Dolar oslabuje jak ve vyjádření dolarového indexu, tak proti euru. Silnější evropská měna podporuje zisky měn regionu střední a východní Evropy. Koruna díky pozitivnímu sentimentu sílí pod 27,20 za euro. Rizika příštích dní vidíme směrem k oslabení. K tomu by mohlo přispět např. rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu.

Centrální banky se „nafukují“ nejrychleji za posledních 5 let

Globální měnová politika se nese ve znamení silné expanze. I přesto, že existuje pár výjimek, naprostá většina centrálních bank stále praktikuje výrazně uvolněnou politiku, o čemž nejlépe svědčí „nafukování“ jejich bilančních rozvah. Podle posledních informací agentury Bloomberg dosahuje tempo jejich růstu nejvyšších čísel od roku 2011. Deset největších centrálních bank tak letos spravuje aktiva v hodnotě 21,4 bilionů dolarů, což je oproti konci roku 2015 o 15 % více.

Hlavním argumentem uvolněné politiky je snaha o podporu růstu cen a o celkovou ekonomickou obnovu. Pravdou však je, že těchto kýžených výsledků se zatím velké většině bank nedaří dosáhnout. Inflace i růst se stále drží při zemi, zatímco akciové a především dluhopisové trhy rostou. A právě to je hlavní důvod, proč mnozí experti centrální banky obviňují z toho, že jejich snaha o „umělý“ růst je neefektivní a jejím jediným výsledkem je nafukování tržních bublin, které jednou nevyhnutelně splasknou.

Kam s penězi, až splasknou tři hlavní tržní bubliny?

Nárůst rozvah pozorujeme v podstatě od roku 2006. Tehdy, přesněji řečeno v polovině října 2006, spravovalo deset největších měnových autorit aktiva v hodnotě „pouhých“ 6 bilionů dolarů. Během deseti let se toto číslo více jak ztrojnásobilo, což nutně ovlivnilo jak akcie, tak i bondy.

Akciový MSCI All Country World index za tu samou dobu vzrostl o 19 %, zatímco dluhopisový benchmark Bloomberg Barclays Global Aggregate index o zhruba 50 %. Jen za letošek si pak první zmiňovaný index připsal 3 %, druhý 7,4 %.

Rekordmanem posledních deseti let je švýcarská centrální banka, jejíž bilance (v dolarovém vyjádření) je dnes téměř osminásobně větší.  Nejméně agresivní pak byla ruská autorita, u které byl pozorován nárůst o „pouhých“ 68 %.

Za letošek, tedy od konce prosince 2015, bylo nejvyšší bilanční nafukování pozorováno u Bank of Japan a u Evropské centrální banky. Jejich aktiva vzrostla celkem o 2,1 bilionů dolarů, což je více než součet nárůstu všech osmi zbylých největších bank za tu samou dobu. Švýcarská centrální banka svou rozvahu navýšila o 15 %, přičemž stejného výsledku dosáhla i její brazilská „kolegyně“. V případě Fedu a Čínské lidové banky pak byl pozorován naopak pokles, a to o 2 %.

Kolik je 21,4 bilionů dolarů?

Co si představit pod číslem „21,4 bilionů dolarů“? Tato částka představuje například 29 % celkového světového HDP naměřeného za rok 2015. Stejně tak se dá přirovnat ke třetině tržní kapitalizace všech akciových společností, které na světě existují. V neposlední řadě jde o zhruba polovinu hodnoty globálního dluhopisového indexu agentury Bloomberg.

Téměř 75 % všech aktiv centrálních bank spadá pod správu „velké čtyřky“, která je tvořena Čínou, USA, Japonskem a eurozónou. Zbylá šestka (Brazílie, Švýcarsko, Saúdská Arábie, Spojené království, Indie, Rusko) se pak jednotlivě „pyšní“ v průměru 2,5% podílem. Ostatních 107 centrálních bank, které na světě působí, pak spravuje méně jak 13 % z celkového koláče aktiv.

 

Newsletter