Dnes cukrovka, zítra možná i demence. Ostravský startup Viderai odhaluje nemoci díky analýze očí

Každý desátý Čech trpí cukrovkou. Celosvětově jde o více než 537 milionů lidí. Toto číslo navíc poroste, diabetes tak bude čím dál více zatěžovat zdravotnické rozpočty. Hlavně chudší země se budou s tímto problémem obtížně potýkat. Včasná detekce tedy bude hrát v léčbě čím dál větší roli.

Zdravotnická zařízení budou v boji proti cukrovce potřebovat nové nástroje. Hodit se jim může například analýza oční sítnice, kterou nabízí startup Viderai. Viderai „prožene“ sken sítnice skrze algoritmy umělé inteligence a poskytne lékaři analýzu s téměř stoprocentní přesností. Revoluce v diagnostice chorob tím ale nekončí, z oka se již dnes dají vyčíst i další nemoci. Šéf Viderai Jiří Tomšej vidí jako příští výzvu detekci demencí, například Alzheimerovy choroby, dalšího zdravotnického strašáka blízké budoucnosti.

Viderai si svým revolučním řešením získal pozornost Moravskoslezského inovačního centra (MSIC). To vybralo tuto firmu jako jeden z deseti top startupů kraje pro rok 2022.

Jak vlastně analýza oční sítnice funguje? Jak složité je ve zdravotnictví prosadit nové postupy? Přečtěte si rozhovor s Jiřím Tomšejem.

Uvádíte, že vaše analýza oční sítnice má 98% přesnost. Co toto číslo vlastně znamená? Je možné ho teoreticky „vytáhnout“ až na sto procent?

Zmíněné číslo znamená schopnost naší analýzy nejen detekovat patologie na sítnici, ale zároveň určit konkrétní typ patologie. Teoreticky je možné se přiblížit ke stům procent, ale bylo by to za cenu exponenciálního nárůstu nákladů a spotřebovaného času. Ale hlavně to není potřeba, přesnost je již tak velmi vysoká.

Jaké choroby se dají vysledovat z analýzy sítnice? Jsou i nějaké, které se takto odhalit nedají? Hraje nějakou roli věk pacienta?

V současné chvíli umíme odhalovat projevy cukrovky a věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), což jsou nejčastější příčiny slepoty v rozvinutém světě. S věkem pacienta tak roste i pravděpodobnost výskytu těchto nemocí, takže věk je určitě metrikou, se kterou je třeba počítat.

Oko je jediné místo v těle, kde lze vidět bez „řezání“ cévy, nervy, krev a další orgány. Proto je předpoklad, že nemoci, které tyto orgány viditelně postihují, je možné na oční sítnici zaznamenat. Máme proto v úmyslu a plánu se věnovat dalším nemocem. Rádi bychom třeba včas odhalovali počínající neurodegenerativní choroby, jako je například Alzheimerova choroba.

Dá se odhadnout, kolik času díky vaší technologii lékaři ušetří?

Oftalmologovi to primárně ušetří čas při analýze. Cílem ale je, aby pacienti s cukrovkou s rizikem poškození zraku byli zachyceni včas u diabetologů či internistů (v budoucnu i u svých praktických lékařů) a odesláni ke kontrole či zákroku k oftalmologovi a nerizikoví pacienti nikoliv. Tím se odstraní zahlcení oftalmologů a zkrátí se čekací doba ze současných cca šesti měsíců. Ti se pak budou moci plně věnovat léčbě. Zároveň klesne riziko oslepnutí pacienta, který by se do ordinace oftalmologa nedostal včas.

Je teoreticky možné, aby si v budoucnosti s vaší technologií dělali lidé analýzu oka sami (například pomocí aplikace v mobilu)? Nebo je naopak potřeba, aby tento proces zůstal pevně v rukou lékařů?

Primárně chceme, aby byla analýza oční sítnice standardním vyšetřením stejně jako odběr krve, změření tlaku či EKG. To znamená rozšíření této možnosti do ordinací lékařů. Technicky nevidím problém mít možnost si nechat vyfotit sítnici v optice či lékárně. Aby si ovšem člověk mohl sítnici vyfotit sám, což je focení prostoru ve tmě skrz klíčovou dírku, je nutná technika, jejíž náklady asi nebudou dávat smysl v kontextu možnosti si vyfotit jednou za půl roku sítnici. Pokud by ovšem člověk dostal svůj již existující snímek například mailem nebo do své medicínské aplikace, pak již opět technicky nic nebrání, aby si nechal analýzu provést. Z hlediska legislativy je to pak jiná diskuse.

Na jaké zákazníky a trhy se v současnosti orientujete? Plánujete taky expandovat? Pokud ano, kam?

Zajímají nás rozvinuté trhy. Jedná se tedy o země, kde je diabetiků zhruba 10 % populace. Bavíme se zde o Evropě, Severní i Jižní Americe, Japonsku, Austrálii a dalších zemích, které uznávají zdravotnickou certifikaci MDR či FDA (evropská a americká certifikace, pozn. red.). Z hlediska geografického nemáme limity.

Zdravotnictví je silně regulovaný obor. Jak těžké je prosadit v něm nové technologie? Jsou lékaři otevření vašemu řešení?

Lékaři jsou velmi vstřícní, drtivá většina chápe, že nové technologie je nijak neohrožují, ale naopak jim mají a budou výrazně pomáhat. Větší bariérou je, jak jste zmínil v otázce, silná regulace zdravotnictví, která se v EU ještě zpřísnila s přechodem z MDD na MDR (nová legislativa EU platná od května 2021, pozn. red.), tedy nový systém certifikace zdravotnických prostředků. To zvýšilo bariéru pro vstup nových zdravotnických prostředků.

Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) vybralo vaši firmu do TOP 10 ve vašem kraji. Co podle vás stojí za tímto úspěchem? Jak se vám ve zdejším kraji podniká?

V MSIC jsou zkušení a inteligentní lidé a zjevně vidí v našem nástroji tak obrovský potenciál, jaký v něm vidíme my. Také chápou, že jsme teprve na začátku naší cesty a potenciál máme obrovský i díky tomu, že náš tým má již v životě něco za sebou, tudíž vize nejsou jen vzdušné zámky.

Moravskoslezský kraj je skvělé místo pro život a kde se dobře žije, tam se i dobře podniká. V Ostravě máme české superpočítačové centrum, se kterým úzce spolupracujeme. To je benefit, na který jen těžko jinde dosáhnete. Navíc máme podporu od MSIC i krajského úřadu, skvělou spolupráci s oční klinikou Fakultní nemocnice i Lékařskou fakultou. Hodně nám pomohla i Technologická agentura ČR.