Japonsko se, jako významný finanční rozcestník, začíná zajímat o expanzi do islámského finančního systému. Od tohoto kroku si slibuje nejen posílení hospodářských vazeb, ale především možnost, jak proniknout na trh s obrovským potenciálem, který by jinak zůstal nevyužit.
Tokio dlouhodobě figuruje jako jeden z hlavních poskytovatelů finanční asistence rozvojovým zemím a jejich bankám napříč Asií a Blízkým Východem. Islámské země, resp. islámské finanční produkty, z této expozice tvoří prozatím naprosté minimum, což se ovšem díky očekávaným regulatorním změnám pravděpodobně změní.
Islámský finanční systém je založen na právu „šária“. To varuje před bohatstvím, které bylo získáno nepoctivým způsobem, tzn. na úkor ostatních nebo bez vynaložení vlastní činnosti. Základem je princip obchodování, které je preferováno před půjčováním na úrok. Ten je tedy, stejně jako jakákoliv spekulace, zakázán. Celý systém v podstatě funguje na principu sdílení zisku i ztrát, čímž se vytváří rovnocenné partnerství mezi věřitelem a dlužníkem.
Systém islámských financí zažívá v posledních letech rapidní boom s tím, jak se daří jeho jádrovým ekonomikám v oblasti Golfského zálivu a jihovýchodní Asie. Toho si samozřejmě všimli i ostřílení finančníci v Británii, Hong Kongu či Lucembursku. Všechny tyto země již emitovaly státní dluhopisy založené právě na islámském právu. Dle odhadů se celosvětová hodnota těchto a dalších aktiv pohybuje na 2 bilionech dolarů.
Úřad pro finanční služby, který v Japonsku figuruje jako hlavní regulátor finančních trhů, v únoru uvedl, že do budoucna zvažuje uvolnění pravidel domácích bank, aby tak mohly obchodovat, ale i vydávat, islámské finanční produkty. Díky tomu by se druhý největší dluhopisový trh na světě otevřel instrumentům jako je například „sukuk“, islámský certifikát zaručující vlastnictví části podkladového aktiva.
Některé japonské banky se už ale v islámském finančním systému angažují. V zahraniční v této oblasti působí například Bank of Tokyo-Mitsubishi, největší japonský věřitel, stejně tak i Sumito Mitsui Banking Corporation.
„Bank of Tokyo hodlá na tuto výzvu odpovědět. Uvažujeme zařazení islámských finančních produktů v rámci naší dubajské pobočky, která by fungovala jako rozcestník pro oblast Středního Východu,“ řekl pro server CNBC tiskový mluvčí banky. V září minulého roku se ta samá banka stala prvním japonským emitentem, jenž v Malajsii vydal vlastní sérii islámských dluhopisů.
Zájem o islámský finanční systém není žádnou novinkou. „Začalo to Británií, kterou následovaly další vyspělé země, jež mají zájem na hlubším propojení s rychle rostoucími trhy,“ vysvětlil Khalid Howladar, odborník na islámské financování ve společnosti Moody‘s. „Jde o jeden ze způsobů, jak si nejen vlády, ale i soukromý sektor, mohou navázat užší hospodářské a kapitálové vazby,“ dodal Howladar.
V roce 2008 povolil Úřad pro finanční služby japonským bankám, resp. jejich dceřiným společnostem, angažovat se na zahraničním trhu islámských finančních produktů. Dnes je tento krok zvažován přímo na domácím trhu. Konečné rozhodnutí regulátora by mělo být známo do konce tohoto měsíce.
