Během druhé světové války se zcela logicky dostal americký státní dluh do rekordní výše. To se dalo čekat. Zajímavé ale je, jak se s nahromaděným dluhem Amerika v následujících letech vypořádala. Poměrně jednoduše. Nechala ho umazat kombinací vysoké inflace a nízkých úrokových sazeb. Ty byly po dlouhou dobu zafixovány někde na úrovni 2-3 %, zatímco inflace mezi tím dosahovala i dvouciferných hodnot.
Hluboce záporné reálné sazby, za které se stát mohl financovat, umožnily při nominálně rychle rostoucím HDP snížit dluh v poměru pávě k HDP. Nebylo to však zadarmo. Velkou část zaplatili vkladatelé, jejichž reálná hodnota vkladů klesala. Šlo v podstatě o gigantický přesun majetku od soukromého sektoru na stát.
V posledních letech žijeme v podobné situaci. Tedy v prostředí záporných reálných sazeb. Ty by tady měly zůstat velmi dlouho a nůžky mezi inflací a sazbami budou mít tendenci se ještě více rozevírat.
Investujte opatrně!
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
