Řecká vláda nejen že stojí před nekonečným vyjednáváním se zahraničními věřiteli, přibyla jí navíc další starost v podobě rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ohledně snížení nominální hodnoty státních dluhopisů z roku 2012.
Helénské republika se tehdy snažila vypořádat s vážnou finanční krizí. Soukromí věřitelé na počátku onoho roku souhlasili s restrukturalizací řeckého dluhu. V rámci dohody tak přijali snížení nominální hodnoty dluhopisů ve svém držení o 53,5 %. Řada těch, kdo nabídku na výměnu cenných papírů předloženou Řeckem nepřijala, se poté obrátila na německé soudy.
Německá justice pak požádala Soudní dvůr Evropské unie (ECJ) o vyjádření, zda žaloby na náhradu škody, které na Řecko podaly soukromé osoby coby držitelé státních dluhopisů, spadají do kategorie „věci občanské a obchodní“. To je kategorie, která žalující straně umožňuje doručit žalobu přímo na Řecko.
ECJ dnes nakonec konstatoval, že spadají. Verdikt soudu tak sice potvrzuje, že věřitelé mohou požadovat náhradu, ale nikde není výslovně dáno, že by případné náhrady škody měly být poskytnuty. Dá se tak očekávat, už vzhledem k současné řecké situaci, že požadavek německých soukromých věřitelů zůstane prozatím zcela bez odezvy.
