Jakmile se platby stanou rychlejšími, levnějšími a téměř neviditelnými, promění se celý finanční sektor – od běžných nákupů až po přesuny miliardových objemů napříč kontinenty. Digitální aktiva, tokenizace a umělá inteligence už dnes narušují tradiční modely bankovnictví a otevírají prostor novým hráčům. Zároveň však zvyšují nároky na bezpečnost i regulatorní připravenost.
Co to znamená pro banky, které chtějí uspět v roce 2030? Jak se změní každodenní platba a proč jsou stablecoiny už nyní transakčně objemnější než Visa či Mastercard? To a mnoho dalšího vysvětluje v rozhovoru pro Roklen24 Štěpán Kouba, odborník na propojení bankovnictví a digitálních aktiv a Ambasador pro Open Banking při České fintechové asociaci. Rozhovor vznikl u příležitosti konference Týden inovací, jejíž mediálním partnerem byl i portál Roklen24.
Jak bude podle Vás vypadat platební ekosystém budoucnosti – budou tradiční platební karty za deset let stále dominantní, nebo je nahradí digitální peněženky a krypto platby?
Už dnes tradiční fyzické karty pozvolna mizí z uživatelského vnímání. V Česku je více než polovina transakcí realizována tokenizovanými kartami – mobilem, hodinkami a dalšími zařízeními. Do budoucna se budou platby z pohledu uživatele dál zjednodušovat a automatizovat.
Rozdíl bude především v tom, po jakých „kolejích“ platba poběží. To se bude lišit podle situace i preferencí zákazníka. Pokud budu pracovat s digitálními aktivy, budu chtít platit například stablecoinem. Pokud budu v obchodě, pravděpodobně použiji nejjednodušší dostupný způsob, tedy tokenizovanou kartu.
Jaký dopad má podle vás nástup digitálních aktiv na tradiční banky – spíše hrozbu, nebo příležitost k rozšíření služeb?
Je to evoluce, která může být pro každou banku jiná. Záleží na její strategii a na tom, jaké má klienty. Pro některé instituce nemá smysl do digitálních aktiv vstupovat, pro jiné je to naopak klíčová příležitost. Neexistuje univerzální odpověď. Banky by se však měly inspirovat vývojem v jiných odvětvích – vzpomenout si na příklady typu Motorola vs. Apple – a zvážit, zda chtějí být u další změny, nebo ji přenechat konkurenci.
Kde vidíte největší příležitosti v rámci plateb budoucnosti a jaké jsou nejnovější trendy v rámci fintech sektoru?
Z mého pohledu, který kombinuje bankovní zkušenost a zaměření na digitální aktiva, vidím velký potenciál v B2B platbách, zejména v přeshraničních transakcích. Ty stále trpí vysokými poplatky i pomalostí – a právě cena a rychlost jsou hlavní výhody digitálních aktiv a kryptoměn.
A myslíte, že fintech už dnes odpovídá na současnou poptávku a potřeby uživatelů?
Ano. Na jednom z nedávných seminářů zaznělo, že objem plateb ve stablecoinech je tento rok dokonce vyšší než objem transakcí Visy nebo Mastercard. Je však důležité vnímat, kdo tyto transakce provádí – u stablecoinů jde často o přesuny v řádu miliard, které i tak stojí jen centy. Ve světě tradičních bank by takové transakce byly násobně dražší.
Rychlost inovací v platebních technologiích přináší i nová rizika – od kyberútoků po regulatorní nejistotu. Kterou z těchto hrozeb považujete momentálně za nejvážnější pro finanční sektor?
Z pohledu běžného uživatele je současně největší hrozbou i příležitostí umělá inteligence. Dokáže velmi přesně simulovat konkrétní osoby, což může být pro podvodníky extrémně silný nástroj.
Z pohledu institucí – zejména kryptofirem – je velkou výzvou dosáhnout úrovně procesní a technologické vyspělosti, která odpovídá regulatorním požadavkům. To je něco, na co si firmy musí postupně zvyknout.
Pokud se podíváte o deset let dopředu – jak bude podle Vás vypadat běžná platba v roce 2035? A bude vůbec ještě probíhat prostřednictvím bank, jak je známe dnes?
Variant budoucnosti je celá řada. Platba může proběhnout mrknutím oka, myšlenkou nebo ji za mě vyřídí AI agent. Můžou mezi sebou platit i roboti bez lidského zásahu.
Upřímně – nikdo dnes neví, jak to bude. Proto je klíčové, aby byl finanční sektor flexibilní a připravený se přizpůsobovat.
Myslíte, že tady za pět až deset let budou ještě banky, jak je známe dnes?
Nemyslím si, že banky za deset let zmizí. Spíše se změní jejich role. Bill Gates říkal, že „bankovnictví je potřeba, banky ne“ – a to podle mě do velké míry vystihuje budoucnost. Banky tu budou, ale jejich podoba se může výrazně proměnit.
Kdybyste měl shrnout – co by měla dnes udělat banka, která chce být v roce 2030 konkurenceschopná ve světě plateb a digitálních aktiv?
Banka by si měla nejprve jasně říci, zda jsou pro její strategii a klienty digitální aktiva relevantní. Pokud ano, měla by začít co nejdříve – malým, bezpečným krokem, například možností nákupu a prodeje bitcoinu pro klienty nebo zavedením custody služeb pro firmy.
Tyto první kroky bance umožní téma pochopit a otestovat zájem klientů. Teprve pak může navazovat tokenizací aktiv, stablecoiny a dalšími oblastmi.
Stejně to platí i pro jednotlivce. Čím víc budou lidé digitální aktiva zkoušet, tím rychleji poroste jejich využití v běžném životě. Nejde o to, aby do nich vstoupili všichni – ale pro řadu situací mohou být rychlejší, jednodušší a chytřejší alternativou k tomu, co známe dnes.
