Řada českých rodinných firem se dnes setkává, či v dohledné době setká, s otázkou nástupnictví. Pro většinu z nich se jedná o vůbec první předání firmy, a to nejen jejího vedení, ale také vlastnictví této firmy, resp. vlastnické právo k akciím a podílům. Oproti tomu nástupnictví v rodinných firmách v západní Evropě je dnes již zavedený a přirozený proces, který započal v druhé polovině minulého století. Zakladatel rodinné firmy by se měl zamyslet nad možným budoucím nástupcem. Čím dříve takového nástupce vybere, tím lépe ho připraví na novou roli.
Nástupnictví na řídící pozici
Nástupnictví je možné zavést jako rotační systém na řídících pozicích, a většinou tomu tak bývá zejména v zahraničních nadnárodních korporacích. V naší praxi se však setkáváme teprve s prvotním předáním rodinných firem.
Jak již bylo řečeno, důležitým krokem je výběr správné osoby, která by převzala po zakladateli řízení firmy. V mnoha případech se bude jednat o rodinné příslušníky, kteří již mohou být delší dobu do chodu firmy zapojeni. V případech, kdy mají rodinní příslušníci jiné zájmy než převzetí rodinné firmy, je vhodné vybrat na řídící pozici buď osobu, která je dlouhodobým vedoucím spolupracovníkem a na řízení firmy se již v určitém rozsahu podílela či osobu z řad běžných zaměstnanců. Zatímco dlouhodobý vedoucí spolupracovník má již mnoho zkušeností s řízením, řádový zaměstnanec, který bude na svou budoucí řídící roli dobře připraven, může do firmy vnést zkušenosti získané z každodenního fungování firmy a velkou míru vnitřní motivace. Možností je samozřejmě i najmutí managementu z venku, například od konkurence či konzultačních společností, ale v takovém případě je nutné mít na mysli ochranu obchodního tajemství pro případ jeho zneužití.
Při výběru vhodného nástupce je důležité sledovat důslednost, týmovou spolupráci, schopnost vedení zaměstnanců a respekt k nim či kreativitu při řešení běžných provozních záležitostí a strategických koncepcí. Vhodné je také informovat se o smýšlení nástupce o budoucím směřování firmy. Jednou z možností, jak připravit nástupce na vedení rodinné firmy, je jeho praxe v konkurenční firmě či například u dodavatelů a odběratelů rodinné firmy, tzv. vertikální zkušenost. V takových případech je ale opět nutné myslet na dodržení pravidel hospodářské soutěže. Zkušenosti vhodné pro řízení firmy je ale možné získat i mimo dané podnikatelské prostředí. Jedná se například o rozvoj znalostí cizích jazyků pomocí absolvování relevantního studia v zahraničí či získání zkušeností v (zahraniční) firmě.
Oddělení majetku
Spolu s nástupnictvím ve vrcholných pozicích dochází nejen k nástupnictví u firmy, resp. jejích podílů a akcií, ale i u vybraného majetku. Do rukou rodinných příslušníků či přímo zakladatele mnohdy bývá vydělen nemovitý majetek, který je poté zpětně pronajímán firmě. Majetek může být vydělen do osobního vlastnictví dané osoby či do vlastnictví korporace založené za tímto účelem, např. nemovitostní korporace. Rodinní příslušníci a případně i zakladatel si tak mohou zachovat kontrolu nad nemovitostmi, které pro rodinnou firmu získali, a zajistit si nezávislý příjem i do budoucna.
Nemusí se ale jednat pouze o nemovitý majetek. Rodinní příslušníci mohou také projevit zájem pouze o získání podílu ve firmě s tím, že provoz a vedení firmy bude přenechán profesionálnímu managementu, a zachovají si možnost kontroly nad fungováním rodinné firmy. Mohou se tak věnovat svým jiným profesním povinnostem či soukromým zájmům.
Závěr
Před zahájením dalších fází nástupnictví je vhodné informovat zaměstnance rodinné firmy o budoucích změnách ve vedení, o plánu nástupnictví a jeho procesu. Vzhledem k tomu, že do rodinné firmy bývá zapojena většina rodinných příslušníků, je vhodné, aby mezi nimi panovala shoda před učiněním konečného rozhodnutí.
