Kde hledat zlato a stříbro? Švýcarskými kanály teče po kilech...


13:15 • 16. října 2017

Tagy: Zlato, Stříbro, Drahé kovy, komodity, životní prostředí, Švýcarsko

Našel se nový zdroj pro hledače pokladů? V kalech ze zpracování odpadních vod lze podle aktuálního průzkumu nalézt obrovská množství drahých kovů v hodnotě desítek milionů korun…

Z analýzy výzkumného ústavu Eawag vyplývá, že ve švýcarských odpadních vodách ročně skončí zlato a stříbro v celkové hodnotě tři miliony švýcarských franků, tedy něco přes 67 mil. Kč. Skupina chemických expertů z Eawag, pověřená švýcarským ministerstvem životního prostředí, poprvé systematicky zkoumala 64 švýcarských čističek odpadních vod s cílem zjistit, jaké prvky v jakém množství odchází jako čištěná voda, či se zlikviduje s čistírenským kalem.

Vojtěch Benda (ČNB): Zlatý poklad je mýtus

Zlato i stříbro po kilech

Institut přitom zjistil, že v kalu z odpadních vod ve švýcarských čističkách se v přepočtu na jeden rok a na celé Švýcarsko nahromadí 3000 kg stříbra a 43 kg zlata. Hodnota tohoto množství je v obou případech kolem 1,5 milionu švýcarských franků, tj. cca 33,7 mil. Kč. Nejde prý přitom ani tak o omylem spláchnuté prstýnky, náramky či jiné šperky, jako především o odpad průmyslové produkce.

Obchodování zlata v novém. Digitálně díky blockchainu

Kam za zlatem

Koncentrace nalezených kovů se nicméně v jednotlivých čističkách výrazně liší a celoplošná recyklace by se tak podle autorů studie zřejmě nevyplatila. V některých čističkách v jihošvýcarském kantonu Ticino je však prý koncentrace zlata v odpadním kalu tak vysoká, že by se zde jeho „rýžování“ už vyplatit mohlo. Vysvětlením prý může být to, že se v oblasti nachází řada zpracovatelů tohoto drahého kovu.

(Ne)bezpečný odpad moderní technologie a zdravotnictví

Stříbro v odpadních vodách pochází především z chemického a farmaceutického průmyslu a používá se také ve výzkumu a vývoji moderních technologií, což jsou všechno sektory ve Švýcarsku hojně zastoupené, upozorňuje hlavní autor studie Bas Vriens.

Analýza ukázala také přítomnost vzácných prvků a jiných kovů a polokovů. Ty podle studie pocházejí především z hightech a farmaceutického průmyslu. Například tantal či germanium se používají pro výrobu elektronických součástek, niob a titan ve slitinách a krycích vrstvách, gadolinium zase v kontrastních látkách ve zdravotnictví a ve fluorescenčních barvách.

Lidské zdraví koncentrace těchto prvků v odpadních vodách prý podle dosavadních poznatků neohrožují. U „nových“ prvků se však o potenciální škodlivosti zatím mnoho neví, upozorňují ve zprávě výzkumníci.

Tři argumenty proti zlatu a proč jsou to nesmysly

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.