Dolar proti euru rozšiřuje zisky a posouvá se pod hranici 1,1600 EURUSD. Silný dolar potápí procyklické měny a měny regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Eurozóna se pře o pomoc Řecku, tamní ekonomika roste

Před páteční bruselskou schůzkou ministrů financí eurozóny nadále panují nejasnosti nad zajištěním krátkodobých finančních potřeb zadluženého Řecka. Ve hře je i možnost další překlenovací půjčky ze staršího celounijního Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM), uvedla dnes podle agentury APA mluvčí Evropské komise. Za peníze z EFSM ručí všechny členské země, tedy i Česká republika. Podle dnešních zpráv řecká ekonomika ve druhé čtvrtině roku překvapivě rostla.

Atény musí získat peníze do nadcházejícího čtvrtka, aby mohly Evropské centrální bance (ECB) uhradit splátku 3,2 miliardy eur (86,5 miliardy korun). Pokud by byl EFSM v této věci využit, bylo by to již podruhé od předběžné dohody o novém záchranném programu. V červenci získaly Atény z EFSM krátkodobý překlenovací úvěr 7,16 miliardy eur (193,5 miliardy korun).

Euroskupina, tedy ministři zemí sdílejících euro, bude v pátek jednat o podobě třetího záchranného balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který je nástrojem pouze eurozóny. O přípravě nechtěla mluvčí Evropské komise podle APA sdělit žádné podrobnosti, odkázala pouze na závěry červencového summitu, který počítá s půjčkou 82 až 86 miliard eur.

Tajemník německého ministerstva financí Jens Spahn v dnešním rozhovoru se stanicí Deutschlandfunk prohlásil, že Řecko učinilo ve vyjednávání s evropskými institucemi o záchranném balíku značný pokrok, stále je ale potřeba vyjasnit několik bodů. Jako příklad zmínil především privatizační fond, který by měl postupně vygenerovat 50 miliard eur na umoření řeckého dluhu a rekapitalizaci bank.

„Německo není jedinou zemí, která v tuto chvíli klade otázky,“ řekl Spahn. Ujasnit některé záležitosti chce třeba Francie. Německo také chce, aby se do záchrany Řecka zapojil Mezinárodní měnový fond, který se prozatím na pomoc nechce podílet. MMF navíc vyzývá k odpuštění části řeckých dluhů, s čímž ale Berlín nesouhlasí.

Řecká ekonomika překvapivě roste

Řecká ekonomika se ve druhém čtvrtletí překvapivě vrátila k růstu. Tamní statistický úřad dnes oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,8 procenta. V prvním kvartálu HDP podle zpřesněných údajů stagnoval, namísto původně ohlášeného poklesu o 0,2 procenta.

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že řecká ekonomika vykáže za druhé čtvrtletí pokles o 0,8 procenta. Meziroční tempo hospodářského růstu ve druhém čtvrtletí zrychlilo na 1,4 procenta z 0,5 procenta v prvních třech měsících roku.

Evropská komise v červenci odhadla, že hrubý domácí produkt Řecka v letošním roce klesne o dvě až čtyři procenta. Ještě v květnu přitom očekávala růst o 0,5 procenta a před půl rokem dokonce počítala se zvýšením HDP až o 2,9 procenta. V loňském roce řecká ekonomika stoupla o 0,7 procenta.

Některá odvětví řecké ekonomiky, včetně klíčového turistického průmyslu, podle analytiků ve druhém čtvrtletí ukázala schopnost čelit nejistotě pramenící z vleklých jednání Řecka s věřiteli.

„Některé indikátory ekonomické aktivity prokázaly ve druhém čtvrtletí mimořádnou odolnost,“ řekl ekonom Nikos Magginas ze společnosti National Bank of Greece. „To vysvětluje překvapivý údaj o HDP za druhé čtvrtletí,“ dodal. Výkon ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle něj naznačuje, že celoroční hospodářský pokles by mohl činit méně než dvě procenta.

 

Příznivé údaje dnes přišly také z řeckého ministerstva financí. Přebytek takzvaného primárního rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu, v prvních sedmi měsících tohoto roku dosáhl 3,53 miliardy eur (95 miliard Kč). Vláda přitom počítala s přebytkem jen 2,98 miliardy eur.

Za příznivým vývojem primárního přebytku stál podle agentury Reuters především prudký pokles veřejných výdajů, které byly o 4,4 miliardy eur nižší, než vláda předpokládala. Daňové příjmy však za vládním cílem zaostaly o 4,1 miliardy eur.

Řecký parlament se nyní připravuje na hlasování o novém záchranném programu v objemu 85 miliard eur (2,3 bilionu Kč), který věřitelé podmínili dalšími reformami a úspornými opatřeními. Základní scénář tohoto programu počítá v letošním roce s poklesem řecké ekonomiky o 2,1 až 2,3 procenta.

Newsletter