Krach gigantu Enron před 15 lety otřásl ekonomikou USA

Bývalý největší americký obchodník s energií Enron před 15 lety, 2. prosince 2001, požádal o soudní ochranu před věřiteli, což byl tehdy největší bankrot v historii USA. Historie společnosti Enron začala v roce 1984, kdy podnikatel a ekonom Kenneth Lay převzal vedení firmy Houston Natural Gas, kterou o rok později spojil s firmou InterNorth a zformoval Enron, jehož hlavní obchodní komoditou byl plyn a elektřina.

Během 15 let udělal Lay z Enronu sedmičku v žebříčku Fortune 500 s ročním obratem přes sto miliard USD. V té době byl Lay oslavován jako „mesiáš“, patřil k vysokým podnikatelským kruhům a netajil se svými styky s prezidentem Georgem Bushem. Ten mu vymyslel přezdívku „Kenny Boy“, tedy „Malý Kenny“.

Lay byl od vzniku Enronu předsedou správní rady a zároveň generálním ředitelem, tedy nejvyšším manažerem společnosti. V únoru 2001 funkci generálního ředitele převzal Jeffrey Skilling, který se jí ale již v srpnu nečekaně vzdal. Skilling jako důvod uvedl osobní důvody. Enron v říjnu po více než čtyřech letech oznámil čtvrtletní ztrátu, za viníka schodku byl označen výkonný finanční ředitel (CFO) Andrew Fastow, který byl později odvolán z funkce. Firma následně zveřejnila, že je vyšetřována Komisí pro cenné papíry (SEC) kvůli aktivitám firem spojených s Fastowem.

Počátkem listopadu 2001 Enron přiznal, že v uplynulých čtyřech letech nadhodnotil své účetnictví o více než 600 milionů dolarů a akcie Enronu klesly pod dolar. Přitom jen o rok dříve se pohybovaly na historických více než 90 dolarech. Firma tak 2. prosince 2001 vyhlásila bankrot.

 

 

Cílem podvodů bylo zachování vysokých cen akcií Enronu, z nichž měli šéfové firmy díky motivačním programům vysoké bonusy. Nejprve se do účetnictví zanášely ještě neuskutečněné obchody, později se zakládaly dceřiné firmy, které na sebe braly různé obchodní závazky a zakrývaly tak skutečnou zadluženost Enronu. Skandál tehdy vyvolal šok na Wall Street a odstartoval vlnu podobných případů. Podobné skandály pak byly odhaleny například u amerických firem Tyco, Adelphia nebo WorldCom a v Evropě hlavně u italského Parmalatu, který byl označován za „evropský Enron“.

Smutně proslulým se stal Layův výrok „můžu upřímně říct, že jsem ještě nikdy neměl z Enronu tak dobrý pocit jako nyní“, jenž pronesl tři měsíce před tím, než vyšla najevo obří díra v účetnictví firmy. Krach Enronu překonal až bankrot WorldComu z roku 2002 a několik dalších obřích bankrotů z krizových let 2008 a 2009.

Kolaps Enronu připravil o práci tisíce lidí a smazal majetek akcionářů za více než 60 miliard dolarů. Ti, kteří dostatečně nerozložili zdroje svých penzijních plánů, přišli také o peníze na důchod. Z důchodových účtů takto zmizely více než dvě miliardy dolarů.

 

 

Federální porota u soudu v Houstonu v květnu 2006 shledala Kennetha Laye vinným z podvodu a zločinného spolčení, Lay však 5. července 2006 náhle zemřel ve věku 64 let a případ byl odložen. K více než 24 letům vězení byl odsouzen další bývalý šéf Enronu Jeffrey Skilling, kterému v červnu 2013 soud v Houstonu snížil trest na 14 let. Zmírnění rozsudku umožnila dohoda Skillingových právníků s ministerstvem spravedlnosti. Skilling se na jejím základě vzdal dalších pokusů o odvolání proti trestu. Zároveň se díky tomu uvolnilo kolem 40 milionů dolarů, které soud bývalému manažerovi Enronu nařídil zaplatit akcionářům a zaměstnancům firmy poškozeným jejím krachem.

Bývalý finanční ředitel Andrew Fastow, který byl považován za osnovatele podvodů v Enronu, nastoupil v září 2006 do vězení. Propuštěn byl v prosinci 2011.

Symbolickou tečku za případem učinila v červnu 2011 vdova po bývalém šéfovi Linda Layová, která urovnala dlouholetý spor s organizací Enron Creditors Recovery Corporation (ECRC). Ta je nástupnickým podnikem kdysi věhlasného energetického kolosu a nyní se jen snaží vymoci pro věřitele peníze. Spor se táhnul osm let a jednalo se v něm o platby dvou pojistných smluv.

Newsletter