Hospodářská krize v Rusku bude Evropu stát odhadem 100 miliard eur (2,7 bilionu korun) a více než dva miliony lidí mohou přijít o práci. Důsledky skomírající ruské ekonomiky, na jejíž výkon měly kromě klesajících cen ropy vliv i sankce přijaté Evropskou unií kvůli postupu Moskvy vůči Ukrajině, spočítal ve své analýze vídeňský ústav pro výzkum hospodářství WIFO. Největší ztráty zřejmě v budoucnu čekají Německo, kde může přijít o práci až půl milionu lidí, a také Estonsko, jehož hospodářství by mohlo klesnout o více než 15 procent.
„Výpadky exportu, které jsme předvídali v nejhorším odhadu z loňského podzimu, se staly realitou,“ uvedl jeden z autorů studie, Oliver Fritz. V oblasti vývozu podle něj sehrály největší roli právě evropské protiruské sankce a odvetné sankce, které poté vůči zemím EU přijala Moskva. „Pokud se situace zásadně nezmění, pak se věci budou odvíjet podle zvláště pesimistického scénáře,“ dodal. Dopady ruské krize by mohla zmírnit aktivita podniků v případě, že se jim podaří najít pro své výrobky alternativní odbytiště.
Odborníci z WIFO došli k tomu, že ruská krize může mnoha zemím ukrojit značnou část z předpokládaného růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), což je rozdíl mezi hodnotou výroby a služeb a náklady na jejich produkci. Velmi citelnou ztrátu předpovídá rakouský institut zejména Pobaltí a konkrétně Estonsku, kde podle něj může HPH klesnout v nejhorším případě až o 15,85 procenta. O více než jedno procento se může tento ukazatel snížit i ve Finsku, Polsku a Německu. Konkrétně pro Německo by to mohlo znamenat ztrátu 27 miliard eur.
Rakouští ekonomové rovněž spočítali, kolik pracovních míst je v ohrožení v souvislosti s poklesem ruského hospodářství. Celkem může podle nich přijít o práci až 2,4 milionu lidí: z toho 465.000 v Německu, 335.000 v Polsku, 215.000 v Itálii a 160.000 ve Španělsku. Nejohroženější jsou přitom kvůli ruskému zákazu dovozu některých zemědělských produktů lidé, kteří jsou zaměstnaní v zemědělství. V tomto odvětví může v Evropě ztratit práci 265.000 lidí.
