Evropské výnosy klesají, americké rostou. Dolar se obchoduje v mírné ztrátě nad 1,0840 za euro. Koruna obrátila do lehkého zisku pod 25,35 za euro.

Chaos v Řecku: Tsipras a Varufakis poznávají sílu trhu

Řecko v příštích dnech nemine chaotická až panická situace. Stejně tak se napětí, ne-li panika, nevyhne finančním trhům.

Trhy nemají nejistotu rády. Situace v Řecku je bezprecedentní v tom smyslu, že bankrotuje země, která je součástí měnové unie. Trhy marně hledají paralelu k takové situace v pro ně relevantní historii. Paralelu, která by je mohla uklidnit, nenacházejí.

Jsou zmateny také tím, zda tedy opravdu platí výrok šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, jejž pronesl v létě 2012, že pro záchranu eura udělá vše, co bude moci – a že to bude stačit. Trhy přemítají, zda to nyní platí i pro Řecko. Zda tím, že si země eventuálně začne tisknout dvé vlastní peníze, zpočátku třeba jen dlužní úpisy, nedochází k popření Draghiho výroku. Tento výrok přitom zcela zásadně přispěl k hospodářskému ozdravení eurozóny, protože citelně pomohl stlačit výnosy z dluhopisů její periferie.

Draghi se zřejmě uchýlí ke slovní a posléze i věcné intervenci, kterými se za euro postaví tak důrazně, jak to jen bude možné. Tím by měl odvrátit hrozbu psychologické vlny a rozlití panické situace do zbytku eurozóny. Globální deprese, jež nastala po pádu investiční banky Lehman Brorthers v roce 2008, by se tak opakovat neměla.

Zato situace v Řecku samotném se bude dále rapidně zhoršovat. Přitom pád tamní ekonomiky je už dnes srovnatelný s propadem amerického hospodářství během velké hospodářské krize 30. let. Zavřené banky a chaos v ulicích nepřidají lidu na rozvážnosti, které je před blížícím se referendem tolik třeba. Vždyť půjde v podstatě o referendum o setrvání v eurozóně. A také o referendum o setrvání Tsiprasovy vlády u moci. Obojí najednou je dnes již takřka nepředstavitelné.

Alexis Tsipras, donedávna jen salonní politik, i ministr financí Janis Varufakis, donedávna jen salonní ekonom, nyní poznávají – a ještě poznají – sílu živelného trhu. Trhu, jejž by věrni své ideologii tak rádi spoutávali, což jen ukazuje, že jej podceňují. Sílu trhu nyní pozná i řecký lid, již tak těžce zkoušený. Ústřední otázkou příštích dnů je, zda si pod vlivem neblahých tržních projevů, zavřených bank a obecného chaosu, tento lid uvědomí, že jej to samé – zřejmě v ještě vyhrocenější podobě – čeká poté, co v referendu řekne „ne“.

Propukající chaos v Řecku a vyhlídky na totální ekonomickou mizérii by nakonec mohly být tím, co řecký lid většinově přiměje neuposlechnout Tsiprase a spol. a říci v referendu „ano“ dohodě s věřiteli.  

Newsletter