Evropské i americké výnosy rostou. Dolar oslabila nad 1,0700 za euro, pomohla nad očekávání horší data amerického indexu PMI. Koruna krátce zpevnila pod 25,20 za euro. Aktuálně část zisků odevzdává nad tuto hranici.

Deset let setkávání founders a inovátorů. Impact Hub cílí na lepší život i podnikání

Zdenek Rudolsky

Coworkingová pracoviště neustále nabírají na popularitě, zejména v této bláznivé koronavirové době. Ten nejstarší v České republice Impact Hub, který působí v Praze, Brně a Ostravě, slaví právě deset let na českém trhu. Jak se změnilo vnímaní sdílených kancelářích a že už to dávno není jen o místu, kam si člověk sedne a pracuje, ale také o setkávání se s inspirativními lidmi, o akceleračních programech a dalších podnikatelských příležitostech se rozpovídal spoluzakladatel Impact Hubu Zdeněk Rudolský.

Psal se rok 2010, celý svět se vzpamatovával z velké hospodářské krize a v České republice lidé coworking neznali. A kdo znal, nedokázal si fungování ve sdílených kancelářích vůbec představit. Jak vás tenkrát napadlo založit první coworking v ČR? A jak jste se dal dohromady s dalšími spoluzakladateli?

Když jsem končil v Amnesty International, rozbila se nám databáze a přijel nám pomáhat odborník z Belgie. Říkal, že v Bruselu chodí pracovat do místa které se jmenuje Hub a je to tam super. A že kdybych se nudil, že by mě určitě bavilo něco takového zkusit založit v Praze. Tak jsme se na to s klukama podívali a neměli jsme na vybranou. Museli jsme to udělat. Probral jsem to se společníky Petrem Vítkem a Kubou Marešem (potkali jsme se v Amnesty) a pustili jsme se do budování Impact Hubu.

Za prvních deset let prošly sdílené kanceláře velkými změnami. Kam se posunul právě Impact Hub? Mohl byste nám prozradit i nějaká čísla, jak rostl v průběhu času?

Z prvních asi 40 členů máme dnes něco pod dva tisíce členů v běžném měsíci. Z 20 akcí měsíčně jsme někde kolem 1000 akcí za měsíc (když teda zrovna nejsme všichni povinně doma v karanténě). Taky jsme rozvinuli akcelerační a inkubační projekty, kterými projde asi 100 startupů a projektů ročně. A místo 600 metrů čtverečních teď pracujeme na deseti tisíci metrech čtverečních ve třech městech.

Jaký si myslíte, že bude Impact Hub za dalších deset let? A jak byste si přál, aby konkrétně vaše síť vypadala v roce 2030?

Tak rozhodně bude o deset let starší, ale věřím, že duše a hub spirit zůstane mladý. Přál bych si, aby naše síť i za deset let byla jak globální, tak lokální. Aby k nám pořád chodili inspirativní lidé, kteří budou dělat zajímavé a nové věci. I když to třeba budou práce a povolání, které ještě dneska neexistují. Taky si teda myslím, že v coworkingu obecně přibude víc týmů z korporací.

Do kanceláří lákáte start-upy, živnostníky, ale i týmy velkých firem. Mohl byste popsat vašeho typického návštěvníka? Jak vypadá vaše cílová skupina? A pozorujete generační rozdíly v přístupu ke coworkingu?

Naše cílová skupina jsou lidé, kteří chtějí dělat zajímavé a nové věci. Kteří chtějí uspět. Chtějí se postarat o sebe, své rodiny a svůj byznys. Chtějí být mezi ostatními, kteří přemýšlí podobně. Chtějí být udržitelní a chovat se u toho eticky. Ve zkratce: naše odlišení na trhu je, že founders jsou v jednom prostoru s dalšími foundery. Najdete u nás jak ajťáky ze všech koutů IT galaxie, tak architekty i poradce všeho druhu – od těch kteří plánují rozvoj měst či radí developerům, jak nejlépe rozvinout jejich projekt, přes ty, kteří radí s optimalizacemi procesů, po marketingové stratégy. Taky u nás potkáte třeba šéfy velkých světových firem, kteří od nás řídí byznys s nábytkem či interiéry pro několik států. Občas i lidi z vedení bank a velkých developerských společností. Generační rozdíly v přístupu ke coworkingu… to asi není o generačním vnímání. Je to spíš o rozhodnutí, zda chcete být v denním kontaktu s dalšími foundery a inovátory a sdílet s nimi částečně prostory nebo jestli jste spíš samotář a lidi chcete potkávat jen na domluvených setkáních.

Víme, že původně jste chtěli pořádat velké oslavy desátých narozenin, pozvat všechny členy, partnery i zaměstnance do kanceláří v Praze, Brně a Ostravě. Kvůli aktuální zdravotní situaci a neustále se měnícím opatřením jste se nakonec rozhodli slavit jinak, a to kampaní Daruj si #1357 dobrověcí? Co si pod tím máme představit? V čem projekt spočívá?

To je život, velká party je letos trochu složitější, proto jsme si s tím museli poradit jinak. Už nás nebavilo pořád jen poslouchat negativní zprávy zleva i zprava, a tak jsme se rozhodli udělat  pozitivní kampaň Daruj si 1357 dobrověcí. Je vymyšlená tak, aby si každý z nás mohl přečíst pár life-hacks, které se dají udělat z pohodlí domova tady a teď. Udělat si tím doma radost, ušetřit tisíce korun ročně a ještě tím trochu pomoct planetě. Nepokoušíme se nikoho ohromit extrémní složitostí. Je to jednoduchých 7 oblastí, které žijeme každý den. Stačí málo, abychom měli velký vliv a přitom jsme neztratili svůj komfort. Konkrétně jsou to zelená energie, voda, plasty, doprava, lesy a stromy, móda a jídlo. Mě osobně třeba baví, že si stačí domů koupit perlátor a úspornou hlavici na sprchu, k tomu dávat věci do myčky a díky tomu rodina ušetří ročně až 50 % vody, což je třeba 5-6 tisíc korun ročně. Když to udělá 3751 rodin, ušetří za 30 let tolik vody kolik je v Máchově jezeře (to je asi 6,7 miliardy litrů vody). No a když to vynásobíme na peníze, tak to znamená v součtu za jen tyto rodiny za 30 let úsporu kolem 469 milionů korun. A přitom jen stačí jednou našroubovat perlátor, vyměnit hlavici na sprše a dávat věci do myčky.

K tomuto projektu vznikly výrazné fotografie postavené na silném vizuálním dojmu, za kterými stojí slavný český fotograf Alexander Dobrovodský. Měl od vás Saša jasné zadání nebo přišel s motivy sám? Jak vůbec došlo k této vydařené spolupráci?

My se se Sašou známe hodně dlouho. Vypili jsme spolu už pár konví čaje. Už dlouho jsem se těšil, až budeme mít projekt, který si Sašu zaslouží. Potkali jsme se k tomu na pár hodin i s kolegyní Martinou, která má u nás na starosti marketing. Vysvětlili jsme Sašovi, o čem kampaň je, a on přišel za pár dní s fakt super návrhem na vizuály. Nemuseli jsme měnit ani konev 🙂

Jsme z výsledku všichni nadšení. Je to jak krásné, tak plné kontrastů, které nutí k zamyšlení.

Hodně tedy řešíte ekologii, udržitelnost, klimatickou změnu. To nejsou témata, která by byla na první dobrou spojována s coworkingem? Do jaké míry jsou pro vás důležitá a proč se Impact Hub tolik věnuje životnímu prostředí?

V názvu Impact Hubu je slovo Impact, tedy dopad. Chceme mít pozitivní dopad na prostředí kolem nás. Ať už je to pozitivní dopad na svět podnikání či byznysové akcelerační programy nebo na svět startupů. Za vše bych zmínil aktuální klimatické projekty, jako jsou Climate Challenge, Future of Food nebo právě 1357.cz. Bylo by fajn, kdyby se nám do budoucna podařilo prosadit, že je prima snažit se mít pozitivní dopad obecně, bez potřeby vymezování se a škatulkování. Prostě myslím, že je fajn, když si to můžeš dovolit, tak sem tam udělat něco, co vylepší svět kolem. Díky tomu se pak se líp žije i podniká.

Výraznou aktivitou Impact Hubu jsou zmíněné akcelerační programy. Nejvíc nás zaujal program Climate Challenge podporující projekty, které řeší příčiny či dopady klimatické změny nebo mají pozitivní environmentální význam. Mohl byste nám popsat jak probíhá aktuální ročník a jestli už máte mezi projekty nějaké favority?

Na začátku března jsme měli 20 projektů, které se účastnily dvoudenního bootcampu a z nich porota vybrala dvanáct – ty postoupily do akcelerace a rovnou se pustily do práce. Na začátku prázdnin se pak konala postupová brána, kde porota stála před nelehkým rozhodnutím vybrat šest nejlepších a ti jsou teď v poslední individuální části programu. Jsou to Česká veganská společnost, Fakta o klimatu, Lavaris, Plant.id Sky, Ekoškola a Zajímej se. Všechny mají svého mentora a pomáhají jim také experti z různých oborů. Vybrat jeden projekt je těžké, všechny jsou zajímavé a sám jsem zvědavý na velké finále, které bude 25. listopadu u nás v hubu a bude spojené s prezentací před porotou i širokou veřejností. Na Climate Challenge mě baví projekty i to, že se nám podařilo skvěle propojit svět startupů a korporací. Značky jako jsou Coca-Cola, Veolia, Nestlé nebo Heineken program spolufinancují a zároveň samy dělají spoustu konkrétních environmentálních aktivit, tudíž nám to celé pěkně zapadá do sebe.

Stíhá Zdeněk Rudolský dohlížet na všechny aktivity? Jak vidí svou roli v rámci Impact Hubu v dalších letech?

Zdeněk se vážně nesnaží dohlížet na všechny aktivity, protože by z toho zešílel. Na každém projektu se většinou angažuji v okamžiku, kdy se vymýšlí, vzniká a rozjíždí, až se nakonec dostane na udržitelnou linku. Hned potom se vždy snažím najít nějakého náčelníka,  který ho řídí a je v tom co nejdřív lepší než já. Dneska mám v Praze, Brně a Ostravě kolegy, kteří se o Impact Huby starají na denní bázi a dělají to dobře. Taky mám ve svém nejbližším okolí skvělé šéfy financí, HR a marketingu. Do budoucna doufám, že se nám bude dařit dělat další a další projekty a mě že nebude na žádném z nich potřeba na denní bázi. Baví mě s náčelníky věci vymýšlet, ale nebaví mě mikromanagement. Naše hodnoty jsou důvěra, odvaha a spolupráce, tak se podle toho snažím naše firmy řídit i žít.

Zdeněk Rudolský (40), spoluzakladatel českého Impact Hubu: Před Impact Hubem dělal například produkci v Jazz clubu, podílel se na vydávání desek nebo na sbírce Bílá pastelka, působil také jako ředitel Amnesty International ČR. Deset let se mu kolem Impact Hubu daří nabalovat větší a větší komunitu úspěšných a slušných lidí, kteří se umí postarat o sebe, svůj byznys a myslí u toho alespoň trochu i na svět kolem sebe. Jeho oblíbený projekt je 3 miliony pro 3 startupy za 3 dny, který dělal dohromady s Forbesem a Zonky. Ve volném čase se věnuje svému šestiletému parťákovi a snaží se mu stačit. Rád čte opravdové knihy z papíru. Miluje čas, kdy si může pustit celou desku od začátku do konce. Sladkosti mu chutnají jen večer u super filmu.

Newsletter