Média v ČR? Uměle se drží zkrachovalé projekty

, ,
10:55 • 11. května 2016

Tagy: média, ECHO24, DVTV, Hlídací pes

V roce 2013 odkoupili podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč vydavatelství Ringier. Koncern Agrofert Andreje Babiše koupil vydavatelství MAFRA, a.s.. V českých médiích nastaly velké změny, za jejichž průkopníka se dá považovat Zdeněk Bakala, který již v roce 2008 koupil většinový podíl v mediálním domě společnosti Economia. Tyto změny byly způsobeny skupováním médií ze strany velkých finančních skupin. Spousta lidí nabyla dojmu, že sdělovací prostředky jsou tu především k ochraně svých vlastníků, což se podepsalo i na několika novinářích, kteří již dále nechtěli pracovat pod oligarchy. Ať z principu, či osobních antipatií, se několik významných osobností zvedlo a opustilo teplo velkých mediálních domů. Vznikly tak nové, „nezávislé“ projekty.

Co to znamená rozjíždět nové médium na trhu, který poslední roky ztrácí na své profitabilitě? Je vůbec možné v době internetu, kdy se každý člověk dostane ke zprávám jednoduše, jedním klikem a zdarma, založit nové noviny tak, aby byly ziskové? A jak se dá soupeřit s velkými vydavatelskými domy, které patří známým oligarchům? Na všechny tyto otázky zazněly odpovědi v debatě o médiích a mediálním byznysu v ČR, pořádané studentským klubem Roklen College. Diskuse se zúčastnil Dalibor Balšínek, zakladatel Echomedia a šéfredaktor ECHO24, Ondřej Neumann, který založil neziskovou organizaci Ústav pro nezávislou žurnalistiku, jejíž prvním projektem byl internetový server hlidacipes.org, a Jan Rozkošný, jednatel a editor DVTV, pořadu, který vznikl po odchodu redaktorů z České televize (Drtinová a Veselovský). Diskuzi pak moderoval hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Proč založit nová média?

Velký boom nákupů médií odstartoval Zdeněk Bakala, kterého nasledovalo J&T, Agrofert a posléze i Penta Investment (vydavatelství VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. pozn. redakce). Nicméně k velkým odchodům redaktorů z mediálních domů tehdy ještě nedocházelo. Našlo se vždy jen několik jedinců, kteří se snažili vymyslet něco nového, aby nemuseli „trpět“ pod novým majitelem. Vytvoření nového periodika určitě není rozhodnutí, které člověk učiní během jedné noci. Co tedy vlastně probíhalo v hlavách jednotlivých zakladatelů nových titulů?

„V našem případě to bylo velmi jednoduché. Stačilo mi oznámení, že Andrej Babiš kupuje MAFRU, a bylo mi jasné, že tam již dále setrvat nemůžu,“ řekl šéfredaktor Echo24 Dalibor Balšínek. „Od oznámení koupě, až po převzetí vedení, jsem pracoval na projektu Echo.“

„Mě postupně chtěli vystrnadit z Ekonomu (spadá pod vydavatelství Economia, pozn. redakce), kterého jsem byl šéfredaktor, což se jim v konečném důsledku povedlo,“ vzpomenul Ondřej Neumann. „Důvod byl celkem prostý, ředitel redakcí si tam jednoduše chtěl dosadit svého kamaráda. V ten moment přišel nápad založit Ústav pro nezávislou žurnalistiku, pod který spadá i hlidacipes.org.“

Jeden ze zakladatelů projektu DVTV Jan Rozkošný pak zmínil, že příčiny jejich vzniku byly spíše osobnějšího rázu než v případě kolegů. „Vedl jsem pořad Události a komentáře, ze kterého byla paní Drtinová velmi zvláštním způsobem odsunuta. Následně dostala vlastní pořad, ale problémy se tím nevyřešily, naopak se začaly stupňovat. Požadovali jsme vysvětlení tohoto chování, to se však nedostavilo. Vše nakonec vyústilo v moment, kdy se „parta“ lidí kolem tohoto pořadu spolu s dalšími kolegy zvedla a opustila brány České televize. Následně jsme založili projekt DVTV,“ řekl Rozkošný.

Kvalita článků pokulhává

Na to, aby médium fungovalo, potřebuje samozřejmě finance, a to nemalého rázu. To je však pro nová a neznámá média velice obtížné. Trh je již obsazen zaběhlými tituly a přesvědčit investory není zrovna snadný úkol. Jak se financují nová média a jak těžko se u nás shánějí investoři?

„Naše příjmy jdou z inzerce a z prodeje obsahu. Osobně bych ovšem chtěl, aby nás živil především prodeje obsahu,“ poznamenal Balšínek. „Reklama na internetu by nepokryla ani čtvrtinu našich nákladů na provoz. V současné době lze v českém prostředí cítit velký tlak na snižování nákladů, což se promítá hlavně do snižování platů redaktorů. Jaký to má efekt? Kvalita článků jde hodně dolů, ať už se podíváme na gramatické chyby nebo třeba celkově na lidi, kteří se chtějí stát součásti médií. Náklady na provoz se snažíme mít nízké, na redaktorech ale nešetříme. Dnes jsme již oproti minulému roku profitabilní, a to hlavně díky týdeníku Echo.“

„V současnosti máme smlouvu se společností Economia, rovněž žijeme i z reklamy, která je na začátku, uprostřed a na konci videa,“ řekl Rozkošný z DVTV. „Economia nám garantuje měsíční výši příjmů plus bonusy. Více než 40 % diváků k nám míří přímou cestou, tedy rovnou ze stránek DVTV, případně zprostředkovaně ze sociálních sítí. Také jsme si vyzkoušeli crowdfundingovou kampaň na Startovači, skrze kterou jsme vybrali více než dva miliony korun.“

„My máme donátory, kteří podporují naši činnost, stejně tak nás podporuje Nadační fond Českých průmyslníků. Díky této kombinaci máme potřebné finance pro naši činnosti a můžeme se tudíž věnovat tématům, které považujeme za podstatné, aniž bychom byli jakkoliv tlačeni profitabilitou“ zaznělo pak od Neumanna.

Video se těžko krade

Sociální sítě, jmenovitě Facebook a Twitter, jsou fenomén současné doby. Rychlé sdílení informací a masa lidí, to je tahounem návštěvnosti stránek. Vezou se na této vlně však i nová média?

„Není to pouze o tom, že si člověk nebo firma vytvoří profil na sociální síti a nestará se o něj. Je potřeba neustále sdílet nové a nové příspěvky a komunikovat téměř s každým, kdo na ně reaguje,“ vysvětlil Balšínek. „Rád bych podotkl, že v naší redakci nejsou zrovna lidé, kteří by holdovali sociálním sítím a strávili na nich několik hodin denně. Je ale pravda, že se to na jejich čtenosti nijak neprojevuje.“

Dále šéfredaktor Echa dodal, že „sociální sítě mohou být i problém, jelikož přesně neznáme nastavení jejich pravidel. Nám např. kvůli převzaté fotce z velké tiskové agentury zablokovali účet na Facebooku, a to i přesto, že jeho pravidla jsme dle mého názoru neporušili. Pro nás, jako pro kterýkoliv nový projekt, jsou sociální sítě samozřejmě velmi důležité, což ale neznamená, že nebudeme kritizovat jejich nedostatky.“

Šéfredaktor hlidacipes.org Neumann naopak sociální sítě nepoužívá v tak velké míře. „Sdílením článků na sociálních sítích se dostaneme k novým čtenářům i mimo naše spektrum. Primárně nám však nezáleží na počtu kliků, ale na kvalitě článků. Mnohem větší nebezpečí bych spíše přiřadil Googlu, který může optimalizovat své vyhledávání a vymazat tak některá média ze seznamu.“

Dalším problémem je přebírání článků jiných, vytváření generátorů a obírání původních autorů o zisky. „Zpráva v dnešní době svým způsobem postrádá hodnotu, protože se dá nalézt v podstatě kdekoliv,“ přitvrdil Balšínek. „V této souvislosti bych zmínil Parlamentní listy, které doslova legálně vykrádají články ostatních, a to i přesto, že je vše formálně správně odcitováno. O tyto„citace“ v Echu rozhodně nestojíme,“ dodal jeho zakladatel.

Rozkošný byl v tomto směru klidnější. „Se sociálními sítěmi často experimentujeme. Zatím nemáme žádný sofistikovaný business model, jak je používat. Učíme se v podstatě chybami. Facebook nově začal nabízet „live“ vysílání, což je pro nás velmi výhodné a doufáme, že si i touto cestou sáhneme na vyšší příjmy z reklamy. Oproti kolegům máme jednu velkou výhodu , kterou je originální formát. Video se totiž těžko krade.“

Print spíš přežívá

Lidé rádi sledují videa, málo čtou a tradiční „print“ má poslední zbytky příznivců. I to však nelze úplně zobecnit, Například Balšínkův projekt Echo je živ právě díky tištěnému mediu. Jaká je vlastně budoucnost médií?

„Od začátku jsme věděli, že potřebujeme placený obsah, protože web Echo24 nás prostě neuživí. Proto jsme tři měsíce od spuštění přišli s týdeníkem, který byl v první fázi ovšem pouze digitální. Tehdy jsme se ještě obávali, že nebude dostatečná klientela pro tištěnou verzi. Nakonec jsme to riskli, což se vyplatilo. Můžeme tedy říct, že určitý typ „printu“ je stále živý,“ řekl Dalibor Balšínek. „V minulosti byla média zisková a majitelům šlo čistě o peníze z provozu , a to bez dalších postranních úmyslů. V současnosti tomu tak není, média vlastní majitel politické strany, který dotuje jejich ztrátový provoz, což deformuje nejen mediální trh, ale také politickou scénu. Drží se tak při životě zkrachovalé projekty a není místo pro nové. Nefunguje žádný přirozený výběr.“



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.