Evropské i americké výnosy rostou. Dolar ve ztrátě testuje 1,0850 za euro. Koruna oslabila nad 25,30 za euro.

Jak technologie proměnily a následně zachránily trh se sportovním sázením

Jiří Najman, zakladatel Betsys. Zdroj: Betsys

Začínali v době, kdy sázkové kanceláře vypisovaly kurzy na základě expertních zkušeností, matematické modely byly velmi jednoduché a většina procesů byla manuální. Parta kluků z ČVUT, která odstartovala své podnikání jako klasická garážovka pro tvorbu webových stránek, se kolem roku 2008 ocitla ve správný čas na správném místě – měnila se legislativa, stát povolil online sázení a jak sázkové kanceláře, tak firma pod tehdejším názvem Greep vycítily novou příležitost. Díky předchozím zkušenostem s webovým rozhraním a zakázkám pro MaxiTip a Fortunu se postupně vypracovali do pozice nezávislé firmy, která je schopna poskytnout komplexní technologické řešení pro vznikající sázkovou kancelář a postavit ji tak celou. “Takovéto know-how bylo v letech 2010-2011 v celém středoevropském regionu velmi unikátní,” komentuje zakladatel firmy a spoluautor platformy pro online sázení Betsys Jiří Najman. 

Technologické řešení jeho firmy, která se dnes jmenuje shodně s názvem svého produktu – Betsys, začaly využívat menší začínající sázkové kanceláře, což Najmanovu týmu otevřelo dveře do větších sázkových kanceláří. V současnosti spolupracují s největší polskou sázkovou kanceláří STS, které loni Jiří Najman se svým společníkem Vladimírem Hranáčem prodali majoritní podíl. Co se týče českých hráčů na trhu, Betsys vyvíjí software například pro společnost Sazka nebo Fortuna. Jak se během dvanáctiletého působení Betsysu proměnil trh se sportovním sázením, jak celým trhem otřásla koronavirová krize a jaký je aktuální potenciál trhu se sázením? Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro Roklen24 zakladatel firmy Betsys Jiří Najman.

Jak se za poslední dekádu proměnil trh se sportovním sázením?

Díky zapojení širších možností IT se trh se sportovním sázením výrazně zrychlil a významně narostl objem sázení. Před 12-15 lety se sázelo, jestli vyhraje Sparta nebo Slavie a jak dopadne poločas, přičemž výběr byl pouze ze zápasů z největších lig. To znamenalo, že sázející vybíral ze zhruba stovky příležitostí. Dneska lze sázet na zhruba 30 sportů do x-tých lig, včetně hodně exotických zemí, a na každém zápase existují desítky možných sázek – například co padne v dalších pěti minutách, jestli padne červená karta a podobně. V jednu chvíli tak lze vybírat ze 40 až 50 000 předzápasových sázek.

Jak se díky vývoji technologií a rozvoji online sázení zesložitily matematické modely a algoritmy, které stojí za tvorbou vypisovaných kurzů?

Matematické modely, které existovaly dříve, byly velmi jednoduché. Nastavilo se, jak dopadne výsledek zápasu a zbylé kurzy se přepočítávaly pomocí jednoduchých vzorců, k čemuž byla nutná expertní znalost i významný poměr manuálního zadávání. Postupně se začaly rozvíjet externí dodavatelé kurzů a od roku 2012 nabralo na oblibě live sázení. To vyžadovalo zvýšení rychlosti a vytvoření sofistikovanějších modelů, které reagují na stav a průběh hry. Matematický model byl díky tomu rozšířen o mnoho vstupních parametrů, které kurzy dopočítávají v reálném čase, v rámci desítek milisekund. Díky takovéto rychlosti se podařilo live sázení realizovat.

Můžete přiblížit, jak live sázení funguje?

Nejprve se někde musí objevit informace, že útočník běží na bránu nebo že padnul gól a někde se musí objevit informace, že je 15. minuta. Tyto informace se musí přenést na nějaký server firmy, která vypočítává kurzy, protože výsledkem by měl být kurz, který je posílán sázkové kanceláři. Ta ho zobrazuje klientovi, který na ní následně sází. V každé části tohoto procesu je nějaké zpoždění. Některé se dají vynechat, něco si může sázková kancelář spočítat sama, ale to se příliš často neděje. Většinou jde o spolupráci několika subjektů na trhu, z nichž první je firma, která zajišťuje sběr dat, následně subjekt, který řeší kurzy, a pak do toho vstupuje sázková kancelář. A posledním subjektem je samozřejmě hráč.

Když začnu od začátku, tak sběr dat může být řešen relativně jednoduše – na utkání sedí člověk a ten zadává informace, co se během zápasu děje, například že někdo vstřelil gól. Tohle sice vypadá relativně primitivně, ale funguje to. A občas je to jediná možná forma sběru dat. Využívá se například u “exotických zápasů”, čímž myslím například zápasy třetí ligy, které se nenatáčí a je z nich náročné získat data jiným způsobem.

Pak se dá sběr dat zajistit i strojově, což se také děje – například z kopaček hráčů nebo z empirů během tenisových utkání. To jde u velkých zápasů a takováto data jsou většinou exkluzivně vlastněná provozovateli utkání, promotéry. Tato data jsou ale nesmírně drahá a jsou limitovaná právy na použití, což je složité. Nicméně někdo někde nasbírá data, která my si koupíme, pomocí nich a našich algoritmů vypočítáme kurz a poskytneme ho sázkové kanceláři.  Někdy používáme ke sběru dat satelitní přenos, ale tam je potřeba počítat s nějakým zpožděním, což lze využít jen u některých utkání. Všeobecně jako dodavatelé kurzů soutěžíme, abychom vypočetli správný kurz a správné riziko, což zajišťuje náš matematický model, ale zároveň bojujeme s tím, abychom byli dostatečně rychlí.

Jak ovlivnilo live sázení ziskovost sázkových kanceláří? 

Ziskovost sázkových kanceláří jde kvůli live sázení dolů. Dříve byla zhruba 10-15 %, u live sázení činí marže 5-10 %.

Jakým způsobem proměnila sportovní sázení a Váš business koronakrize? 

Největším problémem bylo samozřejmě to, že se zastavily sporty. Sportovní sázení bez sportu nejde. Pokud by byl lockdown, ale sportovní utkání by se celosvětově hrála dál, tak by to tak drastický dopad nemělo. V takovém případě by se jen zavřelo pobočkové sázení, které v České republice tvoří 10 až 15 %, a sázkové kanceláře by mohly dál těžit z online sázení. Na jaře loňského roku se ale stoply téměř veškeré ligy a hrálo se buď v extrémně exotických zemích nebo zemích, kde je velké riziko podvodů – x-tá běloruská liga nebo amatérské ligy v Rusku, což bylo obzvlášť pro některé sázkové kanceláře téměř likvidační. Kanceláře, které se přizpůsobily, měly propad tržeb “pouze” o 60 %, ty, které se přizpůsobit nezvládly, vykázaly propad tržeb až o 95 %.

Co konkrétně musely sázkové kanceláře udělat, aby se dokázaly přizpůsobit nové situaci?

Tahle krize ukázala, že svět je v dnešní době velmi rychlý a turbulentní. A aby se to dalo zvládat, je potřeba mít vysokou míru flexibility. V případě sázkových kanceláří to najednou bylo hodně o e-sportech – ty nebyly tolik omezené, daly se provozovat v oddělených místnostech nebo obývácích. Podobně to bylo s virtuálními sporty a kurzovými nabídkami, které jsou postavené na karetních hrách. Samozřejmě v případě casin nebyl propad žádný, ale to je něco trošku mimo. U e-sportů je to ale složité, musí se naimplementovat, implementace nějakou dobu zabere a firem, které takové služby nabízely, na trhu moc nebylo. To byla výzva. Tahle situace ale zároveň ukázala výhody firem, které s tím umí pracovat. 

My jsme na vzniklou situaci také museli reagovat, část našeho produktu je nabízení dat – konkrétně na hokej a fotbal, což najednou nebylo. Přišli jsme tak o zhruba 3-4 tisíce zápasů měsíčně. E-sporty jsou navíc daleko kratší, místo 90minutového fotbalového zápasu trvá e-sportová FIFA pouhých 8 minut, takže místo 3 tisíc zápasů jsme najednou museli být připraveni na 11 tisíc krátkých e-sportových zápasů FIFA nebo NHL. Upravit naše datové modely i celý proces bylo komplikované, složitě se sháněla data, ale během 14 dnů jsme byli schopni se adaptovat a obsah vyměnit.

Jak na tuto změnu reagovali uživatelé? Byli také schopni nebo ochotni se takto rychle přeorientovat?

Z pohledu uživatelů je to samozřejmě změna, hraje tam i určitá míra nedůvěry, najednou nejde o slovutnou Barcelonu nebo prostředí, které znáte. Na druhou stranu pokud chcete sázet, nic jiného vám nezbyde. U “sportovních” e-sportů, jako je hokej nebo fotbal, je rozdíl ještě relativně malý, protože pravidla hry zůstávají stejná, ale samozřejmě pro někoho, kdo má rád klasické sporty a najednou by měl sázet na to, jestli bude první krev v Dotě nebo v Doomu, to zajímavé asi nikdy nebude.

Po první vlně jsme nicméně čekali, že podíl e-sportů spadne na minimum, ale nestalo se tak, v nějaké míře v nabídce zůstaly. Kolem e-sportů se utvořila obrovská komunita, která je na vzestupu, proto zvláště pro mladší generaci je naopak přirozenější začít sázet na tento svůj zájem.

Je podle Vás něco, co ve sportovním sázení zůstane i po odeznění koronavirové pandemie?

Nejviditelnější ukázkou toho, co po sobě koronavirová pandemie zanechala, jsou určitě e-sporty. Z pohledu sázkových kanceláří pak větší důraz na to být připravený na neočekávané změny, potřeba větší flexibility. Nikdo by si dřív neuměl představit, že by se dva měsíce nehrály žádné fotbalové ligy, a přesto se to stalo.

Jak vidíte aktuální potenciál trhu se sázením?

Nyní víme, že ve třetím kvartálu loňského roku došlo v České republice u sportovního sázení k meziročnímu poklesu o 6,5 % na úrovni GGR (z angl. gross gaming revenues, což je rozdíl mezi objemem vybraných sázek a vyplacených výher, pozn.red). V souladu s očekáváním je tedy vidět, že krize proběhla. Čtvrtý kvartál býval nejsilnější, ten bude samozřejmě také poznamenán, ale během loňského roku jsme viděli, že při uvolnění lockdownu sázkové kanceláře velmi rychle začaly dohánět ušlý zisk, takže očekáváme, že se trh vrátí do růstového trendu, ve kterém byl v předchozích letech – konkrétně na úrovni 10-20 % meziročně. Co se týče evropského trhu, očekáváme, že se splní původní odhady před krizí – tedy že v roce 2022 lidé prosází celkem 185 miliard eur.  

Jak zasáhla koronakrize konkrétně Vaši firmu Betsys?

My máme práce pořád dost, dokonce více, než stíháme. V roce 2019 jsme vykázali více než 200% růst, umístili jsme se v žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem v České republice. Pro rok 2020 zvedneme tržby o zhruba 30 milionů, což znamená odhadem o 20-30 % meziročně.

Jaké vnímáte výzvy co se týče legislativy v oblasti sázení v českém kontextu? A jak je to s konkurencí a možností vstoupit na trh pro menší hráče?

Aktuálně proběhla velká změna, v prosinci loňského roku se spustil registr vyloučených osob, což byl slib ministerstva již při schvalování poslední verze loterijního zákona. Souvisí s tím, že by měl vznikat a vzniká seznam lidí, kteří by měli být vyloučeni z hraní hazardních her. Je nějakým způsobem definované, jak se do tohoto seznamu dostanete, například za neplacení výživného, ale vy se nemáte jak dozvědět, jestli v tom seznamu opravdu jste. Navíc panuje obava, jestli to není zneužitelné někde jinde. To zmiňuji politickou a etickou rovinu. Zároveň panuje obava ze zkušeností z minula, jak bude tento systém fungovat z technického a funkčního hlediska, protože kdyby nefungoval, hráči i mimo registr by mohli mít problém se zaregistrovat a sázkové kanceláře by přicházely o zisky. V tomto ohledu bych rád zmínil nezávislou organizaci Institut pro regulaci hazardních her, která se tomu v rámci komunikace s ministerstvem hodně věnuje. Nicméně stále jsou nějaké změny, průběžně se vyhodnocují například zákony, které se schválily před dvěma roky.

Co se týče blokantů pro menší hráče a uvolnění trhu, v tom hrají roli především daně a požadavky dané registrací. Nedávno jsme byli svědky toho, že se přemýšlelo o výrazném zvýšení zdanění loterií až na 55 %, což by pro firmy z této oblasti znamenalo enormní zátěž. To se samozřejmě může stát i sázkovému segmentu, protože to je populární segment z pohledu daní. Má pověst, jakou má a nejjednodušeji se zde bere, a to i přesto, že je to už v současnosti jeden z nejvíce zdaněných sektorů, který existuje. Dalším blokantem je i požadavek na kauci ve výši 50 milionů korun, což je velmi limitující. Navíc je to kauce, stát z ní nemá nic, což je rozdíl oproti jiným jurisdikcím v rámci Evropy, kde se poplatek platí menší, ale alespoň z něj stát má určitý příjem.

Každopádně já nejsem politik, my jsme techničtí implementátoři. Nám legislativa samozřejmě formuje podnikatelské prostředí, ale není to něco, co bychom řešili na úrovni, která je pro nás důležitá.

Jaké jsou z Vašeho pohledu očekávané trendy do budoucna?

Už nyní vidíme rozvoj trendů v oblasti zvýšení podílu mobilních zařízení, která dnes představují 70 % onlinových kanálů. Určitě se dál bude rozvíjet live sázení, které je zajímavější a které dnes tvoří 45 % celkového sázení. A samozřejmě jasný příklon k onlinu obecně. Dnes tvoří online sázení v České republice 89 %, přičemž před třemi roky to bylo 50 %. My očekáváme navýšení až na 95 %. Zároveň se velmi pravděpodobně bude omezovat reklama, což se v zahraničí již děje. Ve Španělsku je od další sezóny reklama zakázaná, v Anglii se tato věc hodně diskutuje. 

Dále se budou připravovat další legislativní úpravy, aby se odboural onen patos, že sázení je strašlivý patologický jev. Takovéto úpravy dávají velký smysl. Sportovní sázení je z největší části hlavně o zábavě, zvýšení zážitku ze hry, není to o vydělávání obrovských peněz. Patologický jev je v tom minimální. Určitě není zájmem nikoho, ani státu, aby vznikaly na sportovním sázení nějaké závislosti. Takže tlaky na sebeomezující opatření, jako je možnost vyloučit se ze hry, když cítíte, že to není v pořádku, nebo možnost nastavit si nějaké limity, vznikají a určitě se budou legislativně dál upravovat, aby byly dostupnější a rozšířenější.

V neposlední řadě se budou vyvíjet technologie a sázkové systémy. Rád používám termín “sport-tech” – není to tolik o znalosti sportu, ale o technologické stránce daného řešení. Důležitá je intuitivnost, jak snadno a jednoduše můžete sázecí aplikaci využívat, jaký komfort a zážitek vám přinese. Sami vidíme, jak důležitou roli technologické řešení a zážitek klienta v úspěchu sázkových kanceláří hrají. Když se na tento aspekt dbá, tak se může i pouhý registrační proces dost zásadním způsobem zoptimalizovat tak, že najednou přináší dvojnásobek až trojnásobek klientů. To bude do budoucna pro sázkové kanceláře výzva.

V předchozích rozhovorech jste zmínil, že Vy osobně nesázíte, proč?

Na tohle asi nemám jednoznačnou odpověď. Já obecně nemám rád prohry a u sázení nějaké riziko prohry akceptovat musíte. Asi je to zvláštní, kovářova kobyla chodí bosa. Jsem toho ale tak přesycený, že potřebu sázet prostě nemám.

Newsletter