Dolar po krátkém dopoledním zpevnění opět oslabuje vůči euru i v dolarovém indexu. Obrat eura proti dolaru pomáhá měnám regionu. Koruna umazává předchozí ztráty směrem k 27,30 za euro.

Dobře míněná vládní opatření, která skončila fiaskem

Nedá se popírat, že neviditelná ruka trhu občas nedospěje ke společensky žádoucím výsledkům. Naštěstí tu existuje stát, který má za úkol ona pověstná tržní selhání napravovat. Jenže i mistr regulátor se někdy utne. Která vládní opatření se příliš nepovedla?

  1. Kobry v Indii

Za dob britské nadvlády nad Indií se koloniálním úřadům nelíbilo velké množství jedovatých kober v hlavním městě, proto Britové vyhlásili program odměn za každou mrtvou kobru. Ze začátku to vypadalo jako úspěšné opatření – zdálo se, že jedovatých hadů ve městě ubývá. Jenže co by lidé neudělali pro peníze. Místo toho, aby chytali kobry po ulicích, začali je chovat, aby pak za ně pohodlně inkasovali odměnu. Úřady však tuto hanebnou strategii brzy prokoukly a program odměn zastavily. Lidé tak všechny kobry vypustili do ulic Dillí.

  1. Krysy ve Vietnamu

Tragikomický příběh s jedovatými hady dal jméno tzv. kobra efektu, kterým se dnes označují hospodářsko-politické opatření, jež navzdory svému dobře míněnému záměru původní situaci ještě zhorší. Dalším příkladem kobřího efektu je podobná reakce francouzské koloniální vlády ve Vietnamu na problém s přemnoženými krysami. Hanoiské koloniální úřady začaly vyplácet odměnu za každou zabitou krysu, přičemž jako důkaz měl sloužit donesený krysí ocas. Výsledkem bylo, že po Hanoi běhalo nikoli méně krys, ale stále více krys s useknutým ocasem.

  1. Mexický boj proti znečištění ovzduší

V roce 1989 rozpoutala mexická vláda rozhodla boj proti znečišťování ovzduší, a to programem Hoy no circula („Dnes nepojedeš“), který měl omezit automobilový provoz ve městech. Systém byl organizovaný podle SPZ – podle posledních čísel se určilo, kdo který den nesmí jezdit. Provoz se snížil mezi pátou hodinou ranní a destátou večerní, kdy omezení platilo, jenže ve zbylých hodinách, kdy neplatilo, se provoz naopak rapidně zvýšil. Mnoho Mexičanů navíc nechtělo jezdit autobusem natolik, že si na své „zakázané dny“ pořídilo další, levné a nekvalitní auto s ještě horším vlivem na ovzduší.

  1. Na kolo jen s helmou

Lokální vládě australského státu Victoria se nelíbil vysoký počet poranění hlavy, který lidé utrpěli při nehodách na jízdních kolech, a proto v roce 1990 na všechny cyklisty uvalila povinnost nosit přilbu. Počet poranění hlavy cyklistů se sice snížil, jenže z velké části proto, že se značně snížil počet cyklistů.

 

  1. Divoká prasata v USA

Na chlup stejnou chybu jako francouzská koloniální vláda s krysami udělala i lokální vláda ve Fort Benning v USA, kde byl pro změnu problém s přemnoženými divokými prasaty. Vyhlášení odměny za prasečí ocas vedlo k tomu, že lovci prasata vykrmovali, aby se množila ještě více a oni tak mohli získat víc prasečích ocasů.

  1. Daň z oken

Až do poloviny 19. století se v Anglii vybírala daň z oken, přičemž platilo čím víc oken, tím vyšší platba. Daň měla cílit hlavně na bohaté, jelikož se mělo za to, že ti mají nejvíce oken. Výsledkem bylo, že lidé začali okna zazdívat a nové domy se stavěly s co nejmenším počtem oken.

  1. Evropské kvóty pro rybáře

Na začátku 20. století zavedla Evropská unie v rámci společné rybolovné politiky množstevní kvóty na úlovky ryb. Za nadměrný rybolov měly být účtovány vysoké pokuty. Jenže těžko kontrolovat celý oceán – kontrola musí stát na břehu. Pokud tak loď zachytila moc ryb, rybáři s celým úlovkem přirozeně nedoplují ke břehu, ale zakázanou část vyhodí zpět do oceánu – v některých oblastech se jednalo klidně o dvě třetiny úlovku. Bohužel pro „zachráněné“ ryby, většina z nich tento proces nepřežije.

  1. Daň z ovocných stromů

Podobně jako daň z oken působila daň z ovocných stromů, kterou ve 40. letech 20. století zavedl Sovětský svaz. V reakci na tuto restrikci začali zemědělci ovocné stromy ve velkém kácet, což následně způsobilo masivní nedostatek ovoce.

  1. Gun Buyback Programs

Programy odkupu zbraní, jejichž účelem je snížit počet zbraní v rukou civilistů, byly praktikovány v několika zemích. Motivaci využívat jej však mají hlavně ne-pachatelé, kteří si za získané peníze od vlády chtějí koupit novou a lepší zbraň (1).

  1. Traumatizované děti v Québec

Mezi 40. a 60. léty 20. století dostávala kanadská provincie Québec od federální vlády dotace na stavbu léčebných zařízení a sirotčinců. Příspěvky činily 1,25 dolarů denně za sirotka a 2,75 dolarů denně na psychicky nemocného. Katolická církev Québec v těchto letech diagnostikovala duševní onemocnění jakožto následek traumatizujícího zážitku u 80 % osiřelých dětí a fyzické, psychické či sexuální zneužívání u 50 %.

 

Newsletter