Evropské peněžní trhy sázejí na zvýšení sazeb ECB už v letošním roce. V těchto sázkách se promítají zahraniční i domácí faktory. Guvernérka Lagardeová bude dnes nepochybně pod palbou otázek týkajících se především evropské inflace. Trhům s předpokladem přechodného zvýšení evropských cen totiž evidentně dochází trpělivost.
Na začátku letošního týdne eurové peněžní trhy zaceňovaly zvýšení sazeb ECB v letošním roce o 30 bazických bodů. Po lednovém reportu inflace eurozóny se do hry dokonce dostaly predikce navýšení evropských úroků o 10 bodů už v letos v červenci. Výše se obchodují i evropské výnosy. Dvouletý německý se poprvé od roku 2015 dostal nad depozitní sazbu ECB dosahující -0,5 %. Desetiletý instrument pak opět překonal nulu a vyšplhal se na nejvyšší hodnoty od dubna 2019.
Již dříve jsme upozornili, že za vyššími evropskými sazbami stojí mimo jiné i efekt přelití spojený se zaceňováním navýšení sazeb Fedu. Včerejší pohyby však přidaly celému vývoji mnohem víc „šťávy“, se kterou se bude muset poprat především ECB.
Například predikce zvýšení sazeb už v červenci je v rozporu s aktuální forward guidance, která ve třetím čtvrtletí pracuje s ukončeným programem pandemických nákupů (PEPP), avšak se stále běžícím programem nákupů aktiv (APP) v měsíčním objemu 30 miliard euro. Pokud by měly trhy pravdu, ECB by musela ukončit veškeré nákupy už v červnu. O to větší tlak na guvernérku Lagardeovou čekáme. Jestliže by se proti těmto odhadům nevymezila, z pohledu trhů by šlo de facto o jejich potvrzení.
Únorové zasedání ECB by mělo být z hlediska měnověpolitických opatření klidné. Hlavní změny ve formě výhledu rekalibrace nákupů aktiv banka představila už v prosinci. Mnohem větší důraz bude kladen na srovnání reality s prosincovou prognózou. Lednová čísla o harmonizované inflaci eurozóny totiž ukázala historicky nejvyšší odchylku od výhledu centrální banky, jak upozornil makro stratég společnosti Pictet Frederik Ducrozet.
Lednová inflace meziročně vzrostla na 5,1 % oproti prosincovým 5 % a predikci 4,4 %. Hlavním tahounem růstu byly ceny energií meziročně rostoucí o více než 28 %. Jádrová inflace meziročně zpomalila růst z 2,6 % na 2,3 %. Trh očekával ještě nižší číslo, a to 1,9 %.
Na zveřejněných datech se podepsaly i technikálie, jako je změna jednotlivých vah inflačního koše, například s důrazem na vyšší podíl cen energií dle spotřeby evropských domácností v předchozím roce. Predikce byly rovněž postaveny na odeznění efektu srovnávací základy, zejména s ohledem na Německo a opětovné zvýšení daně z přidané hodnoty. I přesto jsme se dočkali nad očekávání vyššího čísla.
Z pohledu ECB může být pomyslnou útěchou faktor cen energií. Zde banka stále čeká jejich postupné snižování během letošního roku, navíc s – minimálně krátkodobě – obtížně predikovatelnými dopady na konečné spotřebitelské ceny. U jádrové inflace nám naopak stále chybí potvrzení silnějšího vývoje mezd, u nichž však pro letošek pracujeme s možným pozitivním překvapením. Jak nedávno uvedl hlavní ekonom ECB Philip Lane, pro udržitelné dosažení inflace na cíli by bylo potřeba dosáhnout 3% růstu mezd při 1% růstu produktivity. Pro srovnání, index vyjednaných mzdových sazeb dosáhl dle dat ECB ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročního růstu 1,36 %.
Očekáváme, že ECB v březnu představí aktualizovanou prognózu zahrnující nejen nad očekávání vyšší růst evropské ekonomiky, ale především vyšší výhled inflace, od níž se bude vyvíjet další nastavení měnové politiky. K tomuto se však Lagardeová dnes ještě nevyjádří. Předpokládáme, že ve zbytku roku zůstane evropské inflační prostředí stále silné, navíc i s evidentními sekundárními efekty, včetně růstu mezd.
To by ve výsledku mohlo zvýšit tlak na další upravení úrovně akomodace evropské měnové politiky, zejména s ohledem na nákupy aktiv. V takovém případě bychom se mohli dočkat ukončení nákupů na konci letošního roku (s příslibem znovuzavedení, bude-li potřeba) a následné zvýšení sazeb již v průběhu první poloviny příštího roku. Nemuselo by přitom jít o „opatrnou“ úpravu po 10 bazických bodech, ale o razantnější 25bodový krok posouvající úroky pryč z aktuálního záporu. Tomuto scénáři by měl každopádně předcházet výhled naznačující inflaci na úrovni 2 % zhruba od poloviny prognózovaného období s následným trvalým udržením se kolem této hodnoty.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1292 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 96,12 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1236 do 1,1358 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,22 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,45 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,15 až 24,36 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,34 do 21,57 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj info: RoklenFx, ECB, Fed, ČNB, COT, TradingView, Statistický úřad USA, Ifo institut , ČSÚ, Bloomberg, Reuters
