Analytici: Dnešek bude pro Evropu přelomový

AKTUALIZOVÁNO – Dnešní den je pravděpodobně přelomový pro budoucnost Evropy. Ekonomicky znamená výsledek referenda pro Británii šok, který do jisté míry otřese i zbytkem EU, uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Česká republika může odchod pocítit v propadu o desetiny procent HDP, dodal Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Negativní impuls se podle Sobíška bude šířit třemi kanály. Jednak v Británii odkládáním investic a dlouhodobé spotřeby v důsledku nejistoty, k čemuž částečně již docházelo s předstihem. Druhým kanálem, který se dotkne zbytku EU, bude snížení exportních příležitostí kvůli snížené poptávce z Británie. Třetím kanálem, projevujícím se hlavně v Británii, bude zdražení dluhového financování včetně úvěrů pro britské podnikatelské subjekty tím, jak budou investoři a banky požadovat zvýšenou prémii za nejistotu. „Dlouhodoběji tvrdí zastánci brexitu, že převáží v britské ekonomice výhoda z titulu slabší měny. Osobně ale vidím tento vliv jako velmi omezený kvůli mizivému významu exportu obchodovatelného zboží z Británie,“ dodal ekonom.

Drahotský poznamenal, že odchod z EU dopadne na Británii ve dvou vlnách. Primární efekt brexitu pocítí Británie v řádu několika hodin až dní, kdy můžeme očekávat oslabování libry, britských akcií a celého bankovního sektoru. Sekundární efekt se bude projevovat v řádu několika týdnů až měsíců. Česká republika může odchod pocítit v propadu o desetiny procent HDP.

Analytik Conseq Investment management Lukáš Vácha se domnívá, že dopady brexitu na britskou ekonomiku mohou být podstatné, zatímco zbytek Evropy i ČR čelí spíše politickým rizikům. Do jaké míry se nyní tato rizika naplní, závisí na racionalitě britských i evropských politiků, jak rychle se jim podaří dohodnout na pokračování vzájemných ekonomických a politických vztahů. Tento faktor lze nyní velmi obtížně odhadovat.

 

 

Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové lze jen pogratulovat Britům k odvaze, která zvítězila nad zastrašováním. V horizontu dvou až tří let lze skutečně očekávat ekonomické problémy, související s následky odchodu z EU. Britové jsou odolný národ, který krátkodobé „utažení opasků“ vydrží.

Zamrazilová dodala, že pro zbytek EU je ale odchod Británie ztrátou. Politická i hospodářská mapa Evropy dozná výrazné změny, které bohužel konkrétně pro ČR nebudou příznivé. „Evropská unie volá po reformě, která skutečně zajistí čtyři základní svobody – volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob, namísto regulačních snah, které jsou nadstavbou nad tímto dosud nedosaženým základem. Pokud Brusel nebude naslouchat specifickým potřebám jednotlivých členských zemí, nemusí být britské referendum historickým unikátem,“ naznačila bývalá členka bankovní rady ČNB.

 

 

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil na to, že výsledek referenda velmi pravděpodobně předznamenává nadcházející období nejistoty na finančních trzích, kterou bude charakterizovat vysoká volatilita a útěk od rizikových k bezpečným aktivům. „Útěk do bezpečí“ je na trzích ostatně vidět již nyní. „Pro Spojené království rovněž začíná překlenovací dvouleté období, kdy bude s Evropskou unií vyjednávat o nových obchodních podmínkách. Vesměs všechny analýzy, které byly na téma brexitu uskutečněny, hovořily o tom, že Brexit bude mít negativní dopad na ekonomiku Spojeného království, a to jak v krátkém, tak i dlouhém období,“ doplnil Novák.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera bude klíčovou otázkou to, zda rozvod Británie s EU bude přátelský či nikoli. To by ekonomické dopady brexitu významně zvyšovalo. Předběžné výsledky ukazují, že Skotsko plně podporovalo setrvání Velké Británie v EU, což naznačuje, že referendum Skotska týkající se odtrhnutí se od Británie a připojení k EU je poměrně pravděpodobné. Další nejistota pak pramení z dalších anti-EU tendencí před následujícími volbami ve Španělsku, Nizozemsku, Francií, v Německu a Itálii, dodal Seidler.

Podle Váchy budou finanční trhy v příštích několika dnech pravděpodobně hodně kolísat. Projeví se to nejvíce samozřejmě u akciových portfolií a je třeba s tím počítat. „Nečekáme však propuknutí další ´finanční krize´, podobné té z let 2008 a 2009. Centrální banky jsou na rozdíl od ní ve stavu permanentní pohotovosti a mobilizace celého dostupného arzenálu měnové politiky. Na trzích by tedy neměl vzniknout větší nedostatek likvidity, který byl hlavní příčinou tehdejších akutních problémů,“ konstatoval Vácha.

Newsletter