Ekonomika Spojených států rostla ve druhém čtvrtletí nejrychleji za dva a půl roku. Hrubý domácí produkt podle zpřesněných dat ministerstva obchodu rostl tempem 4,6 procenta ročně, místo dosud uváděných 4,2 procenta. K revizi přispěly hlavně vyšší firemní výdaje a masivní růst vývozu.
Příznivý vývoj nejsilnější ekonomiky světa zřejmě zesílí volání, aby americká centrální banka započala poměrně rychle se zpřísňováním své měnové politiky. V říjnu centrální banka pravděpodobně ukončí svůj nekonvenční program poskytování likvidity ekonomickému systému, známý jako kvantitativní uvolňování.
Její představitelé ale zároveň upozorňují, že se by se neradi dopustili omylu v podobě příliš rychlého utahování šroubů měnové politiky. Budou se nyní chtít přesvědčit o tom, že solidní čísla za ekonomický růst nebyla krátkodobým výkyvem. To je sice nepravděpodobné, ale připomeňme, že ještě v prvním čtvrtletí americký hrubý domácí produkt klesl, byť z velké části kvůli neobvykle chladné zimě, která narušila výrobu v závodech a přiměla spotřebitele raději zůstat doma než utrácet v obchodních centrech.
Klíčovým zdůvodněním, proč sazby ještě nezvyšovat, navzdory příznivému vývoji HDP, bude nyní představitelům americké centrální banky také situace na pracovním trhu. I když i celková míra nezaměstnanosti vykazuje příznivý vývoj, struktura zaměstnanosti má podle nich k optimu stále daleko. Upozorňují například na velký počet částečných úvazků, které nejsou dobrovolným rozhodnutím příslušného pracovníka, nýbrž nutností vyvolanou okolnostmi, tj. tím, že nabídka plných úvazků je stále ještě nebývale omezená.
Otázkou však zůstává, zda má centrální banka takovýmto způsobem „mikroregulovat“ trh práce a zda to vůbec odpovídá jejímu mandátu.
Sečteno, podtrženo, navzdory dobrým číslům za ekonomický růst nelze vyloučit, že centrální banka USA začne se zvyšováním úrokových sazeb teprve až ve druhé polovině roku 2015, nebo dokonce v roce 2016.
