Tlaky na silnější dolar nepolevují. Dolar sílí v dolarovém indexu, proti euru i proti procyklickým měnám. Rizikově averzní nálada a silnější dolar představují rizika slabších měn regionu. Koruna po včerejším krátkém prolomení 26,00 za euro oslabila k 26,10 za euro.

Ceny v průmyslu dál padají, efekt levné ropy ale zmírňuje

Ceny průmyslových výrobců v listopadu meziročně klesaly patnáctý měsíc v řadě. Hloubka poklesu v porovnání se zářím a říjnem ovšem mírně zmírnila. Důvodem je určité ztlumení deflačního dopadu levné ropy a pohonných hmot, které plyne z postupného odeznívání silného meziročního efektu.

Ceny průmyslových výrobců v listopadu klesly meziměsíčně o 0,4 procenta. Meziročně byly nižší o 3,7 procenta. Zatímco v září ceny energií klesaly meziročně o 10,1 procenta, v říjnu už o 9,1 procenta a v listopadu o 7,9 procenta. A to přesto, že průměrná cena pohonných hmot dále klesala, z říjnové hodnoty 29,59 koruny za litr na listopadových 29,14 koruny za litr. Ropa začala zlevňovat loni červenci, takže počínaje letošním červencem zkrátka postupně klesá srovnávací základna meziroční komparace.

Lze předpokládat, že tlaky na pokles cen v průmyslu neustanou ani v nejbližší době. Nejde pouze o zlevňující ropu, ale také o ekonomický útlum Číny. Ve svém spojení přispějí tyto faktory k tomu, že se ceny průmyslových výrobců v ČR udrží v nadcházejících měsících poměrně hluboce v deflačním pásmu.

Deflační tlaky v průmyslu a jejich důsledky jsou nepochybně jedním z faktorů, který Českou národní banku přiměl k posunutí předpokládaného ukončení intervenčního režimu na přelom let 2016 a 2017. Jejich zmírnění lze čekat v příštím roce, kdy se naplno projeví odeznění efektu levné ropy. Pokračující ekonomický růst spojený s citelnějším růstem mezd budou dalšími faktory, které přispěji k oslabení deflačních tlaků v průmyslu. 

Česká národní banka tak i proto na svém dnešním zasedání ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Stejně tak bude i nadále deklarovat svůj úmysl opustit intervenční režim nejpravděpodobněji na přelomu let 2016 a 2017. Je ovšem možné, že ČNB ve svém komentáři k měnovému rozhodnutí akcentuje možnost redukce svých úrokových sazeb do záporného pásma.  Zatím by však mělo zůstat jen u této slovní intervence. Hovoří pro to třeba úroveň takzvané jádrové v inflace – tedy korigované inflace bez pohonných hmot –, která v listopadu odpovídala podruhé v řadě hodnotě 1,3 procenta. To je nejvyšší úroveň od roku 2008. Takováto úroveň jádrové inflace není důvodem pro další nekonvenční měnověpolitické opatření. Navzdory tomu, že ceny průmyslových výrobců jsou hluboko v deflačním pásmu a navzdory tomu, že obecná inflace poměrně výrazně zaostává za předpokladem ČNB z aktuální prognózy.

 

Tématem dnešního rozhodování ČNB o měnové politice i následné rétoriky jsou záporné sazby, které ČNB de facto zavést…

Zveřejnil(a) Roklen24 dne 15. prosinec 2015

Newsletter