Ministr daňových rájů Andrej Babiš?


11:37 • 20. ledna 2017

Tagy: daně, Andrej Babiš, Panama Leaks, Evropská unie, právo

Kauzy LuxLeaks a Panama Papers, které v minulých letech obnažily globální systém daňových úniků nadnárodních korporací, přiměly unijní instituce oprášit několik let staré návrhy reforem korporátních daní v Evropské unii. Legislativní návrhy v oblasti firemních daní, z nichž v současnosti nejdůležitějším je projednávaná směrnice o společném základu korporátní daně (CCTB), jsou zcela v kompetenci národních států.

V zájmu lepšího fungování společného trhu se však mohou členské státy unie dohodnout na vydání evropské normy i v této oblasti. Tyto snahy dlouhodobě blokovala Velká Británie za pomoci zemí, které v rámci EU platí pro mnohé firmy za daňové ráje – především Lucemburska, Irska a Nizozemska. Rozhodnutí britských občanů opustit v příštích letech EU a tlak Evropského parlamentu i občanské společnosti však po nedávných skandálech přiměly Komisi k opětovnému předložení legislativních návrhů.

První vlaštovkou má být výše zmíněný unifikovaný výpočet korporátní daně pro firmy podnikající ve více státech Unie, který znemožní osekat daňový základ firem pomocí kreativního přístupu finančních úřadů v některých zemích. Po jeho zavedení by měla následovat směrnice o konsolidovaném základu daně (CCCTB), díky kterému mají nadnárodní firmy v Unii podávat jediné daňové přiznání. Ztráty v některých členských státech bude možné odečíst od zisků v jiných zemích Unie, transparentní základ daně by však měl být v každé zemi zdaněn procentem určeným místní vládou. Konsolidace však nese i riziko výpadku daňových příjmu v některých zemích, a je proto poměrně pravděpodobné, že i tentokrát nebude konsolidace schválena. Zbývající tři legislativní návrhy, které částečně implementují Doporučení OECD proti erozi základu daně a přesouvaní zisků, by měly být politicky průchodné. V případě jejich přijetí by se již neměla opakovat situace, kdy firma Apple danila své celoevropské zisky v Irsku sazbou nižší než jedno procento. Každá země by naopak měla zdanit místní část zisku vlastní sazbou.

Vlády členských států jsou v takto citlivé otázce přímých daní vždy rezervované, což jim současný smluvní rámec EU umožňuje. Závažnost situace, jejíž řešení se však na národní úrovni vyřešit nedá, vede pomalu k přehodnocování vládních pozic. Odhady daňových úniků, kterým by současné návrhy Evropské komise mohly zabránit, se dle zdrojů výrazně liší a závisí na finální podobě návrhu a formě implementace. V případě plné implementace všech čtyř návrhů v celé EU by podle studie H2020 Fairtax, na níž se v České republice podílí Mendelova univerzita, mohl český rozpočet získat 4 miliardy korun navíc. V případě existence tohoto režimu bez účasti ČR by však náš státní rozpočet spíše tratil. Česká republika by proto měla v této důležité oblasti hrát velmi aktivní roli a snažit se o dosažení takové podoby reformy, která maximalizuje příjem státního rozpočtu a zároveň zefektivní fungování společného trhu, jenž je jádrem české evropské politiky.

 

 

Je proto zvláštní, že ministr financí Andrej Babiš unijní návrhy bez uspokojivého odůvodnění odmítá, ačkoli důsledný výběr daní je naprostou prioritou jeho politiky. V rozhovoru pro server IHNED.cz český postoj zdůvodnil takto: „Naše konkurenční výhoda je, že máme nízkou korporátní daň. My ji nechceme mít stejnou jako Francie nebo Německo.“ Přitom sjednocování sazby firemní daně je v návrhu Komise explicitně vyloučeno.

Pozice českého ministra financí se navíc zdá poměrně schizofrenní, jestliže si přečteme jeho pozitivní hodnoceni daňových návrhů na Radě ministrů financí z listopadu minulého roku, kde uvedl že: „ČR obecně podporuje návrhy, které povedou k větší efektivitě výběru daní a omezí možnosti vyhýbání se daňové povinnosti, proto můžeme některé návrhy např. pravidla pro společný základ daně podpořit.“ Čitelnost pozic České republiky v unijní politice zůstává proto nadále bohužel mizerná.“

Megaprůšvih? Pět největších korporátních skandálů roku 2016

V neposlední řadě lze polemizovat i se zjednodušující tezí, že konkurenceschopnost našeho hospodářství je odvislá od sazby daně. Zmíněná Francie i Německo se v žebříčcích konkurenceschopnosti stále řadí vysoko nad Českou republikou i přes korporátní daň vyšší přibližně o deset procentních bodů. Spíše než sázet na nízkou firemní daň by se z dlouhodobého hlediska vyplatilo pohnout s těmi rozhodujícími faktory, jako je zkvalitnění práce veřejných institucí, rozvoj finančního trhu a investice do vědy a školství.

Jelikož se v oblasti přímých daní musí dle evropského práva dohodnout členské státy jednohlasně, bylo by zmatečné odmítnutí návrhu ze strany Česka vážnou ranou unijním snahám o zamezení enormních daňových úniků. Ještě smutnější by bylo, kdyby tento krok byl prodán veřejnosti jako hrdinná ochrana naší suverenity před všemocným Bruselem.

RSS

Filip Chráska je spolupracovník Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se zaměřením na evropskou ekonomickou integraci a českou zahraniční politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.