Babiš exkluzivně pro Roklen24: O Uberu, daních a exportu


13:32 • 7. února 2017

Tagy: Andrej Babiš, Sdílená ekonomika, export, vláda, Uber, AirBnB

Služby sdílené ekonomiky lze z hlediska vyšší konkurence a tlaku na zvyšování kvality vnímat pozitivně, pokud respektují právní ustanovení. Současné daňové zákony jsou v této oblasti nastaveny adekvátně. V rozhovoru pro Roklen24 to uvedl ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Dodává také, jak by naložil s Českou exportní bankou (ČEB).

Jak se díváte na podporu českého exportu?

Systém státní podpory exportu byl v Česku konstituován před více než 20 lety a od té doby se nijak výrazně nezměnil. Nyní se zabýváme otázkou, jak tento systém modifikovat, aby nepřinášel výrazné ztráty pro státní rozpočet. K tomu však je nutné nalézt širokou politickou podporu, aby bylo možné změnit příslušnou legislativu, upravující fungování tohoto systému a obou jeho institucí. V této souvislosti je nutné zmínit, že v posledních letech objem podpořeného exportu na výrazně rostoucím celkovém exportu klesá a v současnosti se pohybuje kolem jednoho procenta. Ani v minulosti však nebyl vyšší než dvě procenta. V každém případě systém podpory exportu existuje i ve všech vyspělých zemích a jeho formy jsou do značné míry obdobné jako v ČR.

Konkrétně, jak naložit s ČEB?

Budoucnost České exportní banky je nutné řešit, jak jsem uvedl v odpovědi na předchozí otázku, v kontextu budoucího uspořádání celého systému státní podpory exportu.

Jaké očekáváte výhody a přínosy, pokud je podporován export přes ČEB?

Jedná se o podporu obchodních případů, které by pro svou vyšší rizikovost soukromý sektor nepodpořil buď vůbec, nebo za takových podmínek, že by tuzemské subjekty v mezinárodní soutěži nebyly konkurenceschopné. Takto získané zakázky pak přispívají ke zvýšení zaměstnanosti a úvěry poskytované ČEB lze považovat i za protikrizový nástroj v období nízkého hospodářského růstu.

Zvažme zrušení České exportní banky

Jaké jsou cílové destinace pro „organizované a státem podporované“ investice?

Cílové destinace závisí především na zájmu českých exportérů o určitá teritoria. V naprosté většině jsou touto formou stimulovány vývozy spíše investičních statků – stroje, výrobní zařízení atd. Proto je z minulosti část portfolia v Rusku, na Ukrajině, ve středoasijských republikách nebo v Turecku. V současnosti se tam ve větší míře prosazují i země africké či asijské.

Jak se ministerstvo financí staví k sdílené ekonomice (Uber, Airbnb)?

Z makroekonomického pohledu i struktury ekonomiky není sdílená ekonomika zatím v Česku nijak zásadní, je teprve na vzestupu a není u nás, dle našich poznatků, ještě tolik rozšířena jako v některých jiných státech. Do budoucna to samozřejmě může být jeden z nových směrů, na jehož základě se mohou měnit tradiční business modely a s nimi spojené funkce státu. Pokud služby sdílené ekonomiky respektují právní ustanovení, je možné je vnímat pozitivně z hlediska vyšší konkurence a tlaku na zvyšování kvality služeb.

Uber v ČR expanduje. Od února bude dostupný v Brně

Plánujete nějakou formu zdanění sdílené ekonomiky?

Současné daňové zákony jsou v této oblasti nastaveny adekvátně. Podle toho jak se bude sdílená ekonomika dále rozvíjet, bude v budoucnu na místě vyhodnotit existující praxi a posoudit, zda je účinnost těchto zákonů ve vztahu ke sdílené ekonomice nadále adekvátní.

Jak podle Vás přizpůsobit systém sociálního a zdravotního pojištění s příchodem sdílené ekonomiky?

To je otázka spíše pro kolegy z resortů práce a zdravotnictví. V každém případě dlouhodobě zastávám názor, že odvody za zaměstnance na sociální a zdravotní zabezpečení jsou v Česku příliš vysoké, jedny z nejvyšších v rámci OECD, téměř dvojnásobné průměru členských zemí. Modifikace a snížení odvodů za zaměstnance by měla být prioritou. O případných změnách ve vztahu ke sdílené ekonomice bych poté, podobně jako u změn ve zdanění, uvažoval až se bude podstatněji šířit.

Má případná regulatorika proti sdílené ekonomice ekonomické opodstatnění?

Především opět záleží na míře, s jakou se sdílená ekonomika v Česku rozšíří. Z daňového hlediska je rizikovější přímá transakce mezi dvěma dva subjekty, než transakce nepřímá přes prostředníka. Pokud budou transakce generovány přes prostředníka a řádně zaevidovány, neměly by v tak velké míře „sklouzávat“ do šedé ekonomiky, jako když budou generovány přímo oběma protistranami. Finanční správa má nicméně možnost takového transakce případně zdanit (i soustavná činnost fyzických osob, která na první pohled nejeví znaky podnikání, je dle zákona podnikáním – např. soustavný prodej zboží na Aukru – a z tohoto titulu může být vyměřena daň). Základem tedy budou nejspíše zvýšené administrativní požadavky na řádnou evidenci transakcí u zprostředkovatele a razantní sankce v případě nesplnění. Důležitá bude také mezinárodní spolupráce, neboť v některých případech jsou platby za sdílené služby poukazovány na účty v zahraničí a z nich teprve je poskytována odměna subjektům na českém území. Tam reálně vzniká problém evidence těchto toků. Pokud se sdílená ekonomika rozšíří a stát by mohl na základě porušení povinností například odejmout provozovateli licenci, ztratí provozovatel velkou sumu potenciálního zisku a podobné chování tak spíše nebude riskovat.

Sdílená vs. šedá ekonomika: V ČR chybí pravidla a regulace

Co se týká nebankovních půjček, existence P2P platformy by neměla nic měnit na vztahu věřitel – dlužník, který se řídí občanským zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru. P2P platformy mohou mít mnoho podob, záleží však na tom, kdo je z pohledu práva věřitelem a kdo dlužníkem. Platforma může na jedné straně pouze zprostředkovávat poptávku a nabídku mezi věřitelem a spotřebitelem – dlužníkem, nebo může vstupovat do práv obou stran a být centrální protistranou. Pak je platforma vůči věřiteli dlužníkem a vůči spotřebiteli věřitelem, záleží na tom, co která platforma konkrétně dělá. Nic to však nemění na tom, že se aplikují standardní práva věřitelů a dlužníků vyplývající z občanského zákoníku a ve vztazích, kde je spotřebitel dlužníkem, jeho práva vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud tedy budou jakékoli úvěry poskytovány podnikatelsky spotřebiteli, bude se na ně pravděpodobně vztahovat aktuální úprava úvěrů pro spotřebitele.

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.