(Doplněno 16:30) Evropská centrální banka ponechala dle očekávání základní sazby v eurozóně beze změny na rekordních minimech. Na ta je seslala před měsícem. Trhy však především vyčkávaly na vyjádření prezidenta ECB Maria Draghiho na následné tiskové konferenci. Na ní Draghi uvedl, že Rada guvernérů byla v rozhodnutí přistoupit k nekonvenčním měnově-politickým opatřením jednotná a zahájila intenzivnější přípravu programu nákupů aktiv.
QE?
Draghi přitom neřekl jednoznačně, zda se intenzivnější přípravy týkají podoby kvantitativního uvolňování (nákupu vládních dluhopisů), jak ho známe v případě Fedu, či nákupů aktivy krytých cenných papírů (ABS). Signály ECB ohledně možnosti kvantitativního uvolňování (QE) trhy bedlivě sledují. Šéf ECB již dříve pronesl, že pokud by se výhled inflace dál snižoval, ECB by o takovém kroku uvažovala. Sazby dle Draghiho zůstanou po delší dobu na stávající úrovni.
ECB před měsícem ve snaze odvrátit deflaci snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum 0,15 procenta. Depozitní sazbu, za niž si banky ukládají u ECB přebytečné peníze, navíc poprvé seslala do záporného pásma na hodnotu -0,10 procenta. Přistoupila i k novým nekonvenčním opatřením na podporu ekonomiky, včetně programu levných půjček pro komerční banky v objemu 400 miliard eur.
LTRO za 1 bilion eur
Draghi dnes představil program levných úvěrů komerčním bankám LTRO o něco detailněji. Dodávky levných úvěrů by mohly dosáhnout objemu 1 bilionu eur. Podle Draghiho jde o „velmi užitečný“ nástroj k postrčení míry inflace zpět k cíli.
Program LTRO proběhne ve dvou úvodních kolech, v září a prosinci letošního roku. Mezi březnem 2015 a červnem 2016 pak ECB chystá šest dodatečných kol. Centrální banka chce v rámci podmínek programu rozlišovat banky – čisté věřitele a banky – čisté dlužníky (rozhodujícím obdobím bude 12 měsíců ke konci dubna 2014). Banky se programu LTRO budou moci zúčastnit v rámci skupiny či individuálně.
ECB chce tímto banky přimět k obnovení úvěrové aktivity. Minulé kolo levných dodávek dlouhodobé likvidity z přelomu let 2011 a 2012 banky z větší části využily k nákupům státních dluhopisů s vyššími výnosy.
ECB mimo jiné oznámila změnu v četnosti setkání. Od ledna 2015 se měnový výbor bude scházet méně častěji a to jednou za šest týdnů, namísto dosavadní frekvence jednou za měsíc. Draghi podotkl, že nelze od ECB čekat zásah každý měsíc, její práce ale ještě není zdaleka u konce.
Euro reagovalo oslabením vůči dolaru blíže k 1,3600. Evropské trhy po Draghiho slovech postupně navyšují zisky na 0,6 až 1,0 %. Na podobné notě zahájila Wall Street a index Dow Jones poprvé v historii překonává hranici 17.000 bodů.
Růst spotřebitelských cen v eurozóně v červnu pouze udržel květnové tempo. Index CPI meziročně vzrostl o 0,5 procenta. Kromě letošního roku byla míra inflace tak nízko naposledy v listopadu 2009. Inflace v eurozóně tak zůstává hluboko pod 2% úrovní, kterou má ECB stanovenou jako cenovou stabilitu. Je nadto pod úrovní jednoho procenta, což Draghi opakovaně označuje za nebezpečné pásmo. Dnes guvernér ECB v podstatě zopakoval, že rizika pro ekonomický vývoj eurozóny jsou nadále na ústupu a ECB očekává pozvolný růst inflace v průběhu roku 2015.
ECB by měla zvážit QE, zůstane-li inflace nízko, radí šéfka MMF
Politika levných peněz ECB tvoří bubliny, QE asi nakonec bude, varuje ZEW
ECB snižuje sazby a využívá další munice. Čeká dlouhodobě nízkou inflaci (+komentář ekonoma)
