Inovace českému firemnímu sektoru moc nejdou. Podle květnového průzkumu České inovační platformy mezi českými společnostmi má jen těsně nadpoloviční většina firem nějakou inovační strategii. Ačkoli naše firmy deklarují ochotu inovovat, v praxi je brzdí zejména nedostatek lidí a času.
Co kdyby jim tedy pomohly startupy? Mladé technologické společnosti mají inovace v DNA a spolupráce s nimi by mohla nakopnout i stagnující firemní sektor. Právě takový cíl si klade nově založená Česká inovační platforma (ČIP), která svou činností navazuje na loni vytvořenou Českou startupovou asociaci. Platforma si klade za cíl propojování startupů se zavedenými firmami a veřejnými institucemi.
ČIP si na nedostatek práce rozhodně nemůže stěžovat. Spolupráce velkých společností se startupy u nás zatím moc „nefrčí“, na rozdíl od zahraničních vzorů, inspirujících ČIP. Pole možností takové spolupráce je u nás velmi neorané, což chce ČIP změnit. Dana Vaníčková, šéfka ČIP, si klade za cíl usnadnit inovace propojováním velkých firem a startupů. Zavedené společnosti tím získají potřebnou dynamiku, zatímco startupy si budou moci zkusit zakázky pro velkou firmu. Jak taková úspěšná spolupráce může fungovat? Proč vlastně tolik záleží na inovacích? Přečtěte si rozhovor s Danou Vaníčkovou.
V čem se česká inovační scéna nejvíce liší od zahraničních modelů, jako je Ignite Sweden nebo Innovation Exchange Ireland, kterými se inspirujete?
Je roztříštěná a chybí jí celonárodní platforma, která by systematicky propojovala startupy, firmy, veřejné instituce a akademickou sféru. Zatímco ve Švédsku, Baskicku či Irsku vznikly silné národní iniciativy, u nás většinu podpory zajišťují krajská inovační centra, bez koordinace na centrální úrovni.
A statistiky ten rozdíl potvrzují. Například ve Skandinávii na inovacích spolupracuje 70 % velkých firem s malými, v Česku je to jen 32 %. Tedy dává jednoznačně smysl se na zlepšení zaměřit, protože je vidět, že změna je možná. To je pozitivní.
Jak vypadá ideální scénář propojení startupu se zavedenou firmou – co obě strany nejčastěji získávají?
Ideální spolupráce začíná tím, že firma definuje konkrétní ‘inovační výzvu’. Obvykle jde o problém, který potřebuje vyřešit, ale pro který interně nemá kapacitu, řešení nebo kompetenci. Důležité je, že to není obecná touha „něco inovovat“, ale jasně pojmenovaná potřeba z reálného provozu – třeba digitalizace výrobní linky, automatizace údržby nebo zpracování dat v reálném čase.
Na druhé straně je startup, který má produkt nebo technologii schopnou takovou výzvu vyřešit – a zároveň je už připravený na spolupráci s větší organizací. Má kapacity, ideálně již reálné nasazení produktu v praxi a ví, co obnáší práce pro korporátního zákazníka.
Česká inovační platforma chce být prostředníkem mezi těmito světy. Firmám a startupům nabízí jasně nastavený proces, který jim umožní se potkat – nejen fyzicky, ale i obsahově. Pomůže sladit očekávání, doplní chybějící informace a podpoří součinnost během celého projektu.
Je už v rámci ČIP nějaký projekt, který je možné více představit?
Aktuálně pracujeme na několika konkrétních propojeních, zatím je nemůžeme blíže komentovat. Jakmile je úspěšně zrealizujeme, tak je rádi představíme i jako příklady pro další firmy, které by si spolupráci se startupy rády vyzkoušely.
Pilotujeme také dva formáty propojování startupů a etablovaných firem: Inno Lab a Inno Tour. Inno Labs jsou tematická setkání firem se startupy nad konkrétními technologickými výzvami. Inno Tours jsou návštěvy špičkových provozů, které propojí startupy i zavedené firmy v terénu. Jako první nás v červnu čeká návštěva v ON Semiconductor, to je opravdu jedinečná příležitost nahlédnout pod pokličku výroby čipů na světové úrovni. Oba formáty přináší konkrétní příležitosti, kontakty a prostor pro navázání spolupráce.
Podle vašeho průzkumu má jen 52 procent českých firem strategii inovací, zbytek řeší inovace ad hoc. Jak byste přesvědčila zbývajících 48 procent, aby přistupovaly k inovacím cíleněji?
Inovace se prokazatelně vyplácí. Podle dat OECD mají inovativní firmy vyšší zisky, lepší produktivitu i odolnost vůči krizím. Inovace už nejsou volitelný bonus. Jsou podmínkou přežití.
Inovační kultura vzniká jak odspodu, tak shora. Potvrzuje se, že bez podpory vedení a zároveň ochoty zaměstnanců se do inovací zapojit není firma tak výkonná. Proto jsou společnosti, které berou inovační strategii vážně, v praxi úspěšnější. Zkušenosti ze Švédska ukazují, že ani tam se to nestalo ze dne na den. Platforma Ignite Sweden ale postupně rozhýbala firmy všech velikostí a úrovní vyspělosti. Dnes každý rok zprostředkuje více než 100 konkrétních spoluprací mezi firmami a startupy. A právě tam s Českou inovační platformou míříme i my.
Uvádíte, že jen 49 procent českých SMEs využívá digitální technologie. EU přitom míří na 90 procent. Čím si vysvětlujete tak nízký podíl u nás?
Jedním z důvodů může být, že české firmy jsou méně zapojené do dodavatelských řetězců nadnárodních korporací, které v Česku působí. Přitom jsou to právě globální společnosti, které nové technologie a inovace na lokální trhy často přináší. Kde chybí tato interakce, chybí i přirozený tlak a motivace k digitalizaci.
Dalším faktorem je zdrženlivost vůči novinkám a změnám. V osobním životě patří Češi mezi digitálně nejzdatnější národy. Běžně využíváme internetové bankovnictví, elektronické služby, e-commerce. V některých oblastech jsme dokonce testovacím trhem pro globální technologické firmy. Ale ve firemním prostředí se to často neprojevuje. Máme hluboce zakořeněný strach z neúspěchu a tendenci držet se osvědčeného.
Překvapilo vás, že startupy a inovační centra jsou až na konci mezi zdroji inovačních impulzů pro firmy? Proč podle vás tak málo firem skutečně spolupracuje se startupy, i když jich 93 % tvrdí, že by o spolupráci stálo?
Popravdě – ani moc nepřekvapilo. Ale je to alarmující. V zemích, kde startupy a firmy běžně spolupracují, jsou inovační centra a mladé technologické firmy jedním z hlavních motorů změny. U nás jsou pořád spíš „na okraji zájmu“. A to přesto, že právě tam vzniká spousta špičkových řešení.
Důvodů je víc. Mnoho firem jednoduše neví, kde relevantní startupy hledat, jak s nimi komunikovat, co očekávat. Často ani nemají kapacitu se tomu věnovat. Podle našeho průzkumu leží v 39 % firem zodpovědnost za inovace na bedrech managementu, jen 13 % má specializovaný inovační tým nebo pověřeného člověka. V 10 % firem není za inovace formálně zodpovědný nikdo.
A z druhé strany, spousta startupů nemá zkušenosti s B2B spoluprací. Získat přístup do větších firem a dostat se ke správným lidem je obtížné. Výsledkem je, že obě strany na sebe nedosáhnou, i když zájem by tu byl.
Jak proběhne první Inno Lab? Co si z něj účastníci odnesou?
V Inno Lab jde o cíleně zaměřené setkání, při kterém propojujeme firmy a startupy nad konkrétními technologickými či byznysovými tématy. První Inno Lab proběhne 17. června v Praze a zaměří se na bezpečnost a lokalizaci mobilních aplikací.
Téma představíme ze tří různých pohledů: finančního sektoru, e-commerce a infotainmentu. Tyto perspektivy zastřeší naši hosté z Partners Banky, Notina a Livesportu. Za startupy budou prezentovat Tolgee a Localazy (jazyková lokalizace a překladové platformy), Recon Wave (ochrana digitálního perimetru firem), Applifting (komplexní vývoj mobilních aplikací), UXtweak (platforma na UX testování) a Macaly (generování aplikací pomocí AI). Následovat bude řízený networking a konzultace jeden na jednoho.
Inno Labu se zúčastní lidé, kteří se buď přímo podílí na vývoji digitálních produktů, nebo o nich rozhodují. A právě tato kombinace je pro startupy klíčová. Znamená to, že už během jednoho odpoledne může dojít k navázání velmi konkrétních diskuzí o pilotních projektech.
Jak by se měl startup připravit, než se do matchmakingového procesu přihlásí?
Zkušenosti našich zahraničních partnerů ukazují, že nejde o to být perfektní, ale být připravený na reálnou spolupráci s firmou. To znamená tři základní oblasti. Zaprvé umět stručně vysvětlit hodnotu svého řešení: jaký problém řeší, pro koho a s jakým přínosem. S formulací hodnoty umíme pomoci. Druhou důležitou oblastí je mít řešení ověřené v praxi, ideálně nasazené alespoň u jednoho zákazníka. U výjimečně silných prototypů je možná výjimka. Poslední, ale neméně důležitou částí, je připravenost na spolupráci s větší firmou – a to jak technicky, tak procesně. I tady pomáháme sladit očekávání, nastavení procesu i formu spolupráce.
Plánujete do budoucna i spolupráci s akademickou sférou nebo zahraničními startupy?
Určitě ano. V ideálním případě tvoří akademici, startupy a firmy inovační trojúhelník, kde se propojuje výzkum, aplikace a byznysový dopad. Proto dává smysl pomáhat propojovat z výzkumných projektů vzniklé startupy či spinoffy s velkými firmami a pomáhat jim s rychlejší komercionalizací.
Počítáme také se zapojením zahraničních startupů. Jsme přesvědčeni, že inspirace, zkušenosti a know-how ze zahraničí jsou důležitým katalyzátorem pro české firmy. Právě teď pracujeme na jednom projektu, který si žádá řešení mimo Česko.
Co byste poradila firmám, které mají zájem inovovat, ale nevědí, kde začít?
Začněte tam, kde vás něco trápí. Kde ztrácíte čas, peníze nebo energii?
Udělejte si malý audit: Máme na to lidi? Data? Know-how? Pokud ne, tak má smysl podívat se ven – na startupy, které už podobné problémy řeší, nebo na inspiraci z jiných firem. Inovace nemusím vymýšlet od nuly, ale mohu je převzít, přizpůsobit a rychle otestovat.
Když to funguje, přichází chuť pokračovat dál. Inovace se následně stane součástí kultury, nejen jednorázovým projektem.
A pokud váháte, ozvěte se. Jsme tu právě pro ty firmy, které chtějí začít, a neví přesně jak.
Česká inovační platforma propojuje startupy, zavedené firmy a veřejné instituce s cílem usnadnit jejich spolupráci na konkrétních inovačních řešeních. Staví na strukturovaném matchmakingu a tematických setkáních a inspiruje se úspěšnými zahraničními modely, jako jsou Ignite Sweden, BIND Basque a Innovation Exchange Ireland. Platforma pomáhá firmám jasně definovat jejich inovační potřeby a efektivně vyhledává technologické partnery z řad startupů. Jejím cílem je přetavit potenciál spolupráce mezi ‘velkými’ a ‘malými’ v nové obchodní příležitosti, byznysový růst a posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Další informace o České startupové asociaci najdete na startupczechia.cz a o České inovační platformě na innovationczechia.cz.
Dana Vaníčková je zkušená manažerka s více než 20letou praxí v mezinárodním byznyse a s vedení týmů napříč regionem střední a východní Evropy. V letech 2017 až 2023 vedla českou a slovenskou pobočku společnosti IDC, globálního lídra v oblasti technologického výzkumu a poradenských služeb, kde zodpovídala za obchodní strategii, profitabilitu a rozvoj týmu. Předtím působila jako regionální ředitelka eventového byznysu IDC pro CEE a zásadně se podílela na růstu i inovaci produktového portfolia v oblasti B2B konferencí a digitálních eventů.
Dana spojuje strategické myšlení, schopnost propojovat lidi i příležitosti a zápal pro vytváření prostředí, které podporuje růst a inovace. Má bohatou síť kontaktů napříč byznysovým, technologickým i veřejným sektorem a nyní se stává CEO České inovační platformy.
