Hlas MMF: Zvyšte bohatým daně!


09:41 • 18. října 2017

Tagy: MMF, Ekonomika, globalizace, bohatství, chudoba, rozvojové trhy

Příjmová nerovnost se na globální úrovni za posledních třicet let sice výrazně snížila, v rámci jednotlivých zemí je však situace jiná. V některých zemích se nerovnost snižuje, v jiných, a to především v rozvinutých ekonomikách, se propast mezi chudými a bohatými naopak výrazně prohlubuje, varuje Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své říjnové zprávě z edice nazvané Fiscal Monitor.

MMF, který je zvláštní organizací OSN a poskytuje půjčky zemím, které se dostaly do potíží, spatřuje v této rostoucí příjmové nerovnosti značný problém. Nadměrná nerovnost podle něj může „narušit sociální soudržnost, vést k politické polarizaci a omezovat ekonomický růst“.

Podle MMF v posledních třiceti letech došlo k nárůstu příjmové nerovnosti u 53 % zemí. Tato nerovnost je přitom tažena v první řadě rostoucím příjmem horního jednoho procenta populace s nejvyššími příjmy.

Příčiny rostoucí nerovnosti v průmyslových zemích mohou být podle MMF různé a u jednotlivých zemí se lišit. Vedle globálních faktorů, jako je technologický pokrok, globalizace a vývoj cen komodit, zde působí také faktory specifické pro jednotlivé země, jako je ekonomický vývoj, ekonomická stabilita či domácí hospodářská a měnová politika.

Zdanění nejbohatších se snižuje

Účinným receptem na snížení příjmové nerovnosti může být podle MMF fiskální politika. V té došlo v posledních třech dekádách podle MMF k poklesu daňové progrese, tedy míry, jakou roste průměrná daňová sazba s růstem příjmu. Zatímco v roce 1981 země OECD danily nejvyšší příjmy průměrně 62 procenty, v roce 2015 to bylo již jen 35 %. Skutečná progresivita však může být podle MMF v řadě případů dokonce ještě nižší, neboť ti bohatší mají lepší přístup k různým daňovým úlevám a více příležitostí k tomu, aby se daním vyhnuli.

Daňové ráje pro smrtelníky: Kde se neplatí daň z příjmu?

Zvyšte progresi, radí MMF

Snižování daňové sazby pro nejvyšší příjmové skupiny mohlo být podle fondu důsledkem obav z potenciálních negativních dopadů daňové progrese na ekonomický růst. MMF nicméně takovýto argument odmítá s tím, že neexistují dostatečné empirické důkazy, které by takový vztah jednoznačně potvrzovaly. MMF naopak právě progresivní zdanění doporučuje jako důležitý a bezpečný nástroj v boji proti rostoucí příjmové nerovnosti.

Neplatil Trump celých 18 let žádné daně z příjmů?

Ještě větší nerovnoměrnost než osobní příjmy podle MMF vykazuje distribuce kapitálových příjmů. Rovněž tato nerovnoměrnost se v posledních desetiletích zvýšila. Kapitálové příjmy jsou navíc často daněny nižší sazbou než osobní příjmy, a snižují tak celkovou daňovou progresivitu napříč všemi druhy příjmů. Tento problém by však podle MMF vyžadoval především koordinaci na mezinárodní úrovni, která se ukázala jako velmi obtížně dosažitelná. Alternativou by podle fondu mohly být změny v majetkových daních, zejména u nemovitostí.

Kromě progresivního zdanění příjmů navrhuje MMF ještě spotřební daně, kterými mohou vlády ovlivňovat nerovnost reálných disponibilních příjmů, a veřejné výdaje, jako například na vzdělání či zdravotnictví.

Všeobecný základní příjem – ano, či ne?

V této souvislosti se v posledních letech dostává do centra pozornosti myšlenka všeobecného základního příjmu. Důvodem je podle MMF to, že různé sociální příspěvky poskytované nižším příjmovým skupinám, které jsou důležitou součástí efektivního systému redistribuce, vyžadují adekvátní administrativní kapacitu na pravidelné ověřování informací ohledně příjmů, zpracování žádostí a poskytování dávek. Tam, kde je tato kapacita nedostačující, používají země často méně přesné formy cílování příspěvků, jejichž důsledkem je pak často nedostatečné zabezpečení chudých a únik prostředků směrem k bohatým.

Všeobecný základní příjem (universal basic income, UBI) definuje MMF jako peněžní transfer, který je ve stejné výši poskytován všem osobám v zemi.

Co (ne)víme o nepodmíněném příjmu?

Jeho zastánci tvrdí, že může být využit jako nástroj redistribuce, který může pomoci ovlivnit chudobu a nerovnost lépe než programy příspěvků vázané na úroveň příjmu. Všeobecný základní příjem by mohl také odstranit nejistotu ohledně budoucího příjmu, v souvislosti s rozvojem moderní technologie, zejména automatizace. Navíc by mohl pomoci získat veřejnou podporu pro jinak nepopulární strukturální reformy.

Kritici všeobecného základního příjmu naopak argumentují především jeho vysokými náklady, masivním „únikem“ prostředků bohatším vrstvám obyvatel či snižováním motivace pracovat.

Všeobecný základní příjem není pro všechny

Na otázku, zda je UBI žádoucí náhradou za současný systém přerozdělení příjmů, MMF nedává jasnou odpověď. UBI podle něj sice může být mocným nástrojem na boj s chudobou a extrémní chudobou, to ale neznamená, že by jej bylo vhodné ve všech případech použít jako redistribuční nástroj. K tomu je podle MMF třeba hlubší analýza všech možností.

Vhodnost implementace UBI podle něj závisí na tom, jak je ve srovnání s UBI konkrétní stávající sociální systém schopen dosáhnout pokrytí nízkopříjmových skupin, progresivity příspěvků a efektivity. Důležitým faktorem je také porovnání administrativních nákladů a možností.

Základní příjem pro všechny? Zcela neufinancovatelný, tvrdí Němci

MMF například uvádí, že při všeobecném základním příjmu stanoveném na úrovni 25 % mediánu příjmu na obyvatele, by odhadovaný distribuční efekt mohl být významný, zvláště v zemích s vyšší příjmovou nerovností a vysokým podílem populace pod hranicí chudoby. Na druhou stranu, náklady na takovéto opatření by byly opravdu značné, a to zvláště v rozvinutých ekonomikách. Základní příjem na úrovni 25 % mediánu čistého příjmu na obyvatele by stál průměrnou rozvinutou ekonomiku cca 6,5 % HDP a rozvíjející se ekonomiku 3,75 % HDP, uvádí MMF.

Ve vyspělých zemích, kde jsou stávající sociální systémy poměrně štědré a progresivní, by UBI nebylo podle MMF efektivní náhradou. Nahrazení stávajícího systému všeobecným základním příjmem mělo za důsledek značné snížení progrese a ztráty ve výši dávek mnoha chudým domácnostem, a mohlo by dokonce vést k vyšší chudobě. V těchto případech by tak podle MMF měla být prioritní reforma a posílení současného systému směrem k vyššímu pokrytí sociálně slabých obyvatel a lepšímu cílení.

V zemích, kde záchranná sociální síť sice je, ale vykazuje značné nedostatky, radí MMF zaměřit se nejprve na řešení těchto nedostatků. Nahrazení stávajícího systému všeobecným základním příjmem by rozšířilo pokrytí na všechny domácnosti na úkor snížení progresivity a snížení sociálních dávek průměrným příjemcům v současném systému. Při rozhodování o zavedení UBI je tedy potřeba zvážit i možnost rozšíření pokrytí v rámci stávajícího sociálního systému a vyhnout se tak snížení stávající progrese.

V zemích, kde není žádný, nebo jen minimální sociální systém, by zavedení UBI mohlo být řešením v případě, pokud bude financovatelné progresivním zdaněním či jinými fiskálními reformami (například eliminací energetických dotací v zemích vyvážejících ropu).

Čistý redistribuční dopad UBI by tedy podle MMF závisel na tom, jakým způsobem by byl financován a na tom, jak je současný redistribuční systém efektivní. Obecně vzato se však MMF spíše než k plošnému univerzálnímu příjmu přiklání primárně ke stávajícímu systému adresného poskytování příspěvků potřebným – za předpokladu, že je tento systém dokonale funkční a efektivní.

Mark Zuckerberg a základní příjem. Proč mu (ne)naslouchat?

Je čas něco dělat

Informace o rostoucí nerovnosti v rozdělení příjmů není zas až tak ničím novým. To, že se touto otázkou podrobně zabývá Mezinárodní měnový fond, však dokládá naléhavost, s jakou je tento problém třeba řešit. Apel MMF směrem k vládám především rozvinutého světa je tedy jasný: Propast mezi chudými a bohatými je v řadě zemí již skutečně nepřiměřená a fiskální politika je mocným nástrojem, kterým lze proti tomu bojovat. V opačném případě je třeba počítat s tím, že to bude mít negativní důsledky pro ekonomický růst, i s tím, že budou radikální politické skupiny slavit stále větší úspěchy.

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.