterou bude možno zodpovědět až s odstupem času.

Rovněž z pohledu investorů je diferenciace kapitálového trhu také zřejmě pozitivní jev, a to vzhledem k širšímu výběru, který se jim tím nabízí.

To však platí jen pro institucionální investory, kteří do private equity mohou investovat. Ti soukromí jsou naproti tomu odkázáni z velké části na burzu a mohou tak zatím z růstu mladých firem profitovat až v pozdějších stádiích. Menší počet společností na burze pak pro ně znamená sice menší výběr, nicméně i se zhruba 4300 firmami jistě stále mají z čeho vybírat.

Hrozby dluhopisového trhu: Proč je třeba si dát pozor (nejen) na Čínu?

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.