Evropská centrální banka na únorovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky představené v prosinci. Rada guvernérů je dle guvernérky Lagardeové znepokojena vysokou inflací. Hlubší analýzu ale představí až v březnu.
ECB má nadále v plánu snižovat objem pandemických nákupů aktiv v rámci programu PEPP až do března, kdy bude ukončen. Opět vychválila jeho flexibilitu, která se stala klíčovým faktorem efektivní transmise měnové politiky v pandemických dobách. Do budoucna tak můžeme počítat s tím, že jakmile opět dojde k narušení tohoto přenosu, centrální banka sáhne po obdobě pandemického programu.
Taková situace ale nenastala, proto bude pandemický program nahrazen programem nákupů aktiv, tzv. APP. S cílem usnadnit přechod na méně akomodativní měnovou politiku ECB už v prosinci rozhodla o navýšení programu nákupů na 40 miliard euro během druhého čtvrtletí. Ve třetím tento objem sníží na 30 miliard a ve čtvrtém na 20 miliard euro. Jeho ukončení zůstává otevřené.
Sazby přitom zůstanou na současných, případně nižších, úrovních. Bude tak do doby, než banka zaznamená trvalejší dosahování 2% inflace výrazně před koncem horizontu výhledu a než usoudí, že dosažený pokrok jádrové inflace je dostatečný, aby odpovídal stabilizaci inflace na úrovni 2 % ve střednědobém horizontu.
ECB je připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby střednědobě zajistila stabilizaci inflace na svém cíli. V této větě oproti prosinci vynechala ve spojení s přizpůsobením dodatek „oběma směry“, což je jediná změna v základním vyjádření. Dle Lagardeové však současná podoba kompletně pokrývá všechny možnosti měnové politiky. Předchozí spojení „oběma směry“ mělo primárně signalizovat změnu tehdejšího stavu.
Ekonomika je dle hodnocení banky čím dál méně ovlivněna pandemií. Evropský trh práce je napjatý, což potvrzuje například nízká míra nezaměstnanosti. Míra participace je zhruba na úrovních před pandemií. Co však stále nevidíme, je růst mezd. Inflace výrazně vzrostla, což je primárně taženo nárůstem energetických nákladů. Tempo růstu cen zůstane minimálně krátkodobě zvýšené, a to déle, než bylo původně očekáváno. V průběhu roku ale dle ECB zpomalí. Nárůst cen je každopádně mnohem širší a potvrzuje, že se inflace postupně přibližuje k nastavenému cíli.
Rada guvernérů je dle Lagardeové jednomyslně znepokojena inflačními čísly za prosinec i leden. Tempo růstu cen centrální banka debatuje nejen na základně posledních dat, ale především vzhledem k potenciálním budoucím dopadům. To vše bude do detailu probráno v rámci březnové prognózy, která rozdělí inflační faktory na krátkodobé a dlouhodobé. Do té doby centrální banka nechce uspěchat žádné rozhodnutí. Platí, že čím déle zůstane inflace zvýšená, tím větší je pravděpodobnost sekundárních inflačních efektů.
Rizika výhledu jsou ve střednědobém rámci vyrovnaná. Pandemická rizika sice oslabila, zesílila však ta geopolitická s vlivem například na ceny energií. Rizika výhledu inflace jsou směrem nahoru. Pokud se ekonomika vrátí rychleji k plnému využití kapacit či mzdy vzrostou rychleji, vzrostou i střednědobé inflační tlaky.
Celkově dnešní zasedání vyznělo ve velmi opatrném duchu především s ohledem na komentáře k inflaci. Euro proti dolaru posílilo zejména díky zmínce o znepokojení Rady guvernérů a hlubší analýze v rámci březnové prognózy. Lagardeová však několikrát upozornila na nutné podmínky k tomu, aby centrální banka upravila nastavení měnové politiky s ohledem na sazby. První je ukončení nákupů aktiv. Samotný úrokový hike je pak podmíněn forward guidance – inflace musí dosáhnout 2 % před koncem prognózovaného horizontu, tempo růstu cen musí být udržitelné a jeho jádrové vyjádření musí být dostatečně silné s ohledem k cíli ve střednědobém horizontu. Dokud nebudou splněny tyto podmínky, sazby nevzrostou.
Jak jsme psali již dnes ráno, pravděpodobnost letošního ukončení nákupů aktiv vzrostla. Splněných podmínek pro zvýšení sazeb by pak mohlo být dosaženo již na začátku příštího roku.
Zdroj: ECB
