Dohoda o reformě vztahů Británie se zbytkem Evropské unie je na světě. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky to je kompromis, který pomůže udržet Londýn v unii. Předseda Evropské rady Donald Tusk potvrdil, že návrh dohody má jednomyslnou podporu. Britský premiér David Cameron bude nyní prosazovat setrvání Británie v EU. Chce nové nastavení vztahů s EU dojednat před tím, než vyhlásí referendum o setrvání své země v unii.
„Máme dohodu! Je to slušný kompromis, který, jak doufám, pomůže udržet Británii v EU,“ uvedl Sobotka. Visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) podle premiéra k dosažení dohody hodně pomohla. „Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů,“ dodal Sobotka.
Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů. #EUCO
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 19. Únor 2016
Deklarovaným cílem britského premiéra je efektivnější, akceschopnější a byrokracií méně zatížená EU, v níž nemají všechny země povinnost dále a hlouběji se integrovat shodným způsobem.
Tři údery pro britskou ekonomiku, pokud přijde Brexit
První kolo jednání ve čtvrtek večer a následné několikanásobné bilaterální schůzky ukázaly čtyři základní neshody nad první verzí dohody, kterou připravil šéf sumitů Tusk a jeho tým. Nyní se zdá, že návrh obsahuje řešení všech dosud sporných bodů, a je tedy na účastnících summitu, zda ho potvrdí. Cameron už na sobotu přesunul jednání své vlády původně plánované na dnešek. Zasedání kabinetu je krokem k vyhlášení referenda o setrvání Británie v unii ještě do letošního léta.
Kruliš @AMO_cz: Hra s indexačním ohněm. Co vše vyvolá jablko sváru mezi Cameronem a Tuskem? https://t.co/ckWtWEfGEz pic.twitter.com/Tef4tspCeS
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. Únor 2016
Sobotka, který během summitu vyjednával jménem zemí takzvané visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), odmítal britskou snahu o co největší omezení některých sociálních dávek vyplácených Británií zaměstnancům z jiných zemí EU. Například zaměstnaneckých benefitů či přídavků na děti vyplácených lidem z jiného státu osmadvacítky, jejichž děti ovšem žijí v jejich původní zemi.
Omezení zaměstnaneckých výhod má nakonec vyřešit „záchranná brzda“, která v případě zátěže systému umožní Britům omezit jejich vyplácení nově příchozím na pracovní trh nejvýše na čtyři roky. Dlouhá diskuse se od dnešního rána vedla o době, po kterou bude moci tato brzda platit. Cameron žádal 13 let, výsledný kompromis podle diplomatů počítá se sedmi lety.
Spor o příspěvky na děti, kdy Cameron trval na indexaci jejich výše podle životní úrovně v zemi původu pro všechny, zatímco státy V4 chtěly indexaci jen pro nově příchozí na pracovní trh, byl nakonec vyřešen zavedením přechodného období, uvádí diplomatické zdroje. Do roku 2020 bude pravidlo – poté co bude podle unijních zásad přijato – platit jen pro děti, jejichž rodiče na pracovní trh v jiné zemi EU nově vstoupí. Od roku 2020 už se bude indexace týkat všech těchto případů.
Skotské palírny chtějí udržet Británii v EU
Dalším bodem, u kterého byl Londýn ve sporu s Francií, byly spory o míře, ve které může Británie jako země mimo eurozónu zasahovat do jejího řízení. Paříž odmítala „právo veta“ pro Londýn a jeho finanční centrum. Výsledná dohoda podle diplomatických zdrojů umožňuje každému státu, aby spornou otázku dostal na program summitu EU, tedy, aby se jí zabývali vrcholní představitelé všech členských zemí unie. Podmínkou je, aby takový postup „zbytečně neohrožoval“ rozhodování eurozóny.
Vyřešen je podle všeho také spor o interpretaci formulace o „stále těsnější unie“ ze základních unijních smluv.
