Kristina Hooper

Minulý týden přinesl investorům další záchvěv politické nejistoty a nervozity na trhu. Není divu, že americký akciový trh minulý týden zažil výrazný výprodej, přičemž v pátek se prudce stáhly dolů americké akcie – zejména technologické. Zatímco v USA jsme svědky protivětrů, v jiných částech světa se ale objevují dobré zprávy.

Existují čtyři hlavní faktory, které vedly k lepšímu výkonu evropských akcií.

Minulý týden přinesl řadu událostí, které by investoři měli sledovat. Které to jsou a proč jsou důležité?

Předpokládáme, že v roce 2025 budou známky zpomalení ekonomiky vyvažovány podpůrným vlivem globálního cyklu snižování sazeb. Domníváme se, že jsme svědky měkkého přistání. Očekáváme, že v nejbližším období bude růst nadále zpomalovat a následně do konce roku 2025 dojde k jeho opětovnému zrychlení, což by mělo podpořit příznivé prostředí pro riziková aktiva v celosvětovém měřítku.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy už míří k druhému Trumpovu nástupu, svět sleduje, kdo bude součástí nové administrativy a které sliby z kampaně se naplní. My se v tomto krátkém článku snažíme proniknout šumem a zaměřit se na politiky, které by mohly mít největší dopad na ekonomiku a trhy.

Kristina Hooper ze společnosti Invesco vyvrací burzovní a investiční mýty, které občas slýchá na svých cestách.

Třetí čtvrtletí bylo poměrně významné pro trhy i ekonomiky. Ve většině vyspělých ekonomik pokračovala dezinflace, hlavní západní centrální banky přijaly uvolňování v širší míře a akcie v mnoha regionech zažily silné čtvrtletí. Co se může stát dál, když vstupujeme do čtvrtého čtvrtletí? Zde je 10 věcí, které je třeba sledovat:

Analytici mohou být často krátkozrací. Pokud se totiž příliš soustředíme pouze na jednu nebo dvě datové řady, může se stát, že pro stromy neuvidíme les. Proto si myslím, že má smysl udělat krok zpět a podívat se i na celosvětovou ekonomiku optikou některých důležitých témat.

V předminulém týdnu se americký Federální rezervní systém vyjadřoval značně holubičím způsobem, což jen zvýšilo očekávání zářijového snížení úrokových sazeb. Nejprve jsme se dočkali zápisu z červencového zasedání Federálního výboru pro volný trh, který byl překvapivě holubičí. Poté během svého dlouho očekávaného projevu v Jackson Hole předseda Fedu Jay Powell naznačil, že změna politiky je na spadnutí.

Masivní výprodej na akciových trzích, ke kterému došlo minulé pondělí, se do konce týdne podařilo výrazně zvrátit. Nejšťastnější byli možná ti investoři, kteří na dva týdny vypnuli finanční zpravodajství, aby mohli sledovat sportovní přenosy, od moderního pětiboje až po breakdance, a teprve nyní znovu naladili finanční zprávy.

Mediální pokrytí amerických prezidentských voleb se rozhořelo v souvislosti s oznámením prezidenta Joea Bidena, že odstoupí z volebního klání. Očekávám, že to zvýší krátkodobou volatilitu trhů – zůstávám však také zaměřena na zasedání Federálního rezervního systému (Fed), protože se domnívám, že Fed má pro trhy mnohem větší význam.

Již mnohokrát jsem řekla, že na cestě ke snížení úrokových sazeb a opětovnému zrychlení ekonomiky v celosvětovém měřítku dojde k překvapením, a to jak pozitivním, tak negativním. A nedávné zprávy nám přinesly trochu obojího.

Všechny západní vyspělé ekonomiky se pohybují stejným směrem, obecně klesá inflace a začíná nebo se blíží začátek snižování sazeb, ale různou rychlostí. Velkou část těchto rozdílů lze přičíst tomu, jak jednotlivé hlavní ekonomiky reagovaly na pandemii a následný prudký růst inflace. USA například vedly v oblasti stimulačních opatření. To stačí k vytvoření podstatných rozdílů, které se nyní projevují třeba v tom, jak rychle začínají příslušné centrální banky snižovat sazby.

"Riziková aktiva jsou zjevně pod tlakem a pravděpodobně budou pod tlakem i nadále, ale s vyššími výnosy. Věřím však, že i to pomine. Také věřím, že červnové snížení sazeb Fedu a celkem tři snížení sazeb v tomto roce jsou stále velmi reálné možnosti."

Na trzích panovaly v prvním čtvrtletí výkyvy, protože se množila různá prohlášení centrálních...

zhledem k významu měnové politiky pro řízení trhů byl minulý týden významný, neboť se sešlo pět centrálních bank vyspělých trhů a sedm centrálních bank rozvíjejících se trhů a proběhla přijetí dvou historických rozhodnutí.

Připadá mi, jako bychom se vrátili na konec osmdesátých let. Ne proto, že bych nosila vysoké tenisky Reebok, džíny Guess a bundy Esprit nebo poslouchala Men at Work a Yes, ale proto, že panuje velké vzrušení okolo japonské ekonomiky – a japonské akcie zažily v uplynulém roce silnou rallye.

Současná měnověpolitická "sezóna" začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci; trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes.  Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Začátek roku 2024 byl ponurý. Zuří dvě války, kde jsme zaznamenali znepokojivé...

Zprávy o inflaci z USA, eurozóny a Velké Británie byly vítané a do značné míry přesvědčily trhy, že centrální banky už přestaly zvyšovat úrokové sazby. Zároveň jsme však získali data, která ukazují, že tytéž vyspělé západní ekonomiky ochlazují. Proč jsou tedy trhy tak spokojené?