(Aktualizováno 9:58) Výsledek polských prezidentských voleb může přinést zásadní otřes pro jednu z ekonomicky nejúspěšnějších vlád v Evropě, jak je polská vláda hodnocena. Propad lze očekávat také na polské měně zlotém a odliv na části v Polsku investovaných aktiv. Proč?
Poláci si v nedělním druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavou státu kandidáta konzervativní euroskeptické opozice Andrzeje Dudu. Dosavadní polský prezident Bronislaw Komorowski uznal svou porážku.
Duda si dokázal odnést od polských voličů 52 procent jejich hlasů, dosavadní prezident Komorowski 48 procent. Takto viditelné vítězství Dudy je nečekané. Těsně zvítězil už v prvním kole, což analytici považovali za výrazné překvapení. Předvolební průzkumy před rozhodujícím hlasováním napovídaly, že výsledky budou velmi těsné.
„Demokracie spočívá v tom, že výsledky voleb jsou nejen uznávány, ale také respektovány,“ prohlásil Komorowski. „Respektuji vaši volbu. Přeji si, aby byl můj vyzyvatel úspěšným prezidentem,“ dodal Komorowski, kterého podporovala vládní středopravá Občanská platforma premiérky Ewy Kopaczové.
„Růst, ze kterého nic nemáme“
Duda ve své předvolební rétorice vyslyšel rozladění Poláků na tím, že polská ekonomika svým růstem výrazně vyčnívá nad Evropskou unií, lidé z toho mnoho nemají. „Hospodářský růst? Průměrný občan to sotva pocítí,“ citovala například agentura Reuters 53letého železničáře Zbigniewa Pelu, který hlasoval pro Dudu a vybrala jeden typický hlas pro úspěšného prezidentského vyzyvatele.
Pro Dudovu stranu Právo a spravedlnost jde o první významné volební vítězství za posledních téměř deset let. „My můžeme Polsko změnit,“ prohlásil Duda a slíbil, že „bude otevřeným prezidentem usilujícím o jednotu“. Připustil, že překonání problémů země si vyžádá mnoho obtížné práce.
Noc dlouhých nožů?
Investoři do polské měny, akcií a dalších aktiv budou pozorně sledovat zejména slova nového prezidenta ohledně jeho spolupráce s vládou. Prezidentské volby jsou považovány právě za test nálady před podzimními parlamentními volbami. Dnešní vítězství Dudy může jeho straně na podzim otevřít cestu k úspěchu a do vlády. Ministr zahraničí otevřeně hovoří o varování pro vládu.
„Můžeme se dočkat noci dlouhých nožů. Změny lze očekávat ve straně, ale i ve vládě,“ uvedl pro Bloomberg polský politický analytik a komentátor Bartomomiej Biskup.
Oslabení polského zlotého, odliv investic?
„Můžeme se dočkat oslabení polského zlotého a dalších polských aktiv. Investoři budou bedlivě hlídat Dudovy sliby a komentáře ohledně vlády,“ uvádí například ekonom polské PKO Bank Polski, Piotr Bujak. „Výsledek voleb je prudkým nárůstem rizik pro politickou situaci u hospodářskou politiku před klíčovými podzimními parlamentními volbami. Může růst tlak na bankovní sektor,“ uvedli ekonomové polské banky Bank BGZ BNP Paribas, Michal Dybula a Marcin Kujawski.
Před víkendovými volbami se zlotý vyvíjel nejhůře mezi 24 měnami emerging markets. Od prvního kola voleb 10. května zlotý oslabil o 1,5 procenta proti euru. Dnes ztrácí další půlprocento až do blízkosti 4,13 zlotého za euro a obchoduje na dvouměsíčním dně.
Profil: Kdo je Andrzej Duda (43)
Právník a od loňského léta europoslanec za polskou konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS).
Členem PiS je od roku 2011. Už předtím straně radil jako právní expert a od počátku roku 2008 byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul při leteckém neštěstí u ruského Smolenska v dubnu 2010. Od podzimu 2013 do počátku loňského roku byl Duda tiskovým mluvčím PiS.
Nominace Dudy do prezidentských voleb loni v prosinci byla poměrně překvapivá, neboť nepatřil mezi příliš známé osobnosti. Část politických komentátorů z toho usuzovala, že šéf PiS Jaroslaw Kaczyński nevěřil v porážku Komorowského v prezidentských volbách.
V minulosti Duda patřil ke stoupencům teorie, že zřícení polského vládního letadla u Smolenska předcházel výbuch na palubě stroje, a že tedy nešlo o nehodu ale o atentát. V předvolební kampani se ale tématu „Smolensk“ snažil vyhýbat, zřejmě aby neodradil liberálnější voliče, kteří této spiklenecké teorii nevěří. Ze stejného důvodu zdůrazňoval, že jako prezident by jednal nezávisle a nebyl by pouhou loutkou šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského.
V kampani se soustředil hlavně na kritiku současného pravicového kabinetu, zejména na vládou prosazené zvýšení důchodového věku na 67 let. Vyslovoval se také proti přijetí eura a pro trvalou přítomnost amerických vojáků na polském území.
Narodil se 16. května 1972 v Krakově, kde později vystudoval právo na Jagellonské univerzitě. Na škole posléze působil jako pedagogicko-vědecký pracovník.
Původně se angažoval v liberální Unii svobody. Po volbách v 2005 však začal spolupracovat s poslaneckým klubem PiS jako právní expert. To mu o rok později pomohlo získat post náměstka státního tajemníka na ministerstvu spravedlnosti, a pak i místo ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce (členem byl v letech 2007 až 2011).
Počátkem roku 2008 získal funkci náměstka státního tajemníka v kanceláři prezidenta Lecha Kaczyńského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010.
V roce 2010 neúspěšně kandidoval na primátora Krakova, ale získal pouze křeslo v městském zastupitelstvu.
V roce 2011 vstoupil do PiS a ještě týž rok byl za tuto stranu zvolen do Sejmu (dolní komory polského parlamentu). Mandátu se vzdal v souvislosti s loňským zvolením poslancem Evropského parlamentu.
Je ženatý; s manželkou Agatou, která je středoškolskou učitelkou němčiny, má dceru Kingu.
