Základní příjem pro všechny? Zcela neufinancovatelný, tvrdí Němci


13:06 • 4. července 2017

Tagy: rozpočet, Německo, Finsko, Švýcarsko, Robotizace, Pracovní síla, trh práce

V poslední době se poměrně často objevují diskuze na téma základního příjmu, obzvláště poté, co se jej Finsko rozhodlo otestovat v praxi. Teorie je to pěkná, proto se o ni začali zajímat třeba i v Německu. A hned ji zase opustili. Spočítali si totiž, že je pro ně finančně naprosto neúnosná.

Základní příjem pro všechny

V německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko se nová vládní koalice rozhodla prozkoumat alternativní modely sociálního zabezpečení, mezi které zařadila právě i tzv. základní příjem. Tedy pevný a pro všechny stejně vysoký příspěvek, který by stát poskytl všem občanům bez ohledu na jejich věk a na to, zda jsou ekonomicky aktivní či kolik vydělávají peněz. A tento příjem, který by nahradil jiné sociální dávky, jako je příspěvek v nezaměstnanosti, sociální pomoc, penze či přídavky na děti, by přitom nebyl vázán na žádné podmínky či protislužby. Podle německého serveru Finanzen100 o tom informoval Stefan Bielmeier, hlavní ekonom banky DZB Bank.

Mezi hlavní argumenty tohoto modelu pro některé patří především snížení byrokracie, modernizace a výrazné odlehčení sociálního systému, pro jiné zase finanční svoboda díky základnímu zajištění, která by vytvořila prostor pro profesní seberealizaci, nezávislost a inovace.

Mark Zuckerberg a základní příjem. Proč mu (ne)naslouchat?

Finský experiment

Ve Finsku je základní příjem již několik měsíců zatím ve fázi testování. Celkem 2000 vybraných nezaměstnaných ve věku 25 a 58 let dostává od začátku roku bezpodmínečný základní příjem ve výši 560 eur, tedy cca 14.700 Kč (nezdanitelných) měsíčně. To je částka, která přibližně odpovídá minimální podpoře v nezaměstnanosti nebo denní potřebě přepočtené na měsíc. Peníze, které tito vybraní jedinci budou dostávat po dobu dvou let, si mohou ponechat bez ohledu na to, zda budou v průběhu této doby pracovat, nebo ne, a kolik si přitom vydělají. Příjemci základního příjmu přitom nemusí dokládat, zda práci hledají, či nikoliv.

Finský úřad sociálního pojištění tím chce nezaměstnané motivovat k tomu, aby nastoupili do práce, i když bude špatně placená. Právě to se totiž mnohým Finům nevyplatí vzhledem k tomu, že nástupem do práce o část své podpory v nezaměstnanosti přijdou.  

Plány na bezpodmínečný základní příjem se podle serveru ve Finsku těší velké oblibě, a to jak ve vládní koalici, tak u opozice, a vláda by do budoucna ráda toto opatření rozšířila i na jiné příjmové skupiny jako například pracující s nízkými příjmy, OSVČ či zaměstnance se zkráceným úvazkem. Nakonec by měl být základní příjem rozšířen na celé obyvatelstvo.

Finské odbory: Základní příjem je drahý a demotivující

Poněkud drahá legrace

Němečtí politici se nechali inspirovat a rozhodli se propočítat, kolik by je takové opatření stálo. A nestačili se divit. Pokud se finský experiment ve výši 560 eur na měsíc přepočte na všechny Finy, vyšplhaly by se roční náklady takového opatření jen ve Finsku na zhruba 37 miliard eur. A v Německu? Tam by základní příjem stál stát 550 miliard eur.

Matematika to není zas až tak složitá: částka 560 eur na hlavu a měsíc znamená pro stát výdaje ve výši 6.720 eur na hlavu a rok. Při 81,41 milionech Němců je to celkem 547,08 miliard eur za rok.

Tato částka podle Bielmeiera představuje zhruba 40 % celkových výdajů Německa, tedy veškerých výdajů na úrovni státu, zemí, obcí a sociálního zabezpečení, které v roce 2016 činily 1.326,1 miliardy eur. Pokud případné náklady na základní příjem srovnáme „jen“ s výdaji na úrovni spolku, které v loňském roce činily 329 miliard eur, bylo by to dokonce 166 %. Výdaje na základní příjem by tak byly výrazně vyšší, než jsou dnes celkové výdaje Německa na úrovni spolku. 

A kdyby se vyplácel základní příjem jen obyvatelstvu v produktivním věku, tedy 44 milionům pracujících a 2,5 milionům nezaměstnaných? Na to by stát musel ročně vynakládat 312,5 miliardy eur.

Dobrý skutek se nekoná

„I když zohledníme, že by odpadla část dosavadních sociálních výdajů, bylo by kvůli financování základního příjmu nejspíš nevyhnutelné obrovské zvyšování daní. Důsledkem by bylo mohutné přerozdělování, přičemž přesný rozsah by závisel na pozitivní či negativní motivaci k práci, která ze základního příjmu vyplývá. Čím více občanů se rozhodne nepracovat, tím vyšší daně musí pracující na financování nepracujícího obyvatelstva odvést,“ říká Bielmeier. Z toho je podle něj zřejmé, že „bezpodmínečný základní příjem jako nový sociálně-politický dobrý skutek není financovatelný.“

Tohoto problému si zřejmě byli vědomi i Švýcaři, kteří v loňském roce zavedení základního příjmu ve výši 2.500 franků (cca. 70 tisíc Kč) měsíčně odmítlo v referendu převážnou většinou 78 % hlasujících.

Robotům práci, lidem peníze?

Přesto by se toto téma mohlo v následujících letech a desetiletích v politické debatě objevovat stále častěji. Podle průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění Dalia Research by totiž 64 % občanů EU základní příjem uvítalo. Proč?

Důvodem může být zejména to, že v následujících desetiletích mnoho dnešních činností začnou vykonávat roboti, poptávka po pracovní síle by tak mohla výrazným způsobem klesat. „Seriózní odhady ukazují, že během 20 let bude v západním světě technicky možné automatizovat čtvrtinu až třetinu všech pracovních míst,“ uvedl podle serveru Finanzen100 Robert Skidelsky, profesor politologie na Universität von Warwick ve studii zveřejněné v loňském roce. Bezpodmínečný základní příjem, který roste stejným tempem jako produktivita, by podle něj „zajistil, aby se na výhodách automatizace mohli podílet nejen někteří, ale mnozí.“

Rovněž Bielmeier připouští, že institut základního příjmu „by jako alternativní strategie k boji s důsledky globalizace a digitalizace na přerozdělování bohatství eventuálně mohl být ospravedlnitelný.“

Miliardář: Za 30 let budeme pracovat pouze čtyři hodiny denně

Jenže problém s jeho financováním se jen tak nevyřeší. Firmy, které budou houfně nahrazovat své zaměstnance roboty, budou těžko dobrovolně platit vyšší daně, zvláště když je možné, že budou jejich zisky po obrovském nárůstu v uplynulých letech pomalu klesat. To by však politikům v některých zemích nemuselo zabránit v tom, aby se nepokusili základní příjem zavést, zvláště když se řady nezaměstnaných zase začnou rozšiřovat. Jenže aby ho bylo možné ufinancovat, mohla by být jeho výše nakonec jen spíše zanedbatelná a kýžený efekt minimální.

Bill Gates chce zdanit roboty. V žádném případě, zní z Evropské komise

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.