V roce 1993 činil státní dluh České republiky 158,8 miliardy korun. Loni, o dvacet let později, už to bylo 1683,3 miliardy korun. Státní dluh se tedy za dvě desetiletí více než zdesetinásobil.
Po 16 letech dvouciferných nárůstů v procentním vyjádření se jej ale naštěstí od roku 2013 – tedy ještě také částečně zásluhou Nečasovy vlády – daří stabilizovat. Letošní rok to podle všeho potvrdí.
Dlouhodobě je ovšem kýžené státní dluh nejen stabilizovat (nynější vláda počítá pouze s jeho stabilizací v příštích letech na úrovni kolem 1,7 bilionu korun), ale i začít redukovat. To se naposledy dařilo zhruba v polovině devadesátých let. Od té doby setrvale narůstá.
Dynamika růstu nabrala zvláště závratné tempo zejména v několika letech v období 1999 až 2004 a pak ještě v krizovém roce 2009, kdy státní dluh meziročně bobtnal až tempy přesahujícími dvacet procent.
V poměru k HDP je ovšem veřejné zadlužení České republiky, jehož podstatnou složkou je právě státní dluh, v kontextu zemí Evropské unie zřetelně podprůměrné. V daném ukazateli (jeho hodnota činila v roce 2013 celkem v ČR 46 procent) jsme na tom dokonce lépe než země jako Německo, Rakousko, Finsko či Nizozemsko, o takzvaných periferních státech eurozóny ani nemluvě.
Máme také nižší veřejné zadlužení v poměru k HDP než Slovensko. Jak vyplývá z dat Eurostatu, od roku 2002 byl jediným rokem, kdy Slovensko vykázalo nižší veřejné zadlužení v poměru k HDP než ČR, rok 2008.
