Květnová data k pokladnímu plnění rozpočtu vykazují letos nejpříznivější stav v tom smyslu, že nejméně zaostávají za srovnatelným plněním roku loňského. Letošní květnové plnění zaostávalo za tím loňským o 12,6 miliardy korun, zatímco od letošního února od dubna přesahoval rozdíl v každém z měsíců hodnotu dvaceti miliard korun. Zdá se tedy, že nepříznivý efekt přechodných vlivů začíná opravdu odeznívat.
K 31. 5. 2015 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 482,8 miliardy korun, celkové výdaje 504,9 miliardy korun a schodek hospodaření 22,1 miliardy korun (na konci května 2014 vykázán schodek ve výši 9,5 miliardy korun).
Je ale také třeba připomenout, že v loňském roce se plnění rozpočtu vyvíjelo z dlouhodobější perspektivy nadmíru příznivě a srovnání pouze s tímto jedním rokem tak neposkytuje opravdu celistvý obraz. Pokud se však zaměříme i na jiné než meziroční srovnání, stále platí, že letošek je z hlediska plnění rozpočtu druhým nejlepším rokem od roku 2006. Dokonce i květnové plnění roku 2007, v ČR ještě nepoznamenaném světovou finanční krizí a jejím dopady, vykazuje horší výsledek než květnové plnění letošní.
Na druhou stranu je třeba uvést, že růst české ekonomiky byl v prvním čtvrtletí poměrně citelný a po přihlédnutí k tomu lze říci, že rozpočtové plnění a výběr daní mohly být (nejen) v prvním kvartále přece jenom na lepší úrovni, než zatím jsou. Současná úroveň růstu by se zkrátka měla zřetelněji odrážet v daňovém výběru, zvláště proto, že ze zlepšení daňového výběru učinily vládní strany klíčové předvolební téma a vytkly se jej jako svůj zásadní programový cíl.
