Vlády Británie a Irska připravují krizové plány pro případ bankrotu Řecka nebo jeho odchodu z eurozóny. Sdělili to dnes oficiální představitelé a informované zdroje. Před platební neschopností země a jejím nuceným odchodem z měnové unie dnes varovala už i řecká centrální banka.
Britská vláda urychluje přípravy na možný odchod Řecka z eurozóny, řekl novinářům mluvčí premiéra Davida Camerona. „Pokračujeme v práci na zajištění odpovídajících plánů a zrychlujeme přípravy s ohledem na nynější směřování diskusí (o Řecku),“ řekl mluvčí podle agentury Reuters. Podle něj se studuje potenciální vliv „Grexitu“ (odchod Řecka z eurozóny – pozn. ČTK) na firmy, finanční sektor a cestovní ruch.
Británie sice není součástí eurozóny, vzhledem k velikosti jejího finančního sektoru by se jí ale mohly dotknout případné otřesy na trzích po bankrotu Řecka.
V Irsku zkoumá vládní pracovní skupina všechny možné scénáře a připravuje krizové plány. Agentuře Bloomberg to řekl zdroj, který si nepřál být jmenován. Tým nicméně dospěl k závěru, že přímý vliv „Grexitu“ na Irsko bude minimální.
Irsko a další okrajové země eurozóny, které se v minulých letech ocitly v dluhové krizi, zaznamenaly v posledních týdnech v souvislosti s obavami ze státního bankrotu Řecka zřetelný nárůst výnosů státních dluhopisů, což znamená zvýšení vládních nákladů na úvěry. Tyto výnosy jsou ale z dlouhodobějšího hlediska stále velmi nízké.
Řecko se den před čtvrtečním zasedáním ministrů financí zemí eurozóny nijak nepřiblížilo klíčové dohodě s věřiteli, která by zemi zajistila další peníze ze záchranného programu. Zatímco eurokomisař Valdis Dombrovskis vyzval řeckou vládu, aby projevila větší politickou vůli k dohodě, premiér Alexis Tsipras opět odmítl škrty v penzích a další podmínky věřitelů. Řecká centrální banka vůbec poprvé varovala, že bez dohody hrozí zemi platební neschopnost a odchod z eurozóny i z celé Evropské unie.
Stále více předních politiků zastává názor, že dohodu Atén s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí o podmínkách, za nichž Řecko může dostat zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dříve dohodnutého záchranného programu, se během zbývajících dvou týdnů nepodaří uzavřít. Program byl v únoru prodloužen do konce června, uvolnění peněz i po dohodě s věřiteli musí potvrdit právě ministři financí eurozóny a v některých zemích rovněž jejich parlament.
