Další díl nepravidelné rubriky, kde rozebíráme ekonomické komentáře s cílem ukázat, že výroky expertů občas odporují ekonomickým a logickým zákonitostem nebo jsou informačně prázdné. Tentokrát jsme se zaměřili na téma interpretace predikce ekonomického růstu české ekonomiky.
Na konci července se v mediích objevilo několik nových komentářů od ekonomických analytiků. Nejvíce nás zaujal komentář Štěpána Křečka, který vyšel na serveru Parlamentní listy.
„Statistici museli upravit predikci růstu naší ekonomiky. V roce 2017 je nově odhadován růst o 3,1 % HDP, což v praxi bude znamenat dodatečných 30 miliard korun pro českou ekonomiku.
Odhad se zlepšil i pro rok 2018, kdy by ekonomika měla růst o 2,9 % HDP. Příznivý vývoj je způsoben rostoucí důvěrou v tuzemskou ekonomiku. Lidé si zpříjemňují život vyšší spotřebou, zahraniční obchod láme rekordy díky rostoucí poptávce po automobilech a zvyšují se i investice, což je pozitivní pro budoucí vývoj.
Naopak nezaměstnanost klesá a brzy začne atakovat hranici 3 %. To fakticky znamená, že pracovat bude moci každý, kdo o to projeví zájem a ekonomika dosáhne stavu plné zaměstnanosti. Takovýto vývoj je příznivý pro celou ekonomiku, a zvláště pak pro zaměstnance, kteří si budou moci říci o navýšení mezd. Oproti tomu zaměstnavatelé budou mít problémy se sháněním kvalitních zaměstnanců a vzrostou jim mzdové náklady.“
Začneme od začátku. Hned první věta: „Statistici museli upravit predikci růstu naší ekonomiky.“ To nezní tak nesmyslně, chtělo by se říct. Problém je v tom, že není moc jasné, o kom se bavíme. Statistici se většinou označují představitelé ČSÚ, ten ale žádné predikce o ekonomickém růstu nedělá. Kdo tedy vlastně mění predikce?
Druhá věta nabízí další zajímavý úkaz: „…odhadován růst o 3,1 % HDP,….“ Počkat, co? To nějak vůbec nedává smysl, že. Používá Křeček HDP jako jednotku růstu? Pravděpodobně měl na mysli, že HDP poroste o 3,1 procenta. Stejná nepřesnost se v textu objevila hned dvakrát. Tohle však není o znalosti ekonomie.
Druhá věta v druhém odstavci a přestřelka nepřesností pokračuje. „Příznivý vývoj je způsoben rostoucí důvěrou v tuzemskou ekonomiku.“ To zní skoro, že to dává smysl, že? A co když řeknu, že rostoucí důvěra v tuzemskou ekonomiku je způsobena příznivým ekonomickým vývojem. Že to také dává smysl a zároveň říká přesný opak? Přesně tak! Co z toho je správně? Pravděpodobně částečně oboje. Rozlišit kauzální vztahy v ekonomii je jedna z nejtěžších otázek. A pokud jde o efekt očekávání (důvěry) a formulaci očekávání (důvěry), je to prakticky nemožné. Tedy pozor na unáhlené komentáře expertů o tom, co je čím způsobeno. Tohle je však již poměrně pokročilá úroveň chápání ekonomie.
Prvně dojdeme k faktické nepřesnosti: „…zahraniční obchod láme rekordy díky rostoucí poptávce po automobilech…“ Ač není zcela jasné, co to přesně znamená, například pohled na data z ČSÚ na bilanci zahraničního obchodu o tom moc nesvědčí. Poslední zveřejněná data o bilanci zahraničního obchodu dosahují pouze 71, respektive 59 procent dubnové bilance z roku 2016 (viz graf níže). To mi osobně nezní jako lámání rekordů. Možné vysvětlení je, že zahraniční obchod znamená pouze vývoz (v národním pojetí), pak ano, květnová statistika ukazuje přes 309 000 mil. Kč, což je druhý nejvyšší zápis v historii.
Konečně poslední odstavec. „Takový vývoj je příznivý pro celou ekonomiku,… zaměstnavatelé budou mít problémy…“ Takže co? Je to pozitivní vývoj pro celou ekonomiku, nebo vlastně ne?
Ani nemám odvahu komentovat těch dodatečných 30 miliard korun pro českou ekonomiku. Především protože netuším, co by to mělo znamenat nebo kde se ty peníze objeví.