Libra po ranním oslabení na historicky nejslabší hodnoty proti dolaru umazává část ztrát. Dolar se obchoduje pod 0,97 EURUSD. Koruna ve ztrátě nad 24,60 za euro.

Budoucnost podle Tomáše Sedláčka: Po Windows přijdou „Doors“

Vstupujeme do nového světa. Náš mobilní telefon postupně vysává hmotný svět kolem nás. Vytvořili jsme si svět, ve kterém neplatí žádné přírodní zákony. Svět, ve kterém platí jen pravidla, která si sami stanovíme. Svět, do kterého díky moderní technologii zatím jen nahlížíme. Ale brzy přijde chvíle, kdy se otevřou dveře a my do něj vstoupíme. A nejen to. Budeme v něm i žít.

Takovou perspektivu představil minulý týden ekonom Tomáš Sedláček na konferenci Reactions pořádané společností Unipetrol. „Před deseti lety bylo nepředstavitelné, že budeme žít v jiném světě, než je tento,“ řekl Sedláček. Dnes to sice ještě není možné, ale je představitelné, že člověk stráví svůj život v podstatě „digitálně oslepený virtuální realitou.“

Od doby kamenné po Google

Tento vývoj je podle Sedláčka vyvrcholením trendu, který nás provází od počátku lidstva. Od počátku lidstva jsme postupovali vpřed tím, že jsme postupovali ke stále větší abstrakci, říká. A to již od chvíle, kdy první člověk zvedl kámen a dal mu nějaký účel. „Rostli jsme, protože jsme dokázali dostat do věcí záměr. Dokázali jsme utvářet věci podle našich představ.“ A dnes se podle něj úroveň abstrakce stává bizarní. Tři zatím poslední dosažené stupně „na schodišti vedoucímu k abstrakci“ přitom znázornil na příkladu tří technologických společností. IBM, Microsoft a Google.

Od lokomotivy po iPhone. Jak se změnil průmysl od roku 1900?

IBM původně vyráběla technologii, na kterou je ještě možné si sáhnout, tedy počítače či servery. Microsoft, na rozdíl od IBM, již nevyrábí hmotné věci, ale software. „To je zcela abstraktní, ale stále si to můžete alespoň koupit. A víte, že Microsoft Office začíná tady a končí tam.“ Můžete ho vypálit na CD, můžete někomu říct, „dnes jsem si koupil Microsoft Office“. Na rozdíl od IBM vytváří Microsoft jen algoritmy a systémy, které jsou „spíše spirituální povahy než materiálního druhu.“

Telepatie? Do osmi let prý realitou!

A dalším stupněm je Google. Mezi ním a Microsoftem je podle Sedláčka ještě větší rozdíl než mezi Microsoftem a IBM. „Od Google si nemůžete ani nic koupit. Dostanete vše zadarmo. Téměř všechny produkty, které Microsoft prodává, má Google určitým způsobem zdarma. Dokonce vám platí peníze, abyste si mohli stáhnout program, tím, že dělá reklamu na svůj software zdarma. Jak je možné, že jedna z nejbohatších firem světa ve skutečnosti nic neprodává?“ ptá se Sedláček. A hned nabízí odpověď: „Neprodávají nic zákazníkům, ale prodávají zákazníky.“ To je podle něj úroveň abstrakce, která by byla před dvaceti lety jen těžko představitelná.

Google ani nezaměstnává tolik lidí jako Microsoft, říká ekonom. „Microsoft platí mzdy svým zaměstnancům. Google ne. Vy všichni pracujete pro Google.“ Jak? „Čím více ho používáte, tím hodnotnější se stává. Což je také docela zajímavé, protože když bude více lidí používat vaše auto, jeho hodnota se bude snižovat, ale čím více lidí používá internet, tím se jeho hodnota zvyšuje. Tohle je nové přirozené prostředí, do kterého míříme.“

Co všechno (ne)víte o Smart Cities?

Po oknech přijdou dveře

A co přijde potom? Sedláček nabízí svou představu, jak by naše poměrně blízká budoucnost mohla vypadat. A to prý již v horizontu deseti až patnácti let.

Podle Sedláčka je docela příhodné, že hlavní produkt Microsoftu se jmenuje Windows. Microsoft vytvořil okno, tedy něco, čím můžeme vidět do digitálního světa, ale stále zůstat mimo něj. „Myslím, že dalším krokem bude něco jako dveře, které nám skutečně umožní vstoupit do digitálního světa a nechat reálný svět určitým způsobem za sebou.“ Čtvrtým stupněm, který přijde po Google, by tak podle Sedláčka mohl být produkt, který by se mohl klidně jmenovat podobně, jako slavná hudební skupina – „The Doors“.

Budoucnost je tu: Elektronicky už brzy zaplatíme všude

Jeden z velkých trendů, provázejících lidstvo od jeho vzniku, tedy stále větší abstrakce, tak podle něj v současné době kulminuje do něčeho zcela nového. „My si doslova vytváříme nové přirozené prostředí,“ říká Sedláček a náš budoucí vztah k našemu fyzickému světu přirovnává k našemu dnešnímu vztahu k přírodě, k lesu, kam dnes chodíme párkrát do roka, ale už tam nežijeme. „Myslím, že takový vztah budeme mít za několik let ke svým tělům,“ předestírá Sedláček.

Infografika: Kdy roboti zvládnou vše, co umí lidé?

Již dnes podle něj žijeme v době, kdy můžeme sledovat „mizení reálného“ a „zduchovnění“ předmětů, „o kterých jsme ani netušili, že mají duši.“ Například budík. Dnes již má klasický budík doma jen málokdo a většina z nás používá digitální budík ve svém telefonu. Tělo budíku je „mrtvé“, ale jeho duch zůstává, vysvětluje Sedláček. A to je podle něj totéž, co se stane s námi jako lidstvem. „Naše tělo zemře a my budeme žít nadále ve stejné formě jako budík, který už není budíkem, ale žije v absolutně novém prostoru zvaném internet.“

Svět podle našich pravidel

„Zažijeme spiritualizaci sebe sama, vy a vaše děti budete svědky toho, jak se svět bude stávat stále méně a méně reálný a fiktivní svět se bude stávat stále méně fiktivní a stane se skutečnou realitou,“ říká Sedláček. Svět, ve kterém neexistuje vzácnost zdrojů. Svět, který bude fungovat jenom a pouze podle našich pravidel.

V současném reálném světě jsme omezeni přírodními zákony, které můžeme jen objevovat, a toto poznání využívat k tomu, abychom je mohli do určité míry obelstít. Například díky tomu, že víme, jak funguje gravitace, můžeme létat. Ale gravitaci jako takovou změnit nemůžeme. Naproti tomu „v digitálním světě neplatí žádné pravidlo, které by nevytvořil člověk,“ říká Sedláček.

Již dnes jsme svědky toho, jak náš telefon doslova vysává věci kolem nás, ať již jde o budík, baterku, hodinky, kameru, obrázky, či naše přátele. Podle Sedláčka se již brzy do digitálního světa ponoříme sami a budeme tam trávit celé dny. Je to dobrý, nebo špatný výhled? Těžko říct. Pokud se Sedláčkova vize naplní, bude to mít jistě své výhody i nevýhody. Stejně jako přesun našich předků z lesů do tehdy zcela nového prostředí – do měst.

Newsletter