Jaká je budoucnost ropy? Tahle otázka se týká i Vás


17:11 • 18. října 2017

Tagy: PKN Orlen, ropa, Brent, WTI

Ropa je pro svět komoditou číslo jedna. Nic ale netrvá věčně. Kdy tedy skončí éra černého zlata? K odpovědi může postačit krátký citát bývalého saúdského ministra pro ropu: „Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku zásob kamene. Éra ropy také skončí dlouho před tím, než dojdou její zásoby.”

V roce 1980 se celosvětově vytěžilo 23 miliard barelů ropy, přičemž zásoby (683 miliard barelů) měly stačit na 30 let. Od té doby uplynulo téměř 40 let a ukázalo se, že se tyto předpovědi realitě příliš nepřiblížily. Do konce loňského roku bylo vytěženo téměř 1000 miliard barelů ropy, její zásoby se v tuto chvíli odhadují na více než 2 miliardy barelů, což by mělo stačit na příštích 70 let. Světové zásoby ropy tedy rostou rychleji než těžba. To je dáno zejména technologickým pokrokem v oblasti průzkumu a těžby, díky čemuž se těžaři dostávají k dříve nepřístupným ložiskům, jako jsou například mateřské horniny (břidlice, asfaltové písky) a dna hlubokých moří, ale i menšími přírůstky v poptávce po ropě v různých oblastech světa. Například v zemích OECD se tato poptávka od roku 2005 trvale snižuje. 

V tuto chvíli se přirozeně nabízí otázka, kdy tedy začne světová poptávka po ropě klesat? Střetávají se nám tu dva pohledy. Podle prvního z nich, který ještě donedávna dominoval, jsou zvěsti o brzkém vrcholu světové poptávky po ropě předčasné. Velké zásoby ropy a rozvoj těžebních technologií se promítají do nízkých cen ropy. Ty by naopak významně zvedly poptávku, muselo by se sáhnout po dražší ropě a naftařský průmysl by se ve výsledku točil v kruhu tak jako doposud. V případě tohoto scénáře by se ceny ropy v dlouhém období, kterým se obecně rozumí 20 let, pohybovaly mezi 70 a 80 dolary za barel – ve stálých dolarech. Před třemi lety byla cena zhruba 100 dolarů za barel, nicméně dlouhodobá cena, s ohledem na vyšší efektivitu těžby, meziročně klesla.

Ropa hatí plány kartelu OPEC

Druhý pohled, který před nedávnem získal pozornost, předpovídá blížící se konec dominance ropy v dopravě i konec ropy jako suroviny pro výroby elektřiny (mimo OECD, neboť v OECD tento proces již nastal, a to po ropných šocích v 70. a 80. letech).  Spotřeba ropy jako suroviny v petrochemickém a chemickém průmyslu se sice zvýší, avšak v horizontu roku 2050 se světová poptávka po ropě a kapalných palivech může snížit až o 1/3 ve srovnání se současnou úrovní. Nižší poptávka znamená, že nebude potřeba sáhnout po dražší ropě, rovnovážná cena tak bude výrazně nižší, než předpokládaly scénáře o pokračujícím růstu poptávky.

Budoucnost ropy závisí především na tom, jak dlouho bude ropa dominovat v dopravě. Na světě se dnes denně spotřebuje 96 milionů barelů ropy a kapalných paliv. Největším odběratelem ropy je sektor dopravy, kam míří více než polovina. Pro srovnání, poptávka druhého největšího spotřebitele – průmyslu – je třikrát menší. Zde je potřeba připomenout úroveň závislosti dnešní dopravy na ropě: 90 % spotřebované energie pochází právě z ropy. V centru elektromobility se nacházejí lehká užitková vozidla (LDV), na které připadá 63 % (z výše zmíněných 90%) spotřeby ropy a kapalných paliv v dopravě (34 milionu barelů denně). Největším segmentem jsou osobní automobily, které spotřebovávají 35 % ropy a kapalných paliv v dopravě (19 milionu barelů denně). A právě automobilový segment, který spotřebovává jednu pětinu světové produkce ropy, a který je zároveň napojen na jednotlivé spotřebitele a jejich komunikačními návyky, je nejnáchylnější k „elektrifikaci a digitalizaci“.  Elektrifikace spočívá v nahrazení vozidla s tradičním dieselovým motorem vozidlem elektrickým. Digitalizace může ještě zvýšit účinky tohoto procesu změnou chování a návyků spotřebitelů: upuštění od vlastnictví vozu a příklon k jejich pronájmu a sdílení sníží náklady na dopravu a zvýší poptávku po těchto službách.

 

 

Kdy tedy můžeme očekávat revoluci v automobilové dopravě, která svrhne ropu z pozice paliva č.1? Ukazuje se, že hodně záleží na samotných automobilkách, které po vzoru americké Tesly berou věci do svých rukou a plánují podél evropských dálnic postavit rychlonabíjecí stanice.  Vozový park osobních automobilů v roce 2015 čítal 900 milionů vozidel, z toho 1,2 milionů hybridů a elektromobilů. Počet bateriových elektromobilů (BEV) činil 680 tisíc. Vzhledem k dlouhému životnímu cyklu osobního automobilu (cca 20 let) se každoročně obmění zhruba 5 % automobilů.  Zohledníme-li růst vozového parku i rostoucí podíl elektromobilů na celkovém prodeji, nebude jejich podíl na vozovém parku v letech nijak dramatický. Podle odhadů BP to bude něco kolem 6 % a snížení poptávky po ropě zároveň nepřekročí 1,2 mbd. Nejedná se tedy o nic znepokojivého.

Nebudeme-li se však dívat dostatečně daleko, nebudeme moci zahlédnout potencionální hrozbu! Podle dlouhodobých scénářů by v roce 2050 z celkového počtu automobilů mohlo být téměř 70 % elektromobilů a světová poptávka po ropě by se mohla snížit o více než 24 mbd, tedy zhruba o 30 procent. V dlouhodobém horizontu to tedy vypadá na rychlé tempo změn, revoluce se totiž týká i strany poptávky, tedy toho, jak využíváme energii a jaké primární zdroje si vybíráme. Do tohoto mega-trendu elektrifikace založené na obnovitelných zdrojích energie patří přirozeně i elektromobilita.

 

 

Dieter Helm, britský ekonom specializující se na změny světového energetického sektoru, ve své nejnovější publikaci s všeříkajícím názvem Burn Out – The Endgame for Fossil Fuels říká, že hnacích motorem těchto změn, které zvýší podíl OZE na energetickém mixu, budou inovace a byznys, nikoliv vlády a klimatické regulace. Toto je velmi důležitý závěr pro hospodářskou politiku, která může tyto procesy zmírnit: větší význam při tvorbě ekonomiky s nízkými emisemi budou mít nástroje podporující inovace nežli ochrana životního prostředí a klimatu.

A co bude s ropou dál?  Její budoucnost ohrožena není. Místo toho, abychom ji spalovali v automobilových motorech, ji budeme stále více přeměňovat na petrochemické a chemické produkty, bez nichž by se svět nemohl rozvíjet.

RSS

Adam B. Czyżewski je hlavním ekonomem polské skupiny PKN ORLEN od roku 2007. Specializuje se na změny globálního energetického sektoru, na které má vliv hospodářská politika a revoluční inovace. Součástí skupiny PKN Orlen je od roku 2005 petrochemický holding Unipetrol.



Přejít na diskusi

Top zprávy



Kurzy k článku
Ropa Brent

;

Ropa WTI

;


Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.