Věk robotů: Zdanit je, či nezdanit?


10:17 • 12. září 2019

Tagy: daně, Inovace, Průmysl 4.0, vláda, trh práce

O robotizaci jakožto o nezvratitelném trendu blízké budoucnosti se mluví čím dál častěji s obavami. Nejenže roboti seberou lidem práci, ale jejich nástup rovněž povede ke zvýšení nerovnosti. Nad jedním z možných řešení tohoto problémů – zdaněním robotů – se zamýšlí ve svém komentáři na Project-Syndicate.org Robert J. Shiller, nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

Myšlenka o zdanění robotů se na půdě Evropské unie poprvé objevila už v květnu roku 2017. Zpráva Výboru pro právní záležitosti poukazovala na to, že robotizace povede k eskalaci nerovnosti, a proto by nebylo od věci, aby byly firmy povinny reportovat podíl robotů a umělé inteligence na zisku, což by sloužilo jako podklad pro jejich zdanění a platby na sociální zabezpečení.

 

I když byla tato myšlenka, s kterou tehdy přišla teď už bývalá europoslankyně Mady Dalvaux, v drtivé většině odmítnuta (líbila se snad jen Billu Gatesovi), neměli bychom ji hned smést ze stolu, myslí si Shiller. Optimisté tvrdí, že lidé, jejichž pracovní místa nahradí technologie, si zkrátka najdou jiné místo, jak tomu bylo vždy. Avšak vzhledem k urychlování robotické revoluce přibývá také pochybností, že to dotyční bez problému a bez cizí pomoci zvládnou v takto omezeném časovém horizontu, který jim bude k dispozici.

Roboti vytlačí, a vytlačují už nyní, lidi z profesí, které řadu let vykonávali, s kterými se ztotožňují a na které se řadu let připravovali ve škole. Pokud se tento proces nedá zastavit, stoupenci daně z robotů tvrdí, že toto opatření by jej mohlo alespoň zpomalit. A hlavně by mohlo poskytnout prostředky na to, aby se propuštění pracovníci mohli adaptovat – například prostřednictvím rekvalifikačních programů.

 

Jak píše Edmund S. Phelps ve své knize Jak odměňovat práci, pokud lidé dočasně nemají skutečnou práci, takovéto programy mohou u postižených pracovníků udržet pocit, že mají nějaké místo ve společnosti, což je pro člověka bytostně důležité. Pokud naopak člověk nemůže dlouho sehnat práci, o tento pocit přichází a upadá do dlouhodobé nezaměstnanosti, z které již bývá mnohem těžší mu pomoci.

Jako každá jiná daň, i daň z robotů má své stinné stránky. Především by bylo potřeba pracovat na vymezení daňové základny, jelikož termín robot je do značné míry nejednoznačný. Odpůrci také zdůrazňují obrovské přínosy robotiky pro růst produktivity, které by mohlo zdanění omezovat, jelikož by částečně odrazovalo od zavádění těchto inovací.

Žebříček: Které země vydělají na čtvrté průmyslové revoluci?

Každá daň – kromě daně z hlavy – je spojena s obdobnou distorzí. Například progresivní zdanění příjmu zdaňuje individuální lidský úspěch, a proto do jisté míry demotivuje ty nejschopnější od jejich snažení. Daň z robotů by rovněž fakticky znamenala o něco vyšší zdanění vyšších příjmů.

Avšak externality spojené s robotizací, které budou vznikat zejména na trhu práce, ospravedlňují určitou vládní intervenci. Spotřební daň uvalovaná na alkohol motivuje k nižší spotřebě, a tím omezuje jeho škodlivé účinky. Stejně tak by daň z robotů, která by mohla mít jen dočasnou podobu, omezila negativní efekty robotizace, než se pracovníci stačí adaptovat na nové podmínky a požadavky.

RSS

Je absolventkou Národohospodářské fakulty a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Zajímá se o behaviorální ekonomii a finance.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.