Západní země se musí probudit do nové reality vztahů s Ruskem. V rozhovoru se zpravodajem ČTK to uvedl Igor Suťjagin, odborník na ruskou a bezpečnostní problematiku londýnského střediska RUSI. Ruské chování z posledních let podle něj není jen krátkodobým vychýlením kurzu, ale naopak návratem k tradiční ruské imperiální politice.
„Je třeba se probrat a pochopit, že pokud chce Evropa bránit své hodnoty a principy, tak to skutečně musí začít dělat, a ne jen o tom mluvit,“ myslí si Suťjagin. Větší roli při řešení vztahů s Ruskem by nyní očekával od Evropské unie, protože Severoatlantická aliance jako vojenský blok může jen složitě reagovat na nevojenské ohrožení. Vojenské prvky totiž podle něj v nynějším ruském chování hrají, přes viditelnou ukrajinskou krizi, jen podřízenou a doplňkovou roli.
Původním vzděláním fyzik a historik Suťjagin strávil v ruském vězení 11 let poté, co byl v roce 1999 obviněn ze špionáže. Celou dobu trval na své nevině a upozorňoval, že podklady pro zprávy, které za honorář zpracovával pro britskou firmu Alternative Futures, získával jen z otevřených zdrojů.
Na jeho obhajobu marně vystupovali ruští vědci i mezinárodní organizace. Nakonec byl v roce 2010 vyměněn na Západ v rámci největší výměny špionů mezi USA a Ruskem od konce studené války. Desítka odhalených ruských „spících“ agentů se tehdy vrátila domů výměnou za čtveřici Rusů, kteří s výjimkou Suťjagina nejspíš skutečně pro západní rozvědky v Rusku pracovali.
Nová studená válka? USA chtějí v Evropě rakety kvůli Rusku
Podle Suťjagina nyní prezident Vladimir Putin realizuje „sen pracovníků KGB, když se snaží spojit pro ně to nejlepší z obou světů: sovětskou míru kontroly a kapitalistickou životní úroveň“. Proto prý není možné hovořit o nové „sovětizaci“ Ruska, ale v zahraniční politice právě spíše o návratu k tradičnímu imperiálnímu vnímání světa.
A když má najít příklad z minulosti, nabídne Suťjagin pro nynější ruskou situaci přirovnání k Německu před první světovou válkou s jeho snahou vyrovnat se ostatním impériím v míře vlivu a počtu kolonií. Ale také Německu v meziválečném období, kdy se mnoho lidí z Výmarské republiky cítilo velmi poníženě.
Situace uvnitř Ruska se nyní podle něj zhoršuje. Zatímco v 90. letech minulého století se ruské bezpečnostní složky snažily operovat v rámci zákonných postupů, nyní se z těchto omezení vymkly, míní Suťjagin. „Padlo jakékoliv předstírání. Výsledkem jsou absurdní obvinění, nesmyslné soudní procedury, nesmyslné rozsudky,“ upozornil. Situace prý také v některých lidech uvolnila ochotu opět udávat či donášet na sousedy.
Podle něj je ale největším problémem dnešní ruské společnosti její roztříštěnost a fakt, že lidé jsou často ochotni „v zájmu státu“ neříkat pravdu. „To je to nejhorší, co ruskému národu udělali. Máte tu skoro 140 milionů lidí připravených lhát při komunikaci, při obchodování se Západem,“ varuje Suťjagin.
Dlouhé roky, po které bylo ruským občanům říkáno, že Západ je nepřítel, nyní ovšem také znamenají, že každý ruský politik – pokud bude chtít získat podporu veřejnosti – se bude muset této mentalitě přizpůsobit. „I kdyby Putina zítra přejel autobus, bude to vypadat stejně,“ míní Suťjagin.
Pocit ponížení je totiž podle něj v ruské společnosti skutečný. „Lidé se cítí podvedení. V 90. letech čekali, že to bude jako v pohádce – lusknou prsty a bude blahobyt. Nečekali, že bude třeba tvrdě pracovat. A tak se sliby spojené s demokratizací nesplnily,“ říká. Proto panuje pocit, že Rusko není ve světě dostatečně respektováno jako za sovětských dob, že lidé tam jsou ve srovnání se Západem chudí a bezmocní.
V západních zemích podle Suťjagina politici a obchodníci vývoj tímto směrem nechtěli vidět a do poslední chvíle doufali v trvající dobré vzájemné vztahy.
Odborník připomněl americký pokus o nový start s Moskvou z roku 2009, který ale k nové úrovni vztahů nevedl. „Oni si tehdy vybrali, že nechtějí vidět ty nepříjemné věci,“ poznamenal. Zmínil přitom v této souvislosti také českého prezidenta Miloše Zemana.
V podobné situaci je však podle něj nyní i ruský prezident Putin, který také nechce slyšet nepříjemné zprávy o své vlastní zemi. „Odmítá slyšet pravdu o ruském hospodářství, o ruském postavení ve světě,“ upozornil Suťjagin.
