Z prvních analýz Řeky zaslaného návrhu dohody na další finanční pomoci v objemu 53,5 miliardy eur vyplývá, že nynější návrhy reforem, které partnerům v EU řecká vláda předložila, jsou podobné těm, které řečtí voliči hromadně odmítli v nedělním referendu. Někteří evropští partneři, jako Francie nebo Itálie, vyjadřovaly ohledně celkové dohody spíše optimismus, ovšem Německo nebo Nizozemsko byly mnohem obezřetnější. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dokonce naznačil, že řecké návrhy musejí jít výrazně dál, než požadovali v červnu mezinárodní věřitelé, aby Atény mohly získat novou finanční pomoc.
Drachmu Řekům radí Němci i tvrdé jádro SYRIZY
Šéfové Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a euroskupiny se radili o návrzích reforem. V sobotu se otázkou budou zabývat země eurozóny na pracovní úrovni a později pak příslušní ministři financí. To už by mohl být znám jejich verdikt, zda má smysl dál vyjednávat. Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos vyjádřil přesvědčení, že mezinárodní věřitelé přijmou mnohé z řeckých požadavků na zmírnění podmínek splácení řeckého dluhu.
Zhruba 7000 lidí se dnes večer shromáždilo v centru Atén, aby protestovali proti plánovaným úsporným opatřením řecké vlády, která usiluje o novou finanční pomoc eurozóny. Demonstraci svolaly levicové odbory PAME. Nad hlavami demonstrantů se podle televizních záběrů objevily transparenty kritizující vládnoucí levicovou stranu, jeden z nich například hlásal: „SYRIZA podporuje kapitalismus“. Lidé netajili rozhořčení nad obratem, jaký vláda učinila. Kabinet premiéra Alexise Tsiprase podle nich nebere ohledy na výsledky nedělního referenda.
Agentura Bloomberg nabídla podrobnou analýzu nynějšího řeckého návrhu reforem a toho, který Řecku nabídli věřitelé a proti kterému bylo hlasování v referendu. V čem se shodují a kde jsou jiné? Bloomberg hovoří o nápadné podobě…
Penze, daně, privatizace… řecké sliby podrobně
Financování a dluh
Řecko žádá o tříletý úvěr ve výši alespoň 53,5 miliardy eur na pokrytí svých finančních potřeb v letech 2015 až 2018. Také požaduje restrukturalizaci dluhu a revizi svého dlouhodobého dluhu splatného po roce 2022. Dřívější návrhy měly být výměnou za prodloužení pětiměsíčního stávajícího záchranného programu úvěrové pomoci v hodnotě 15,5 miliardy eur a nezahrnovaly žádnou restrukturalizaci dluhu. Fiskální cíle zůstávají stejné s přebytkem primárního rozpočtu na jednom, dvou, třech a 3,5 procenta hrubého domácího produktu v letech 2015 až 2018, a to i navzdory signálům, že se stav řecké ekonomiky za poslední dva týdny zhoršil kvůli omezení kapitálových toků a zavřeným bankám.
Daňová reforma
Řecká vláda přijala s několika výjimkami návrhy věřitelů k dani z obratu a zdanění právnických osob. Vláda navrhuje odstranit úlevu u daně z obratu na ostrovech postupně do konce roku 2016, místo toho, že to provede okamžitě. Okamžité má toto opatření být jen u ostrovů s mnohem vyššími příjmy, což jsou populární turistické destinace. Usiluje také o udržení hotelů ve snížené 13procentní sazbě daně z přidané hodnoty, namísto standardních 23 procent.
Důchodová reforma
Vláda se shoduje s věřiteli na zrušení předčasných odchodů do důchodu a předpokládá úspory ve výši 0,25 až 0,5 procenta HDP v roce 2015 a jednoho procenta HDP v roce 2016. Opatření má být okamžité v souladu s dřívějšími požadavky věřitelů. Navrhuje zavedení „nulového schodku“ ve fondech u doplňkových a paušálních penzí, což je opatření vypracované již v roce 2012, které by mělo platit od října místo toho, aby účinek byl okamžitý. I když souhlasí s tím, aby odstranila doplňkové příspěvky na nízké důchody do konce prosince 2019, chce začít snižovat tyto dávky až od března 2016, místo toho, aby to udělala hned.
Fiskální a strukturální opatření
Řecko chce postupně do konce roku 2017 zvýšit paušální platby daně z příjmů právnických osob na 100 procent, což má být součást kroků zamezujících daňovým únikům. Rovněž navrhuje odstranit zvýhodněný daňový režim pro zemědělce do konce roku 2017. Věřitelé chtěli, aby se tyto kroky zrealizovaly do konce roku 2016.
Vláda podle všeho ustupuje od svých vlastních dřívějších návrhů na škrty ve výdajích na obranu, když nabízí snížit výdaje o 100 milionů eur v roce 2015 a o 200 milionů eur v roce 2016. Přitom dříve navrhovala snížit vojenské výdaje o 200 milionů eur v roce 2016 a o 400 milionů eur v roce 2017. Věřitelé usilovali o okamžité snížení ročních vojenských výdajů o 400 milionů eur.
Snížení úspor chtějí Atény kompenzovat zvýšením luxusní daně na rekreačních plavidla o délce vyšší než pět metrů oproti původnímu limitu deseti metrů.
Reforma pracovního trhu
Vláda trvá na tom, že provede legislativní změny v oblasti vyjednávání kolektivních smluv letos na podzim. Věřitelé nechtějí žádné změny již schváleného rámce nynějšího pracovního zákona a požadují, aby případné změny byly nejprve projednány s třemi věřitelskými institucemi – Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou komisí.
Privatizace
To je oblast, u níž se zdá, že je vláda připravena plně přijmout požadavky věřitelů, aby pokračovala veškerá dohodnutá privatizace státního majetku, včetně převodu státních podílů v řecké telekomunikační společnosti Hellenic Telecommunications Organization (HTO) a prodeje regionálních letišť za podmínek již schválených konsorciem pod vedením německé společnosti Fraport, vítězem tendru vyhlášeného předchozí vládou.
